svazek 2078

Ernst Vlcek

Die Pforten von ZENTAPHER

Brána od ZENTAPHERU

vydáno: 19.6.2001    
čas děje: 1290 – 1304 NGL = 4877 – 4891
Perry Rhodan 2078 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Za fraktály - Atlan zkoumá zvláštní útvar
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Startac Schroeder - mladý teleportér podstoupí nebezpečné riziko

Atlan - Arkonidan chce vypátrat tajemství ZENTAPHERU

Omuel - zvláštní Androidka bdí nad vstupní stanicí

Grim Oyschkavary - nejvyšší knihovník je konfrontován s neočekávanou návštěvou

Scam Envaroy - mladá novicka se stává páteří zničeného kabinetu

Icho Tolot - Haluťan vystupuje jako mechanik

Ačkoliv se chtěl teleportovat jen několik set metrů hluboko do Temné nicoty, cítí Startac Schroeder, že ho skok dostal skoro dvacet kilometrů daleko přibližně do centra záhadné sféry. Teleportér se materializuje ve čtyři sta metrů dlouhém a dvě stě padesát metrů širokém vejčitém prostoru se čtyřmi navzájem protilehlými portály. Vládne tu gravitace jen 0.5 gravů. Schroeder cítí agresivní prezenci, které se ho parapsychyckým polem pokusí usmrtit, ale nepodaří se mu to. Bezprostředně poté se materializuje jen metr velká, šestiprstá, zelenooká Androidka Omuel a vítá ho ve vstupní stanici ZENTAPHERU. Zároveň zdůrazní, že stojí na nesprávné straně a nemůže ho vzít do říše Kintradim Cruxe, Architekta. Poté se rozpadne na myriádu vypařivších se kapek.

Pohledu kulatým okénkem ve stěně místnosti ukáže Terranci, že ve vzdálenosti padesáti metrů oblétávají stanici elipsoidní gondoly. Ve větším rozestupu se vznášejí tři létající města. První, Kintradimova výšina, se skládá z platforem vložených do sebe, na kterých stojí budovy, a má celkovou plochu deseti čtverečných kilometrů. Box ZENTRAPHER, druhé, je asi osm kilometrů velká krychle, na mnoha místech jsou na ní skaldy se zaoblenými hranami. Z jejího povrchu ční do výše několik tuctů mrakodrapových staveb. MORHANDRA, třetí a nejmenší město, je asi 1.5 kilometru velké, křehce vypadající konstrukce z krystalických věží a podpěr1). V zadu je obzor ve vzdálenosti devatenácti kilometrů ukončen asi 625.000 formami variabilních fraktálů, které působí jako mraky. Tím se vnitřek Temné nicoty z vnitřku jeví ještě než zvenku2).

Startac Schroeder se teleportuje zpět ke svým společníkům. Ačkoliv je Atlan rozhněván akcí monochrom-mutanta, nechá se společně s Mondrou Diamond, Mylesem Kantorem, Dao-Lin-H'ay, Trimem Marathem a Icho Tolotem teleportovat do vstupní stanice. Také jim sdělí Omuel, že stojí na nesprávné straně. Pak se androidka opět rozpustí.

Icho Tolot se pokusí, přes průchod, který vypadá jako špína na zemi, transportovat ven. Protože se ale dostane do nádrže, je to pro něj důkazem toho, že se jedná o nanostrojky se speciálním naprogramování, které mu zakáží opustit vstupní stanici.

Když ven vyhodí vibrační nůž, zjistí Atlan, že předměty, které se vzdálí dále než sto metrů od stanice, jsou vrženy silou 255 gravů směrem k fraktálové stěně. Znovu přivolaná Omuel vysvětlí, že 233 gondol, kterými je stanice obklopena, jsou sice dopravními prostředky, ale že není dovoleno se s nimi přibližovat k Kintradimově výšině, Box-ZENTAPHER nebo dokonce k MORHANDRA, kde tluče ZENTRAPHEROVO srdce.

Přesto se odebere Atlan a jeho společníci do okolí vstupní stanice, kde je stejně jako uvnitř stanice slabá kyslíková atmosféra s teplotou třináct stupňů celsia. Atlanovi, Icho Tolotovi a Startac Schroederovi se podaří jednu 9.5 metru dlouhou gondolu vyřadit z provozu, se kterou se transportují k fraktální zdi. Protnou strangeness-bariéru a dosáhnou dvanáct kilometrů dlouhé, čtvercové, zcela rovné a nepropustné plochy uprostřed zdánlivé stěny mraků. Části budov vypadají jako rozdrcené intervalovým dělem.

Když se svou gondolou přistanou přistávací ploše vedle tržiště, potkají tři galaktikové dva 1.80 metru vysoké houbovité bytosti. Třetina jejich těla zabírají dvě chapadlovité nohy s kuželovými chodily, druhou třetinu sudovité tělo. Na dvacet pět centimetrů dlouhém a deset centimetrů tlustém krku sedí sedmdesáti centimetrová hřibovitá hlava, na které je jako pěst velké hlavní oko, které na bocích doplňují dvě menší šikmá očka. Množství bodů na nosu zobrazuje stáří a zralost jedince. Na konci krku jsou ústa; nad nimi leží dvě dechové štěrbiny. Čtyři chapadlovité ruce mají na dolní straně přísavkovité destičky a jsou ukončeny třemi prstům podobnými výstupky3).

Když translátory analyzují Phrantiš, kterým cizinci mluví, dozví se Atlan a jeho průvodci, že dosáhli Kabinetu Saraoghu, který obsahuje několik gigantických knihoven, až že před sebou mají Grim Oyschkavaryho, nejvyššího knihovníka, a jeho pomocníka Scam Envaroye. Tím že se Tolot nabídne, že jim opraví defektní počítač Kabinetu, přiměje Atlan Oyschkavaryho ke spolupráci. Knihovník mu poví, že knihy sice obsahují mnoho astronomických dat, hvězdy jsou ale mimo dům ZENTRAPHERU, jehož souřadnice mu nejsou známy.

Grim Oyshkavary je hluboce zarmoucený vývojem, který Kabinet Saraoghu v poslední době prodělal:

Přibližně o třináct let dříve je značná část Kabinetu zničena nevysvětlitelným způsobem. Cenné knihy shoří neviditelným ohně, až na 154 přijde všech dva tisíce knihovníků o život, mezi nimi také nejvyšší knihovník Sayn Voukumaja. Jeho následovníkem se stane Grim Oyshkavary. Protože po katastrofě nemůže být žádný z knihovníků již více přirozeně oplodněný, požaduje přes počítač Kabinetu z Pseutarenu dva tisíce noviců na podporu při rekonstrukci poškozených a zničených knih, jejichž obsahy jsou uloženy v syntronech. Data ale kvůli poruše počítače nejdou vyvolat. Protože jsou mu požadovaní spolupracovníci odepření, pokračuje s nimi Oyschkavary stále, až je mu po třinácti letech přidělen jeden jediný novic, velice nadaný klon Scam Envaroy.

Knihovníci se nyní dozvědí, že jejich Kabinet dostal hodnocení »nula-nula-nula-nula«, což je nejnižší možné hodnocení, zintenzivní svou námahu na půl roku až na hranici svých možností, aby zlepšili kvalitu své knihovny, pak se ale dozvědí, že se jejich hodnocení nezměnilo.

O Mohodeh Kaschaovi knihovník nic neví. Protože Atlan ve foliantech pozná znázornění kosmonukleotidu DORIFER 4) a dvanácti galaxií ESTARTU5) a má o něj velký zájem, poví mu Oyschkavary o poslední návštěvě Kintradim Crux v kabinetu, která se udála před přibližně patnácti lety a při které se poprvé s prozíravým, rozumným a zároveň velice starostlivým architektem setkal. Popisuje ho jako 2.5 metru velikou, elegantní a majestátně působící bytost, celou v černém. Zvláště nápadný na něm je hadovitý hlava s upřenými, hypnoticky působícími očky.

Kintradim Crux, jemuž Kabinet slouží jako zásobárna vědomostí, s ním hovořil o kosmonukleotidech jako je kosmogen DORIICLE, kterému DORIFER jako DORIICLE-2 přísluší, nebo TRIICLE, jehož kosmonukleotid TRIICLE-9 je už dlouho nezvěstný6). Hledal mnoho kosmonukleotidů7), ale i onu nezměřitelně tenkou a přesto n-dimenzionální struktury obsahující planinu, na níž mají přístup jen vyšší entity. Aby se tam dostal, musel by prodělat transformaci. Milion let se zabýval třetí ultimativní otázkou, kdo stvořil ZÁKON a co ten způsobuje8).

Když Tolot znovu uvede do chodu počítač Kabinetu, Grim Oyschkavary odejde, aby informoval nadřízené instance.

Ačkoliv je přesvědčen, že knihovna obsahuje informace o třetí ultimativní otázce, zřekne se Atlan, který si vzpomene na Perry Rhodanovu hrůzu z odpovědi na Hoře Stvoření9), pátrat dál. Po hodině je zjištěno, že Oyschkavary byl před komunikačním zařízením zastřelen. Scam Envaroy vyzve hned na to návštěvníky, aby Kabinet opustily. Teleportací sice Startac Schroeder ukradne pět foliantů k tématu DORIFER, ze kterých ale pro průchodu strangeness-bariérou zůstane jen prach.

S gondolou se tři galaktici vrátí ke svým druhům. Pro ně uplynulo sedm hodin, ačkoliv Atlan, Tolot a Schroeder byli na cestě jen pět hodin.