Zvláštní mimozemšťané, Šohaakové, se materializují na Zemi. Znají jenom svá jména, ale jinak neví vůbec nic – nepamatují si svou minulost, netuší odkud přichází a jak (především neví proč) se dostali na domovskou planetu lidstva. Jsou asi 110 cm vysoký a velmi drobouncí, nenesou žádný oděv a zpočátku ani nemluví. Šohaakové jsou humanoidní a mají 5 prstů na rukou i na nohou. Jejich úzkou tvář zdobí zelená bradka, na lebce mají jen několik vlasů, ovšem tlustých jako sláma. Kůže je šupinatá, má okrovou barvu. Nos má malý, úzkým rtům chybí rty. První bytost tohoto typu objeví v Norsku biolog Alexandr Skargue. Tento muž je alkoholik a žije jako poustevníka v obytné buňce. Bydlí daleko od civilizace, popíjí svou podomácku vyrobenou kořalku a jeho jediným společníkem je napůl slepý huskie. Pes nalezne Šohaaka a Skargue ho zachrání před smrtí zmrznutím.

Skargue z cizince nedostane nic víc, než jeho jméno: Orren Snaussenid. Každý další pokus o komunikaci ztroskotá, právě tak jako snaha zjistit, co vlastně Šohaakové jedí. Samotář pochopí, že musí vyhledat specialisty, kteří by si s podivným mimozemšťanem poradili. Protože Skargue žije v ústraní, neví nic o problémech s hyperimpedancí. Selhání kluzáku ho velice nepříjemně zaskočí. Po celodenním pochodu se dostane do osady Mol (přičemž Snaussenida nese jako malé dítě), v níž však najde pouze jednoho starce. Donucen nouzí se Skargue vypraví na dlouhou cestu do města jménem Otta. Musí přitom bojovat s pytláky. Nakonec je zachráněn pilotem antigravitačního kluzáku.

V civilizaci projde Skargue naléhavým lékařským ošetřením. Detoxikace už není v čtrnáctém století Nového galaktického letopočtu zapotřebí - podivínský biolog dostane nová játra a ledviny. Vědec se chce urychleně vrátit zpět do pustiny, avšak zastaví ho Mondra Diamondová. Chcete Šohaaka převést do Terranie, a protože cizinec Skarguovi důvěřuje, má jet s nimi. Mondřin půvab účinkuje: Skargue s cestou do pozemské metropole souhlasí. V Terranii se zpočátku potýká se strachem z lidí a závislostí na alkoholu, ale pak se připojí ke skupině techniků a pomáhá přestavět antigravitační autobusy na pozitronický provoz. Manuální práce a také společenské kontakty mu velice prospějí. Orren Snaussenid zůstává nadále němý. Nakonec se na Zemi vynoří celkem 3504 Šohaaků, třetina z toho ovšem mrtvá. Lidé cizince vzájemně seznámí a tím je kouzlo zlomeno. Cizinci začínají mluvit, takže může být jejich řeč dekódována. Bohužel Šohaakové nadále nezískají svou ztracenou paměť. Pozemšťané jim ukáží všechny možné obrazy galaxií, planet a národů. Nedojde k žádné reakci – až do doby, kdy je vyvolána holografie Algorriana. Šohaakové jeho druh poznají, ale nic víc. Je smůla, že se Le Anyante a Curcaryen Varantir ukryli na neznámé planetě v Mléčné dráze, aby se tam narodili jejich potomci. Od nich těžko přijde nějaká pomoc.

Zatímco se Mondra Diamondová nadále stará o Šohaaky, vrací se Skargue do jeho chaty a zpět do lesů – ale ne k alkoholu. Je odhodlán zůstat střízlivý...