svazek 2313

Hubert Haensel

Das Goldene System

Zlatá soustava

vydáno: 16. prosince 2005    
čas děje: 3. – 19. červenec 1344 NGL
Perry Rhodan 2313 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Explorer v centru Charonova mračna – Atlan hledá salkrit
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Atlan – Arkonidan učiní důležitý objev.

Dr. Gregorian – Učenec prokáže praktický užitek teoretické vědy.

Mario Saats – Už 13 let je metagravový technika pouhým teoretikem.

Gucky – Ilta někdy bolí nohy.

Kempo Doll'Arym – Charonec pronikne do srdce hvězdného mraku.

Ilustrace:
Perry Rhodan 2313 (Ilustrace 1)

V roce 1344 Nového galaktického letopočtu – to odpovídá roku 4931 starého křesťanského letopočtu – ohrožuje domov lidí Terminační kolona TRAITOR. Tento gigantický válečný červ Chaosu má Mléčnou dráhu proměnit ve zdrojovou galaxii a využít jí v boji o vznikající negasféru v Hangayi. Pod ochranou temnopole infiltrovaly jednotky TRAITORU celou Galaxii. Jen šťastnou náhodou a díky odvaze zničili Pozemšťané tvrz Chaosu, vybudovanou nedaleko Sluneční soustavy. Žádný jiný národ nedokázal tento úspěch zopakovat a většina obyvatel Mléčné dráhy je tak TRAITORU vydána napospas.

Vzhledem k těmto událostem je třeba vyrovnat poměr sil. Prostředek by se podle legend mohl nacházet v nepřístupném Charonově mraku: je to takzvaný salkrit. Expedice pod vedením Arkonidana Atlana pronikne do mračna a získá povolení jeho obyvatel pokračovat v průzkumu. Cílem je nyní ZLATÁ SOUSTAVA...


Když vydá rada Charonců povolení k cestě do Zlaté soustavy, neztrácí Pozemšťané a Kempo Doll'Arym čas. Marc London je opět uspán, aby byla vyloučena možná interakce mezi psionickými schopnostmi pilotů a koresponderem. Přesto neproběhne let díky chaotickým poměrům v centru Charonova mraku bez komplikací. Kvůli minimalizaci nebezpečí pro posádky cestují obě plavidla co nejmenší rychlostí. Velmi rozvážně se VERACRUZ a DORYNA přibližují ke Zlatému systému.

Během letu dojde v hangáru VERACRUZU k incidentu. Pohonný technik Mario Saats potká při kontrole cizince, který si činí nárok na SKARABEA. V případě pomocného člunu třídy SKARABEUS, jemuž dala posádka nelichotivou přezdívku "hovnivál", se jedná o miniaturní kosmickou loď, která může díky robustní, jednoduché technice operovat za obtížných hyperfyzikálních podmínek. Mario Saats se pokusí vetřelce zastavit, v tu chvíli je však VERACRUZ násilně vytržen z lineárního prostoru. Saats je vržen proti jedné z ovládacích konzol a ztratí vědomí. VERACRUZ po krátké přestávce pokračuje v letu a pronikne do blízkosti Zlaté soustavy.

Celý systém je obklopen prachovým mračnem. Vlet s VERACRUZEM či DORYNOU je díky hyperfyzikálním poměrům nemožný. Soustava je tedy nejdříve zkoumána zvenku. Kantorův sextant dodá důležité výsledky. Je zaměřeno slunce, které Atlan pojmenuje Gold. Kromě toho se v systému nalézá mnoho tisíce asteroidů, z nichž je asi 26 000 identifikována jako silné SHF hyperzářiče. Zlatá soustava neochromuje pouze technické prostředky, oslabuje rovněž psionické schopnosti. Strukturální piloti tedy musí udržovat bezpečný odstup od systému, a Gucky chodí na palubě VERACRUZU pěšky.

Mezitím se Mario Saats probere z bezvědomí a zahájí pátrání. Cizinec, jehož potkal, identifikuje jako dr. Gregoriana. Ten je potomkem Sata Ambuše. Geniální vědec ze štábu Malcolma S. Daelliana má nesmírné schopnosti, avšak je sociálně inkompetentní. Není schopen jakékoli spolupráce s jinými vědci, avšak i sám dosahuje skvělých výsledků.

Jelikož zaměřování zvenku soustavy nepodá dostatečné výsledky, rozhodne se Atlan proniknout do nitra Zlatého systému na palubě SKARABEA. Přistane se svým oddílem na jednom z méně zářících asteroidů. Tam najde malé množství zlatě zbarveného hyperkrystalu, salkritu. Hyperkrystal ovšem pod mechanickými účinky částečně vyhoří. Arkonidanovi se přesto podaří získat malý vzorek. Kromě toho objeví Atlan na asteroidu zbytky Technitů. Obsah technitských paměťových čipů nemůže být prostředky SKARABEA dostatečně prozkoumán. Vzorek krystalu a paměťový čip je tedy dopraven k VERACRUZU. Důkladný průzkum poskytne první informace o salkritu. Hyperkrystal se skládá ze psionické hmoty, která se manifestuje v pevném základě atomů zlata. Tento jako prostorová kotva sloužící materiál tvoří průměrně pouze 0,23% hmotnosti salkritu. Obvyklými analyzačními metodami lze ovšem zachytit pouze atomy zlata. Zbývajícím hmota je krystalická forma psionické energie. Obrábění suroviny je možné jenom za použití ynkeloniového řezáku, protože se dotykem vyvolané vyhoření omezuje pouze na nepatrnou oblast čepelí. Při vyhodnocení paměťového čipu Technitů je objeveno video, zachycující dvojhlavé, chobotnici podobné bytosti. Další informace o těchto tvorech však chybí. Atlan se rozhodne podruhé proniknout do Zlaté soustavy. Tentokrát se akce zúčastní také dr. Gregorian.

Dvojice SKARABEŮ tentokrát přistane na mocně vyzařujícím asteroidu a posádka objeví fosilie ptákovitých tvorů. Vyjasní se, že se salkrit nalézá v orgánu fosilie, který Atlan zpočátku označuje jako srdce. Velké množství salkritu nechá Arkonidan odnést na palubu SKARABEA. Krátce po startu jsou čluny napadeny mřížovitou vesmírnou lodí. SKARABEUS s dr. Gregorianem unikne, avšak Atlanovo plavidlo nemá žádnou šanci dosáhnout potřebné únikové rychlosti. Situace vypadá beznadějně, avšak v tu chvíli se vynoří klínovitý křižník. Jeho posádka zavolá Atlana a vysvětlí mu, že existuje způsob, jak přelstít technitskou mřížoloď. Vzhledem k absenci jiné alternativy se Arkonidan rozhodne důvěřovat cizincům a nechá odpojit veškerou techniku na palubě svého člunu. Lest se zdaří, a klínovitá loď zavede Atlana k asteroidu, v němž se nalézá hangár. Tam Arkonidana pozdraví Ingal Fathen Aidon a uvítá ho v GRAANWATAHU, Posledním útočišti. Chobotnici podobná bytost, která Atlana považuje za vyslance Štítonošů, se představí jako Věčný pamětník Jezerních Charanů. Ale bezpečí Posledního útočiště je klamné, neboť se nad asteroidem objeví tisíce mřížolodí...