svazek 2314

Hubert Haensel

Die Leben eines Seecharan

Život Jezerních Charanů

vydáno: 23. prosince 2005    
čas děje: 1344 NGL
Perry Rhodan 2314 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Je to Věčný pamětník – a pozná určení svého prastarého lidu
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Ingal Fathen Aidon - Věčný pamětník Jezerních Charanů vypráví o svém životě.

Atlan – Arkonidan jde do rozhodující bitvy.

Dr. Gregorian – Vědec si dobude velení.

Alysha Saronnová – Velitelka VERACRUZU se rozhoduje.

Ilustrace:
Perry Rhodan 2314 (Ilustrace 1)

V roce 1344 Nového galaktického letopočtu – to odpovídá roku 4931 starého křesťanského letopočtu – ohrožuje domov lidí Terminační kolona TRAITOR. Tento gigantický válečný červ Chaosu má Mléčnou dráhu proměnit ve zdrojovou galaxii a využít jí v boji o vznikající negasféru v Hangayi. Pod ochranou temnopole infiltrovaly jednotky TRAITORU celou Galaxii. Jen šťastnou náhodou a díky odvaze zničili Pozemšťané tvrz Chaosu, vybudovanou nedaleko Sluneční soustavy. Žádný jiný národ nedokázal tento úspěch zopakovat a většina obyvatel Mléčné dráhy je tak TRAITORU vydána napospas.

Vzhledem k těmto událostem je třeba vyrovnat poměr sil. Prostředek se nachází Charonově mraku: je to takzvaný salkrit, dosud neznámý prvek, po němž baží Mocnosti Chaosu. Centrem mračna je Zlatá soustava a právě sem pronikne expedice Arkonidana Atlana. Nesmrtelný se zde dozví více o ŽIVOTĚ JEZERNÍCH CHARANŮ...


Přibližně dvanáct tisíc plavidel Technitů se shromáždí kolem asteroidu GRAANWATAH, Posledního útočiště národa Jezerních Charanů, aby toto nebeské těleso zničilo. Atlan a posádka SKARABEA-1 je uvězněna uvnitř asteroidu – v podstatě je to vina právě pozemské expedice, že Technitové objevili úkryt Jezerních Charanů. Ingal Fathen Aidon, „Věčný pamětník Jezerních Charanů“, přivítá Atlana, avšak je velice zklamán, že Arkonidan není jedním ze Štítonošů. Jako člověk velký hlavonožec, vypadající jako kalmar se čtyřmi chapadlovitými pažemi, v sobě nosí veškeré vzpomínky všech svých předků od časů Štítonošů. Jezerní Charané se rozmnožují dělením. Partenogenezí vzniklý mladý Jezerní Charan se mentálně i fyzicky odlišuje od svého předka, má však všechny jeho vzpomínky. Tento proces v průběhu tisíciletí poškozuje předávané informace, takže Ingal Fathen Aidon je posledním ze svého lidu, jehož paměť sahá bez mezer až do období štítonošské vlády. Tak může Atlanovi vyložit dějiny Jezerních Charanů.

Až do zřízení hyperkokonu těžili Jezerní Chharané ve Zlaté soustavě salkrit – tato substance se přitom nalézá pouze ve fosilních pozůstatcích obrovských ptačích bytostí, kterým se říká Inyodurové. Salkrit byl kdysi v takzvaném obchodním doku, kotoučovité kosmické stanici, směňován za zboží, potřebné pro Charonce. Charonci nemohli vlétat do Zlaté soustavy a museli využívat služeb doku, neboť silné hyperenergetické pole systému rušilo či ochromovalo veškerou vyšší techniku. Jednoho dne, přibližně na počátku střetnutí mezi Štítonoši a Gon-Orbhonem, došlo k atentátům na těžební jednotky Jezerních Charanů. Při jednom z útoků zanikl i obchodní dok. Také na světech Charonců se odehrávaly záhadné sabotáže a atentáty. Když se ukázalo, že tyto akce spáchali robotičtí Technitové, kteří se usídlili ve Zlaté soustavě, byla nad touto částí Charonova mračna vyhlášena karanténa. Tak vzniklo ještě dnes platné tabu a obchod se salkritem byl ochromen – vypovězení do hyperkokonu se postaralo o zbytek. V boji proti Technitům neměli Seecharané šanci, neboť roboti se rozmnožovali neuvěřitelnou rychlostí – kromě toho stála jejich hlavní základna na Rohalonu, jediném světě Zlaté soustavy a domovské planetě Seecharanů. Ti tento fakt zjistili příliš pozdě – Rohalon byl Techniky změněn v pustinu a hlavonožci se museli přesídlit na asteroidy soustavy. Technitové je ani tak nenechali na pokoji a po dlouhé roky se je snažili definitivně vyhubit.

SKARABEUS-2 se mezitím vrátil na palubu VERACRUZU. Dr. Gregorian zjistí, že salkrit je zodpovědný za vznik strukturální bouře, neboť velká koncentrace tohoto materiálu vede k deformacím časoprostorového kontinua a navíc působí zesilování provazců psionické sítě. Salkrit přitom skrze změnu psionické sítě přitahuje kosmický prach. Tak vznikly asteroidy a oblaky prachu v jejich oběžných dráhách. Gregorian dojde k závěru, že salkrit představuje produkt biologického rozkladu. Vznikl v mrtvých tělech Inyodurů zetlením orgánu, jehož účel zůstává i nadále stejně tajemný, jako samotný původ a historie obřích ptačích tvorů. Zesílení psionické sítě má ještě třetí efekt: Podporuje vznik nového života…

Cílem Technitů se zdá být konečná likvidace Jezerních Charanů, a jak se zdá, chybí k jeho uskutečnění už jen jediný krůček: Hromadný útok na GRAANWATAH začíná. S odvahou se v podstatě mírumilovní a vysoce morální Jezerní Charané postaví svým nepřátelům. Atlan a lidé ze SKARABEA-1 bojují po jejich boku. Boj se zdá být marný, avšak náhle začnou Technitové s autodestrukcí. Dr. Gregorian totiž při technitských ostatků objevil sebezničující kód robotů a ten nyní agresívním robotům odeslal. Technitové se kódu nemohou protivit, a tak se Jezerním Charanům podaří vyčistit od nich v krátkém čase téměř celou Zlatou soustavu. Z vděku dávají Atlanovi k dispozici velké množství salkritu, který chce Arkonidan co nejdříve dopravit na Terru. Kempo Doll'Arym si vzpomene, že na Stolpu objevil náhradní obchodní dok. Atlan přednese vizi, v níž těží Jezerní Charané salkrit pro LSP, ale tomu stojí v cestě stále ještě izolacionističtí Charonci, kteří odmítají další spolupráci s lidstvem...