Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Série > Perry Rhodan > svazek 2266
hledat
Česká obálka Německá obálka (1. vydání)
© VPM KG.
Série:Perry Rhodan, svazek 2266
Název:Bašta Parrakhu
(Bastion von Parrakh)
Autor:Michael Nagula
Cyklus:Mírojezdci / Hvězdný oceán
Vydáno poprvé:21.ledna 05
Vydáno v češtině: -
Čas děje: 1333 NGL
Jsou v říši nepřítele – na stopě probouzejícího se boha
Hlavní postavy románu:

Reginald Bull – Pozemšťan je během tajné akce konfrontován s novými povinnostmi.

Gucky – Myšob sáhne ke zvláštní výmluvě.

Icho Tolot – Haluťan jde do akce po boku svých dvou starých přátel.

Auckran – Magistrát řeší na Parrakhu neobvyklý problém.

Taff Ogtan – Mladík pozná nové přátele.

Reginald Bull, Icho Tolot a Gucky se mezi mnoha vraky kosmických plavidel, prohánějících se skrze Parrakhonské hvězdný mrak, proplíží na planetu Parrakh. Tam se pak Gucky trochu rozhlíží a zabývá se všelijakými pitomostmi, takže brzy upoutá pozornost Gon-Orbhonových stoupenců. Vyzvědači jsou nalákáni do pasti a motošok Motoklonů je prozatím vyřadí z boje. Tři nejdůležitější osobnosti LSP v hvězdokupě tedy padnou do rukou pochopů Gon-Orbhona. Co Gucky a jeho dva k statistům degradovaní průvodci prožijí na Parrakhu je tak nepodstatné, nedůležité a kromě toho také nudné, že delší shrnutí nemá smysl.

Zapomeneme tedy na chaotický příběh a budeme se věnovat podstatným informacím: Gon-Orbhon se konečně probudil. Extrémně silný psionický šok, který proběhl celou planetou Parrakh, nepřipouští jiný závěr. Krátce předtím, jak se zdá, dorazila na Parrakh důležitá osoba. Možná Tagg Kharzani? Jaké jsou důsledky Gon-Orbhonova procitnutí například pro jeho žáky na Zemi, o tom se dá jen spekulovat.

Na Parrakhu panuje hektická, jen částečně účelná činnost. Celá loďstva, včetně několika Kybb-Titánů, jsou pravděpodobně přizpůsobována pro zvýšenou hyperimpedanci. Proč se tomu tak v případě Kybb-Titánů děje na planetárním povrchu v obrovských docích, je záhadou. Nutnost vypalovat do země dvacetikilometrové jámy by si mohli Kybbové ušetřit – vesmírný přístav by snad byl mnohem lepším řešením.

Planeta Parrakh se rojí se Technity, Kybbskými národy a Gurradům podobnými bytostmi. Tito Arvezové jsou možná praotci Cortezů nebo snad vedlejší vývojovou větví tohoto lidu. Mezi pomocnými národy Gon-Orbhona zjevně hrají dost významnou roli.

Za neuvěřitelné zrychlení a vysoký nadsvětelný faktor vděčí Kybb-Titáni biodimovému pohonu. Tato pohonná soustava je velice zvláštní. Biodimový pohon Kybb-Titánů se totiž v podstatě skládá z více než 36 000 propojených nádob, v nichž je biologická hmota – genový materiál přitom pochází z Motanů Kybbům se podařilo izolovat psionické schopnosti Motanů a prakticky strojově je využít. Normální Motanové tedy nejsou bezpodmínečně zapotřebí k provozu kosmické lodi.

Všechno ostatní, co Gucky zjistí při své toulce po Parrakhu, již známe: Že se zde zřítil Nokturnský úl, který poblíž bývalého Štítonošského dómu vyhloubil kráter a podobně. Román je dobrým příkladem toho, jak je pracně budovaná mystičnost rázem zbavena všeho kouzla. Gucky, Bull a Tolot se snadno dostanou na Parrakh a zcela nerušeně se tam procházejí. Jako vždy pouze pod ochranou deflektoru – jako by snad tuto technologii znali pouze Pozemšťané a jen oni ji dokázali odhalit! Bašta Parrakhu, která dala tomuto dílu PR jméno, ostatně v příběhu nehraje prakticky žádnou roli...