Salkrit

z Databáze Multiversa
Salkrit
Salkrit
© VPM kg.

Salkrit je hypermateriál, který Štítonoši z Jamondi až do vypovězení do hyperkokonu těžili v Charonově mraku.

Salkrit skládá se z psionické hmoty, která se manifestuje kolem atomů zlata. Tento jako kotva (udržující psionickou matérii v normálním prostoru) sloužící základní materiál však v průměru představuje pouhých 0,23 % hmoty salkritu (ovšem pomocí běžných metod jsou zjistitelné jen atomy zlata). Zbývající složkou jsou materiální projekce psionické energie v krystalické formě.

Salkrit vyzařuje hyperzáření ve vysokých oblastech hyperspektra, byla u něho zjištěna i 6D komponenta. Intenzita záření se pohybuje okolo 6 * 1015 Kalupů. Stejně jako ostatní hyperkrystaly představuje salkrit mimořádně cenný materiál.

O existenci této substance lidstvo prvně upozornil Gon – Orbhon dne 10. října 1335 NGL. Podle Gon – Orbhona má mít pro Pozemšťany, sužované nesnázemi s hyperkrystaly, extrémní hodnotu. O salkritu je informována i Terminační kolona TRAITOR. Byli již vysláni Prospektoři kolony, aby se tohoto materiálu zmocnili. Ti však ztroskotali na strukturální bouři a v roce 1344 NGL na protiopatřeních strukturálních pilotů.

Salkrit je poprvé těžen v rámci Atlanem vedené expedice VERACRUZu v červenci 1344 NGL na asteroidu ve Zlaté soustavě v Charonově mračnu.

Psionický materiál nelze těžit klasickými metodami, při mechanickém namáhání se stává nestabilním a beze stopy mizí (snad v hyperprostoru). Nelze tedy použít ani dezintegrátory. Dokonce i dotyk normálními měřidly inicializuje vyhoření, které ovšem v protikladu k pěnovému opálu neuvolňuje žádnou energii. Pro opracování lze užívat pouze nástroje z ynkeloniua. I u nich sice dojede k vyhoření, ale pouze v oblasti břitů nástrojů.

Salkrit je zabudován do tenderů LORETTA namísto howalgonia.