| Technická data: | |
|---|---|
| Forma: | kulovitá |
| Průměr: | 500 metrů |
| Pohon: | |
| dva metagravové pohony, čtyři malé metagravové korekční jednotky, gravopohon pro atmosférické lety | |
| Zrychlení: | 980 km/s2 |
| Nadsvětelný faktor: | 80 milionů |
| Posádka: | 400 - 2000 osob |
| Ofenzivní výzbroj: | |
| trojitá transformační děla (síla 3000 gigatun), čtyři transformační děla na horním pólu (síla 4000 gigatun), MVH-děla, 8 KNK-děl, torpéda, antihmotové zářiče a irregulační zářiče. | |
| Defenzivní výzbroj: | |
| tlumící štít, čtyřnásobně stupňovaný HD-štít, pětinásobně stupňovaný paratronový štít, virtuál, deflektor (ke kamufláží hypertropu) | |
| Zdroje energie: | |
| 2 gravitrafové zásobníky, hlavní hypertrop, 2 nouzové hypertropy, 5 nouzových elektráren na NUGAS, fúzní nouzové elektrárny | |
| Pomocné čluny: | |
| 8 třicetimetrových korvet typu Minor-Globe, 16 třicetimetrových space-jetů, | |
Třída ODIN byla do flotily LSP zavedena během stoleté války jako nové bitevní křižníky typu MERZ. Jednalo se o kulovité křižníky o průměru 500 metrů.
Dá se o nich mluvit jako o modulovitých bitevních lodích, protože pomocí systému roll-on-roll-off-hangárů se k nim mohli připojovat nejrůznější moduly. Největší možnou zátěž představují 2 normované Hanzovní kontejnery nebo jeden soběstačný, 700 metrů dlouhý transportér.
Třída lodí je nazvána podle ODINu, který byl postaven v roce 489 NGL. ODIN byl od 490 NGL vlajkovou lodí Galbraitha Deightona.
