Aby pronikli do budoucnosti, pokusí se Lecufe, Račat a deset tisíc dalších Cappinů použít hypersextapoloprostor (neboli dakkarzónu), librační zónu mezi pátou a šestou dimenzí, která jim normálně slouží k překonání velkých vzdáleností, coby přechodu do absolutní šesté dimenze. Tento úmysl však ztroskotá, a obrovská kosmická loď začíná vlivem neznámých energií oscilovat časem. Cappinové zachytí signál Satelitu smrti a osm tisíc z nich se nakonec zachrání pedotransferem do prastaré pedozaměřovací stanice.

Dne 4. června 3433 vycítí Alaska Saedelaere a lord Cvíbas přítomnost Cappinů. Ti se s devět set metrů dlouhou a sto padesát metrů širokou válcovou lodí pokoušejí dosáhnout Země, na níž žijí potomci cappinskými předky zmanipulovaných a vypěstovaných bytostí. Válec je narkotizován INTERSOLAREM a padesáti dalšími jednotkami Solárního loďstva. Když Pozemšťané proniknou do válcovitého plavidla, Cappinové uprchnou zpět do pedozaměřovací stanice a svou loď zničí pomocí autodestrukce.

Geoffry Abel Waringer chce Cappiny zadržet ve Sluneční soustavě a tím je donutit, aby zastavili zhoubné procesy ve Slunci. Proto dne 6. června přeprogramuje hlavní pozitroniku v centrále ASP na Merkuru tak, že nyní celý Solární systém nepravidelně mění své časové souřadnice. Jelikož zvýšená sluneční aktivita ohrožuje samu pedozaměřovací stanice, odpojí Lecufe dne 8. června destrukční zařízení Satelitu smrti, a tím zachrání Sluneční soustavu před zničením.