svazek 2286

Uwe Anton

TRIPTYCHON

TRIPTYCHON

vydáno: 10.června 2005    
čas děje: 1333 NGL
Perry Rhodan 2286 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
V mauzoleu superinteligence – Šohaak na stopě
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Orren Snaussenid – Šohaak je konfrontován s dalšími obrazy minulosti.

Myles Kantor – Pozemský vědec doufá v získání dalších informací o ARCHETIM.

Inšanina – Plophosanka se musí postavit svým citům.

Marreli Nissunom - Šohaaka má strašlivý sen.

Ilustrace:
Perry Rhodan 2286 (Ilustrace 1)

Zemi má ve svých spárech samozvaný bůh Gon-Orbhon, vzniklý z nešťastné symbiózy šíleného Nokturnského úlu a nesmrtelného Ochránce. Gon-O lační po ARCHETIM, mocné superinteligenci, jejíž mrtvé tělo je již po 20 miliónů let uloženo ve Slunci.

V koróně Sol se nalézá Myles Kantor a jeho vědecký tým, který sem pronikl na palubě výzkumné lodi INTRALUX ještě před invazí Kybbů, aby se dozvěděl něco víc o historii ARCHETIM. Tým by byl již dávno zničen, kdyby ho nepodporoval příslušník prastarého národa – malý Šohaak Orren Snaussenid. Pouze jemu se totiž otevřely tři strážní stanice, kdysi sloužící coby poutní místo. Myles Kantor se dozví těchto stanic – a to zní TRIPTYCHON...


Zatímco mají všichni na Zemi žijící Šohaakové stejný sen – zdá se jim v něm o světelném fenoménu v podobě galaxie, který se zvětšuje za strukturálních otřesů a nakonec zmizí – zkoumají Myles Kantor a Inšanina svůj vztah a stanici TRIPTYCHON. V obou případech mají úspěch: Od nynějška jsou pár a stráví spolu několik šťastných chvil. S pomocí Orrena Snaussenida, kterého hlavní počítač TRIPTYCHONU osvědčí jako technika (bohužel jenom s omezenými právy), odhalí některá tajemství tří obrovských uzlovitých útvarů, umístěných Šohaaky před 20 miliony lety ve Slunci.

Nejdříve jsou jim sdělena jména stanic. Šohaakským poutníkům, kteří chtěli navštívit hrob ARCHETIM, byla kdysi přístupná pouze DENYCLE (Duch), tedy místo, na němž se právě nalézá Kantorův tým. Jako poutní místo byla DENYCLE skvěle zařízena, jen zde se také nacházely inkarnace. Dvě další stanice, ODAAN (Paže) a ŠANDAVYE (Oko), byla vystavěna jako účelová technologická centra, do nichž neměli poutníci přístup. Kantorovi lidé objeví transmiterový systém, pomocí kterého mohou lidé (osvědčení technici) cestovat z jedné stanice do druhé. Tato soustava funguje bez problémů i po hyperimpedančním šoku – jak se zdá, šoohaakská technika nebyla změnou hyperodporové konstanty zasažena. Orren Snaussenid objeví další inkarnace, zjevně poslední, jež na DENYCLE vznikly. Stojí ještě ve strojích (upravených transmiterech), sloužících k jejich výrobě. V ŠANDAVYE Šohaak náhodou nalezne skladištní prostory, v němž jsou deponovány další inkarnace – ty mají na každé ruce dva palce. Na základě špatné zkušenosti, kterou má Orren s Mamorem Ir'khamem, se jich neodváží dotknout.

Do provozu jsou uvedena zařízení ODAANU. Tím je tělo ARCHETIM, ze stanic dokonce zaměřitelné, vybuzeno ke zvláštní aktivitě: Mysl mrtvé superinteligence se zdá zkoumat myšlenky přítomných lidí. Impulzy zmizí okamžitě po odpojení aparatury. O něco později je zachycen radiogram z MUNGO PARKU. Gon-Orbhon ovládl velitele lodi, plavidlo bude brzy pod jeho kontrolou. Tím jsou lidé z INTRALUXU definitivně odříznuti od jakékoli pomoci. Navíc se ke Slunci přiblíží 50 Kybb-Titánů a zahrnou ho hyperenergetickým zářením, které náhodným zásahem těžce otřese i TRIPTYCHONEM. Inšanina konstatuje, že je ve Slunci uměle zvyšována teplota – podobným způsobem kdysi pracoval i cappinský Satelit smrti. Pokud tento proces nebude zastaven během následujících šesti týdnů, tedy nejpozději dne 27. května 1333 NGL, stane se ze Sol neodvratně nova. Gon-Orbhon zřejmě předpokládá, že tělo ARCHETIM přečká výbuch a bude vyvrženo do prostoru, kde ho falešný bůh bez problému sebere...