Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Slovník > Kosmologie > Planina světla
hledat

Planina světla je sídlem Časoprostorových inženýrů v Hlubinozemi. Obrovský areál o průměru světelného měsíce sousedí jednak s Horou stvoření, na druhé straně je oddělen valem od Země Ni. Svému jménu vděčí okolnímu psionickému záření, které pochází z Hory stvoření.

Na Planině světla panují nejrůznější krajinné a klimatické oblasti. V bezpočtu stavenišť pracovali nejrůznější živí tvorové na nejrůznějších projektech pro rekonstrukci kosmonukleotidu TRIICLE-9. Vedle toho tu probíhalo téměř stejně velké množství dalších projektů, které se nezdařily, byly zničeny nebo opuštěny. Návštěvníkům se Planina světla jeví jako obrovské, bizarní šrotiště.

Po ztroskotání velké rekonstrukce se poslední RZI stáhli do Poslední bašty – zařízení z modré psionické hmoty, která ležela přímo u mostů k Hoře stvoření.

V baště se nacházela hrobka, takzvaný Obrazový sál. Strop se klenul až do závratné výše, a každý zvuk vytvářel dlouhotrvající ozvěnu. V tomto dojem vytvářejícím sálu časových portrétů stály dříve ve sto padesáti tisících, čtyři krát dva metry velkých, zlatých rámech z materializované vitální energie portréty všech Časoprostorových inženýrů, kteří vstoupili do Hlubiny. Přitom se nejednalo o pouhé obrazy, ale o pravdivé časoprostorové výřezy ze života jednotlivých inženýrů. Krátce před tím, než Rytíři Hlubiny do Poslední bašty dorazí, jsou řady plných rámů prořídlé, protože už jen pět RZI existuje ve své původní formě, všechny ostatní rámy jsou prázdné.

Když Atlan a Jen Salik v roce 429 NGL dorazí na Planinu světla jsou právě u toho, když RZI celou vitální energii Hlubinozemě svedou do Planiny světla. Předpokládá se, že to RZI dělali z čirého egoismu. Ještě později se ale ukáže, že tato akce sloužila k zachránění národů Hlubinozemí.