svazek 2049

Robert Feldhoff

Morkheros Galaxis

Morkherova galaxie

vydáno: 28.11.2000    
čas děje: 1289 – 1303 NGL = 4876 – 4890
Perry Rhodan 2049 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Ve Hvězdné komoře Rytířů - strážce pátrá po svém nástupci
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Wrehemo Seelenquell - starý strážce ve hvězdné komoře Rytířů pátrá po svém nástupci

Morkhero Seelenquell - »Mladík« jde svou vlastní cestou a nenechá zastavit svou zvědavost

Ilustrace:
Perry Rhodan 2049 (Ilustrace 1)

Ve vzdálené galaxii Země Dommrath hlídá Wrehemo Seelenquell už jeden a půl tisíce let zcela sám technologický registr Rytířů z Dommrathu1). V pěti stech poschodích obsahuje registr více než deset tisíc sálů s nesčetnými uměleckými předměty, zbraněmi, technickými přístroji a holopaměťmi. Nachází se ve »Hvězdné komoře Rytířů«, dvacet dva kilomterů velké, pětihranné paprskovité plošině2), která krouží kolem planety Crozeiro3).

Na čele nosí Wrehemo jako tetování symbol Rytířů, pětipaprskovou pavučinu se stříbrnými vlákny4). Protože je starší než 1900 let rozhodl se vycvičit si zástupce, jako to kdysi udělal starý Trimwac Seelenquell. S ORDEO MYN5), dvojtyčovými roboty obsluhovanou kurýrní lodí Rytířů, opustí proto Hvězdnou komoru. Musí postupovat krajně opatrně, protože zákon Rytířů zakazuje kosmické lety v Zemi Dommrath, který je rozdělena na 3456 Clusterů, Do'Checkalurů. Doprava v rámci shluku a mezi nimi se provádí pomocí portálů transmiterových systémů, který se označuje jako Dommrathská síť neboli Do'Tarfryaddan6). Planeta Crozeiro ležící v Clusteru 0001 je centrem Země.

Karriolendenský klan Seelenquellů, ze kterého sám pochází, se nachází v Clusteru 1343 na planetě Asedd v systému Ase. Na důlním světě na kterém těží v podzemí Permeolské doly, žijí domorodí Aseddové, humanoidi s hnědou pancéřovanou kůží, mnoho zástupců dalších národů, mezi nimi Caranesenové, druid z Couxhalu7) a Sambarikští vědci z Yezzikan Rimba8). Tři tisíce Seelenquellů Karriolendenského klanu9) táhnou se svými ocelovými pulci jako vysoce vážení obchodníci od planety k planetě.

S váhavým svolením šéfa klanu Berokma Seelenquella si Wrehemo vybere mladého Morkhero Seelenquella jako svého žáka. Stejně jako on používá Morkhero také vzácný stříbrný nosič. Tělesně zakrnělí Seelenquellové vstupují do symbiózy s rozličnými zvířaty, přičemž své nosiče ovládají závěsem na svých nohách, tzv. Neurodockerem, zatímco se starají o obživu svého symbionta a dělí se s ním o svou dlouhověkost.

Sebevědomý mladý Morkhero Seelenquell vyměnil levé uši členů svého klanu za obroučky, se kterými lze přijímat normální a hyper vysílání. Také Wrehemo si nechá takovouto obroučku nasadit, dříve než se s Morkherem vydá zpět ke Hvězdné komoře.

Morkhero objeví v technologických zásobnících mimo jiné přístroje z galaxie Erranternohre10), kombinovaný paprskomet Dvojkondičních11) pololátková a poloenergetická zařízení pro užívání v DORIFERu12), zkamenělou odnož rostlinné bytosti Paumyr13), dřevěnou sochu humanoidní kožešinové bytosti s nápadným hlodákem a dokonce jeden »Oblek zmaru14)«. Wrehemo stačí Morkhera zadřžet než si vezme Parr Fioranem15) vytvořený, téměř neviditelný »oblek přeludů«, ke kterému patří červený Sepzonový pásy. Zvědavost a dychtivost, s jakou mladý Seelenquell prochází artefakty, Wrehema překvapí, ale i jeho už volání Obleku přeludů nenechává chladným: »Vem si mě a otevřu ti bránu ke světu na druhé straně všech přání.«

Po stopách malých zvířat s hnědou kůží, které neustále pronikají do skladiště, vstoupí Morkhero do haly války. Hologram mu ukáže bitevní scény jako zánik sousední galaxie Kohagen-Pasmereix16) nebo slavnostní pochod bojových lodí proti domovskému systému Baolinů17). Polootevřenými dveřmi se dostane Morkhero a Wrehemo do vedle skladiště ležících sekcí Hvězdné komory. Tady demontují Caranesové, býkovití tvorové s hřbetním krunýřem18) a humanoidi s bílou kůží Sphorové19), právě kosmickou loď. Od dělníků se šokovaný stráže Technologického registru, že Rytíři už dávno ukončili kontakty s jinými zeměmi a že pro pány Dommrathu bezcenný a nezajímavý registr už je asi dva tisíce let zavřený20).

Vědomí, že celý život věnoval nesmyslnému úkolu, Wrehema zlomí. Zahořklý starý Seelenquell se rozhodne registr zničit a odletí s ORDEO MYN pryč. Několik artefaktů přenese s Morkherem na palubu, než odstartuje a tři tisíce let uskladněná časovaná bomba střelmistra Rihakaya zničí technologický registr Rytířů21).

Wrehemo odlétá se svým žákem do Do'Gwinyru, severní části Dommrathu. Tady pod velením Ruben Caldrogynů propukla »astronautická revoluce22)«, která má za cíl svobodné kosmické lety. V Clusteru 0133 přistane ORDEO MYN tajně na Chirittu, druhé planetě modrého obřího slunce Chiritt, jehož obyvatelstvo se skládá převážně z Caranesů. Oba Seelenquellové se ukryjí v průmyslovém komplexu na kontinentu Kuntami. Zde podléhá Wrehemo stále více vábení Obleku přeludů, který svého nositele údajně vyzdvihne na vyšší evoluční stupeň a propůjčí mu nesmrtelnost. Starý Seelenquell si Oblek nevezme, ale začíná experimentovat se sedmnácti čidly Sepzonského pásku. Aktivování prvního čidla propůjčí Wrehemovi schopnost mentálně zaměřovat jiné bytosti, druhé čidlo z něj udělá sugestora. Morkhero Seelenquell svému pánovi ale Oblek přeludů ukradne, vezme si s sebou ochranné pole Necremů jakož i další artefakty Rytířů a odletí s ORDEO MYN.

Wrehemo zoufale zkoumá Sepzonový pás dál. Sedmnácté čidlo aktivuje mikropočítač, který se ovládá myšlenkovou cestou. Wrehemo s pásem zaměří Oblek přeludů a zjistí, že se Morkhero nezdržuje v sousedních systémech Zem'okhmovy hvězdy23), Coux24), Mindan25), Horromiya26) nebo Stuuhr27) ani v Southside, velice vzdálené země Do'Cennyr-Arm, ale je už osm miliónů světelných let daleko od Země Dommrath.

Krátce než je »Legie«28) Chirittu obklíčena loděmi, aby zakročila proti astronautické revoluci, se starý Seelenquell vydává do čtyři sta padesát kilometrů vzdáleného portálu Orkan Dommrathské sítě, ucítí cizorodou emoci. Druhého dne zapne pomocí Sepzonského pásku umělou inteligencí vybavenou materiální kolébku Ruhar, která byla budována Baolin-Nda jako předstupeň k Helitické tvrzi29). V šesti dimenzionálních postupných transferech může své tělo o hmotnosti tři sta kilogramů na libovolnou vzdálenost vyměnit za objet stejné hmotnosti, zatímco jeho souřadnice pomocí Pole temnoty30) získá. Wrehemo chce tímto způsobem přinést zpět Oblek přeludů, ale přestože se Oblek chová jako psionický maják a ví, v jak velké vzdálenosti se nachází, jeho záměr selže, protože v okruhu čtvrt světelného ruku zamezuje Oblek jakémukoliv transferu. Proto se Wrehemo nemůže ani přenést k Morkherovi.

Objeví ale v galaxii, ve které se jeho zběhlý žák usadil31), druhý psionický maják, který tvoří para-blok v Para-City shromážděných monochrom-mutantů32). Krátce na to naváže Wrehemo také kontakt s Trimem Marathem, který se v této době ještě zdržuje v Terranii. Poblíž Para-City zaměřuje Ruhar přes psí-aktivitu mutantů také aktivovanou časovou studnu Mocných33). Aby četnost a intenzitu para-bloků zvýšil, který Ruhar potřebuje pro zaměření a transfer, promluví Wrehemo Seelenquell na zoufalé mutanty v duchovním poselství a vydává se za jejich zachránce34).

Když Ruben Caldrogyn Chirittu vzdá a nastane definitivní dobytí planety Legií, vytvoří mutanti až dosud nejsilnější para-blok. Wrehemo poručí materiální kolébce Ruharovi aby provedl zkušební transfer35). Nakonec zapne časovač bomby, která má zničit Ruhar a se svým stříbrným nosičem se přemístí do Para-City v Morkherově galaxii. Při transferu pozná, že Trim Marath a další mutanti mu poslouží jako protiváha při výměně36). Přímo po materializaci projeví stříbrný nosič symptomy velkého vzrušení37).