Pozitronika

z Databáze Multiversa

Pozitronika je počítačová struktura, převzatá lidstvem od Arkonidanů. Později byla vystřídána syntronikou, avšak po nástupu hyperimpedančního šoku se opět dostala do popředí zájmu galaktických národů.

Struktura

Struktura pozitroniky se podobá v reálném světě používaným osobním počítačům (PCs, dříve mainframes) – je v nich tedy procesor, paměť a vstupy/výstupy. Pozitroniky jsou všeobecně značně rozsáhlé, mohou zabírat celé čtvereční kilometry (jako tomu bylo u robotického Regenta Arkonu nebo Gomaše Endredde).

Dějiny

Mimo Perryversums

Slovo „pozitronika“ vymyslel Isaac Asimov, a ve čtyřicátých letech 20. století popisoval tento počítač jako jedinou možnost, jak vybavit mechanickou bytost lidskou duší. Počítač přitom místo s elektrony pracuje s jejich antičásticemi – pozitrony.

Clark Darlton a K. H. Scheer převzaly tento „moderní“ termín do Rhodanovské série, avšak v pozitronice viděli tehdy obvyklý typ počítače – tedy obrovský stroj o velikosti celé místnosti či dokonce domu, z něhož vychází cvakání relé a výpočty vydává ve formě děrných štítků.

Nutno podotknout, že počítač postavěný z antihmotových částic by měl ekvivalentní vlastnosti jako zařízení vybudované z normální hmoty.

V Perryversu

První zkušenosti s pozitronickými počítači shromáždili Pozemšťané v roce 1971 při prvním kontaktu se Arkonidany. Rychle objevili největší slabinu arkonských počítačů, totiž schopnost logicky rozhodovat pouze na základě dostupných údajů. Pozitroniky jsou tedy velice náchylné vůči překvapení, blufům, logikou nepostřehnutelným událostem a oblastem, které nepokrývá jejich programování. Jako příklad lze uvést situaci, kdy byl překvapivým nasazením katalytické fúzní bomby oklamán počítač lodi AETRON, který následkem chybného rozhodnutí umožnil zničení plavidla (PR 3).

Kybernetická civilizace Posbiů používala výrazně dokonalejší pozitroniky než Arkonidané a po generace počítače vylepšovala – kupříkladu pomocí hypertoyktického spojení. Propojení pozitroniky a biologické komponenty (buněčné plazmy) se přitom říká biopozitronika.

Princip biopozitroniky převzali také Pozemšťané a vybavili některé ze svých nejvýznamnějších počítačů (NATHAN nebo SENECA) buněčnou plazmou. V neposlední řadě se tak stalo kvůli špatným zkušenostem robotickým Regentem, který věren svému naprogramování bez zaváhání odstavil Arkonidany od moci v jejich vlastní říši. Pozemšťané chtěli mít v plazmě protiváhu chladně uvažujícího stroje.

Nároky na prostor a energii vedly v prvních staletích nového galaktického letopočtu k tomu, že se národy Galaxie odvrátili od pozitronik a nahradily je mnohem vyspělejšími syntronikami.

Avšak od listopadu 1331 NGL, kdy došlo k nárůstu hyperimpedance, se syntrony chovají nepředvídatelně, a tak se počítačové soustavy chvatně převádějí na pozitronický provoz.