Mléčná dráha

(přesměrováno z: Phariske-Erigon)
z Databáze Multiversa
Astronomická data:
Další názvy:Phariske-Erigon, Ammandul, Apsuhol, Vaaligo, Galaxie
Vzdálenost centrum - Terra:30‘000 LY
Typ:SBc (spirální s příčkou)
Průměr:100‘000 LY
Radiální rychlost:250 ±3 km/s
Počet hvězd:kolem 200 miliard
Známé národy:
Akonané, Arasové, Arkonidané, Báalolové, Bluesané, Epsalané, Ertrusané, Ferroni, Haluťané, Lemurové, Oxtorňané, Plophosané, Siganci, Skokani, Terranci, Těžcí, Topsiderové, další viz Galaktici
Známé národy v době Štítonošů z Jamondi:
Besch, El'vvenové, Grighaové, Houwenové, Ithantové, Karoky, Kybb-Cranaři, Kybb-Giraxxové, Kybb-Trakenové, Motanové, Šota-Magathe, Šozidé, Tabtree, Toron Erih
Známé národy v době ARCHETIMU:
Aeganové, Barynkhové, Dranaové, Endové, Ex-Hatteyehh, Habbanuu, Kaya'Kaya, Ropta, Šohaakové, Shoor'zai, Sunturn, Torr
Důležité superinteligence:
ID, ARCHETIM
Důležité organizace:
USO, Kosmická hanza, G.C.C., Organizace TAXIT
Hvězdné říše:
Carsualský spolek, Federace Normon, Fórum Raglund, Systémové státy Fracowitz, Božské impérium, Velké impérium, Velké Tamanium, Impérium Dabrifa, Křišťálové impérium, Liga svobodných Pozemšťanů, Nové Einsteinovo impérium, Koalice Ross, Solární impérium, SYSTÉM, Spojené impérium, Středogalaktická unie
Mléčná dráha
Mléčná dráha
© NASA
Mléčná dráha
Mléčná dráha
© Thora

Mléčná dráha nebo také Galaxie (v protikladu s ostatními galaxiemi), je spirální galaxie, do které mimo jiné patří i Sluneční soustava. Leží v »Lokální skupině« a je součástí mocenské oblasti superinteligence ID.

Jméno »Mléčná dráha« je původně odvozeno z pohledu na světlý pás Orionova ramena, který je viditelný z pozemské oblohy.

Ze strany vypadá Mléčná dráha jako čočka, ze Země se jeví jako široký světelný pruh na hvězdné obloze (kvůli galaktické pozici Sluneční soustavy).

Je domovskou galaxií takových významných národů, jako jsou Lemurové, Terranci, Arkonidané, Skokani, Arasové a nespočtu dalších. Všeobecně platný dorozumívací jazyk je interkosmo.

Další označení a jména

Před asi dvaceti miliony let, za časů ARCHETIMU, byla Mléčná dráha nazývána Phariske-Erigon. O několik milionů let později byla pak Mléčná dráha známa jako Ammandul. Lemurské jméno pro Mléčnou dráhu zní Apsuhol. Mistři ostrovů ji nazývali První ostrov, ojediněle také jako První galaxie. Arkonidané ji označují jako Debara Hamtar (Osamělý ostrov). U Gurradů z Velkého Magellanova mračna je známa také jako Šilhavé oko. V Triangulu je Kartaniňany označována jako Sayaaron (Vzdálená mlhovina), Maakary pak jako Oblak smrti. Chrumruchové z NGC 628 ji pojmenovali ESGO 21. Genetická aliance označuje Mléčnou dráhu jako UT-3391.

Miliardy let v budoucnosti bude Mléčná dráha známa pod jménem Vaaligo, obecná řeč bude v této době Vaaligonde. Tento jazyk nemá žádnou podobnost s některou známou řečí z minulosti Mléčné dráhy.

Struktura

Vzhled

Mléčná dráha sestává, stejně jako ostatní galaxie, z hvězd, hvězdných shluků, temných mračen, reflexních mlhovin a všech dalších ostatních druhů astronomických těles.

Čtyři pětiny všech hvězd Mléčné dráhy tvoří červení trpaslíci. Kolem mnoha z nich krouží planety z pevné hmoty.

Je to typická spirální galaxie se dvěmi velkými hlavními rameny, která se navíjí kolem centra. Centrum má tenkou příčku, z níž vycházejí ramena, pročež se jí také říká spirální galaxie s příčkou. Vesměs Mléčná dráha tvoří plochý kotouč o průměru asi 100‘000 světelných let. Centrum má naproti tomu lehce zploštělý kulovitý tvar.

Ramena Galaxie jsou pojmenována podle souhvězdí a nazývají se:

  • Norma (vedlejší rameno)
  • Scutum-Centaurus (hlavní rameno)
  • Sagittarius (vedlejší rameno)
  • Perseus (hlavní rameno).

Slunce se nachází v malém vedlejším rameni, které je pojmenováno podle souhvězdí Orion a leží mezi rameny Sagittarius a Perseus.

Kosmičtí průvodci

Mléčná dráha je doprovázena několika malými a trpasličími galaxiemi, jako je blízká trpasličí galaxie Sagittarius, Velké Magellanovo mračno, Malé Magellanovo mračno, nebo např. vzdálenější galaxie Fornax.

Mléčná dráha a její satelitní galaxie tvoří společně s vetší sousední galaxií Andromedou a jejími satelitními galaxiemi tzv. Lokální skupinu (Místní skupina galaxií). Od transferu Hangaye do standardního univerza patří také tato galaxie do Lokální skupiny.

Kvadranty Mléčné dráhy

Kvadranty

Terranci dále dělí Mléčnou dráhu přibližně do čtyř kvadrantů: Westside, Northside, Eastside a Southside. Dále bývají uváděny ještě přechody mezi kvadranty: Northwestside, Northeastside, Southwestside, Southeastside.

Terra se nachází přibližně ve středu Západní strany. Ve Westside dominuje převážně Liga svobodných Pozemšťanů.

  • Northside

Oblast vlivu Arkonidanů v Osamělém ostrově sahá ze Severní strany ke středu Westside a nejlépe může být popsána jako Northwestside.

Takzvaná Východní strana Mléčné dráhy je obydlena převážně Bluesany. Zahrnuje ovšem i sídla Akonanů na Eastside a také zde usídlených tefrodských uprchlíků z Andromedy.

Na Jižní straně nepřevládá žádná mocnost. Také proto je tzv. galaktopolitickým vakuem, do kterého by velice rádo expandovalo Křišťálové impérium.

Sektory

Jednotlivé kvadranty Mléčné dráhy se dále dělí do sektorů. Ty jsou pojmenované většinou po významném slunci nebo některé známé sluneční soustavě s obydlenými planetami.

Známé sektory

  • Sektor ARK-10.437
  • Sektor Brysch
  • Sektor Callos
  • Sektor Dashkon (Halo)
  • Sektor Gamma-Makon
  • Sektor Gevari
  • Sektor Hayok (Westside)
  • Sektor Hepeiston-ERF-1607
  • Sektor Isis
  • Sektor Japol
  • Sektor Kramman
  • Sektor Červánky (Westside)
  • Sektor Jehelníček (poblíž Centra)
  • Sektor Mlh
  • Sektor Nogias
  • Sektor Orion
  • Sektor Orbys-Nukara
  • Sektor Persypty
  • Sektor Plejády (Westside)
  • Sektor Rigel
  • Sektor Riomasch
  • Sektor Červený drak
  • Sektor Rumal
  • Sektor Slackmann
  • Sektor Simban (Eastside)
  • Sluneční peklo (Centrum)
  • Sektor Szonu (Centrum)
  • Sektor Taponar
  • Sektor Tridi Cholen
  • Sektor Tzyriigüü (Eastside)
  • Sektor Urbtriden
  • Sektor Vega (Westside)
  • Sektor Yolschor

Poznámka: Během vojenských operací nebo při vylíčení významných událostí je vesmír dělen rovněž do sektorů, např. vesmírná bitva v sektoru Vega. Ty jsou ale značně malé a zahrnují oblast jen několik světelných let kolem určité planety nebo sluneční soustavy, jejichž jméno poté sektor na určitou dobu dostane.

Centrum

V centru Mléčné dráhy panuje velice vysoká hustota hvězd. Kromě toho se zde nachází černá díra Dengejaa Uveso, která je původcem radiozdroje Sagittarius A. Tyto podmínky výrazně ztěžují kosmické lety v galaktickém centru a zajistily již před zářím 1331 NGL zvýšení hyperodporu. Posádky kosmických lodí, které se v galaktickém centru zdržují delší dobu, často onemocní centrálním morem.

Ve středu Mléčné dráhy existuje zóna temnoty, která sestává ze spousty temných mraků velké hustoty. Terranci označují tuto zónu jako propast.

Vnější centrální prstenec

Tento první vodíkový prstenec krouží kolem centra v průměrné vzdálenosti kolem 10‘000 světelných let rychlostí od 150 km/s. Prstenec je pravděpodobně zbytek jedné pohlcené malé galaxie a drží pohromadě díky temné hmotě.

Vnější plášť diskontinuality

Tento vesmírný sektor leží poblíž centra. Nachází se zde velké množství gravitačního záření a hvězdné shluky s extrémními okolními podmínkami. Ve vnějším plášti se protínají cizí energetické siločáry všeho druhu.

Vnitřní centrální prstenec

Vnitřní centrální prstenec je tvořen prstencem z vodíku, který je od centrálního jádra vzdálen asi 1600 světelných let a má průměr kolem 300 světelných let. Rozžhavený vodík rotuje rychlostí 300 km/s kolem jádra. Prstenec je pravděpodobně zbytkem jedné pohlcené malé galaxie a je soudržný díky temné hmotě.

Halo

V halu Mléčné dráhy se nachází přibližně 1000 kulovitých hvězdokup s 100‘000 až 10 mil. hvězd. Významnou kulovitou hvězdokupou v halu Mléčné dráhy je Thantur-Lok (M 13), domov Arkonidanů. Také sousední hvězdokupa Cerkol patří ke Křišťálovému impériu. U Lemury obydlené kulovité hvězdokupy Omega Centauri se jedná o pozůstatek praroje Litrakduurn, který pohltila Mléčná dráha. V kolovité hvězdokupě M 3 se skrývali Porleytové.

Historie

Po převzetí arkonské techniky se pozemské lidstvo rozšíří koncem 20. století po Galaxii a narazí přitom na hlavní hvězdné národy. Dochází ke konfliktům kvůli nedorozuměním a mocenským snahám.

V roce 3580 je na základě extragalaktické hrozby založena Galaktická koalice za důstojnost civilizací, první pokus o spojení národů Mléčné dráhy. Přes lokální a občasné konflikty se inteligentní národy Mléčné dráhy čím dál tím více spolčují a chápou, že jsou obyvateli jednoho hvězdného ostrova.

Mléčná dráha je zapletena do konfliktů mezi superinteligencemi, které se pokouší podrobit její obyvatele zkouškám. Prodělá průchod Nekonečné armady a nakonec je založeno Galaktikum, první skutečné zastoupení všech podstatných národů s příslušnými pravomocemi.

V roce 423 NGL, po rozšíření poučení o Peramanentním konfliktu, je galaxie korunovaná »kosmickým zázrakem ESTARTU«, Gordickým uzlem, který ji odstřihne z Psionické sítě. O patnáct let později je obnoven původní stav a galaktická struktura je otřesena postupnou materializací nové galaxie Hangay v Lokální skupině.

Důsledkem toho přichází obrovský zmatek, přírodní katastrofy a ničivé války v celé Lokální skupině. Když se Perry Rhodan v roce 1143 NGL vrací s Tarkanským svazem ze stáze, nalezne zvenku úplně odstíněnou Mléčnou dráhu, která je pro obyvatele sousedních galaxií nedostupná. S koncem vlády Monose se situace opět pozvolna stabilizuje.