Roboti TARA VII UH jsou dalším vývojovým stupněm série TARA terranských bojových robotů. K jejím předchůdcům patří TARA III UH.
V roce 1463 NGL představují nejmodernější a nejsilnější pozemské bojové roboty. Mají kuželovité, beznohé tělo s půlkulovitou hlavou a dosahují celkové výšky 2.50 metrů při průměru základny 85 cm. K pohybu mají TARA VII UH k dispozici antigravové pole a gravopulzní pohon, se kterými mohou dosáhnout rychlosti maximálně 500 kilometrů za hodinu. K defenzivní výzbroji patří HD-štít. Útočnou výzbroj tvoří jedno impulzní a jedno intervalové dělo jako i dvě kombinovaná děla (termodělo, dezintegrátor, paralyzátor).
TARA VII UH se při akcích většinou nasazuje ve dvojčlenných týmech ve formě člověk+robot. Každý člen hvězdné pěchoty tak má osobního bojového robota, který mu může fungovat k průzkumu, jako přední voj a jako ochránce.
Historie
Model vznikl v roce 1331 NGL. Při vývoji se kladl důraz hlavně na zvýšení hyperimpedance.
V roce 1463 NGL bylo 36000 bojových robotů LSP typu TARA VII UH umístěno k obraně na distribučním depu ITHAFOR. Osvědčili se především v pozdější obraně transportního dvora proti Darturkskému regimentu Frekvenční monarchie. Ze 36000 jednotek jich bylo v první bitvě zničeno pouze 9704 a 6289 jich potřebovalo opravu.
