Mořské dno leží v této oblasti 8700 metrů pod hladinou Tichomořského oceánu. Už dlouhou dobu je známo, že se zde nachází západní pobřeží potopeného kontinentu Lemuria. V září 3430 objeví výzkumná ponorka ve velké hloubce nápadný teplotní rozdíl. Další šetření vede k objevu obrovských dutin, vytvořených deset tisíc metrů pode dnem. Jihojihovýchodně od souostroví Tonga je vybudována vrtací stanice (pozice 174 stupňů západní délky a 22 stupňů jižní šířky).
V neznámém zařízení naběhnou prastaré stroje. Dne 1. 10. 3430 je proveden vysokoenergetický vrt, aby bylo možno proniknout do dutiny. Celý komplex je přitom ohrožován výrony magmatu.
Výzkumníci dojdou k závěru, že labyrint není v žádném případě lemurského původu. Byl zřejmě vybudován 200 000 let před Kristem.
Nalezené atomové reaktory, aktivované po více než dvou stech tisíciletích, pracují na bázi katalýzy deuteria. Energetický výkon celé aparatury je úchvatný. Právě běh strojů upozornil Pozemšťany na ukrytou stanici.
Účel stavby zůstane po nějakou dobu tajemstvím, neboť ji zničí vulkanická aktivita. Avšak ještě předtím, než stanici definitivně pohltí magma, naleznou tu průzkumníci hibernovaného neandrtálce. Automatika pračlověka probudí a lidé ho odvedou na povrch. Později vejde ve známost pod jménem lord Zwiebus.
(Nakonec se zjistí, že základna patřila Cappinům).
