Mezitím co se SOL v Segafrendu1) přibližuje temnému oblaku Tauu, zkoumají Dookieové2) dále zpustošené oblasti v prostřední části činkovité lodi. Necker Ravved3) objeví se struzce tělo antilopy podobného zvířete, jehož maso se ale k jeho politování ukáže jako nejedlé. Kromě toho objeví lovec pokladů mléčně bílé, vysoce transparentní objekty, které vypadají jako velké okvětní lístky a dají se složit do vzoru. Dao-Lin-H'ay zjistí ve formaci určitý psionický potenciál jakož i rozptýlený vztah k jedné osobě na palubě.

Přibližně kulový temný oblak Tauu nebo také Auroch-Maxo, ke kterému SOL 56.08 Segů (osmnáct dnů) před koncem ID uložené lhůty, měří v průměru dvacet světelných hodin a září s pozoruhodnou intenzitou v pětirozměrné oblasti. Oblak je obklopen bariérou Mundänských lodí. Mundänské lodě neustále vnikají do oblaku, zatímco jiné z něho vylétávají. SOL se v hypertaktu přiblíží k okraji mraku a pak s pětatřiceti procenty rychlosti světla vletí do jeho vnitřku. Vyšší rychlost podstata oblaku Auroch-Maxo nedovoluje. Také zaměřovače jsou dalece rušeny. K luminiscenčním stříbrným šmouhám, vláknům a obláčkům patří také pětirozměrně nabité variabilní tíhové pole.

Mun-3 Karattas, kterého Mun-1 jmenoval mimořádným pověřencem stran temného oblaku Auroch-Maxo, nechá SOL pronásledovat, ale ani Mundänové se uvnitř oblaku jen stěží vyznají. Dvanáct lodí typu válečná vichřice, které činkovitou loď nakonec objeví a zaútočí na ní, je sestřeleno transformačními děly.

Celé dny pátrá SOL neúspěšně po planetě Auroch-Maxo-55. Protože při tom ztratí mnoho zaměřovacích sond, není Atlan připraven nasadit pomocné čluny. Když do konce lhůty už zbývají asi dvanáct Segů (čtyři dny), rozpustí se Necker Ravvedem objevené okvětní lístky. Současně pocítí Mondra Diamond energetický kontakt a má vizi louky s velkými bílými květy, ze kterých vychází energie a informace. Z pověření Deloriana vyhledá centrálu SOL a požaduje po Atlanovi aby loď ihned zastavil. SOL narazí na 1900 metrů dlouhý a 840 široký vrak generační lodi Rautaků4), a Dookijští lovci pokladů, kteří jsou příležitostně označováni jako »Straky«, dostanou novou šanci se osvědčit.

Nakonec jich ale na palubu vraku jde jen jedenáct, protože Raffa Gynnar ze strachu z nejistého osudu SOL permanentně visí v alkoholovém opojení. Protože je to ale Gynnar specialista pro záchranu informačního materiálu, přistoupí Ronald Tekener ke lsti. Podporován Darlou Markus přemění bezvlasého a beznosého Dookie parukou a biomoplastickým nosem v Terrance. Když se Raffa Gynnar probudí z opilosti, jednají s nim všichni, jako by byl Pozemšťanem jménem Fellique Bairendrein. Dookie, který začíná pochybovat o své vlastní identitě a vzpomínkách, přísahá, že už alkohol nikdy více pít nebude.

Pod vedením poručíka Martha Ravveda3) zachrání lovci pokladů z vraku skoro tunu počítačových částí. Ačkoliv se nacházejí ve špatném stavu, podaří se Mylesovi Kantorovi a Tangens Sokolovi s pomocí SENEKY získat důležité informace. Potvrzují a doplňují zprávy serimerských kosmologů5):

Padesát světelných hodin měřící čočkovitý mrak, který vznikl před 420.000 lety při zrození ESTARTU, snižoval kvůli své absorbci světla obyvatelnost Rautaky osídlených planet 13, 19 a 20 systému Auroch-Maxo, zvláště poté, co dále kompaktní a koncentruje se. Během století udělali Rautakové, kteří disponovali planetární, ne ale interstelární kosmonautikou, z bývalé horké planety Auroch-Maxo-55, která díky oblaku vychladla, planetu vhodnou pro život. Stal se z ní vodní svět. Protože Rautakové počítali planety zvenku dovnitř byla Auroch-Maxo-55 jednou ze slunci nejbližších planety z celkového počtu šedesáti sedmi. Během krátké doby vznikli na vodním světě díky kvůli vzniku ESTARTU usazeným spórám velké plovoucí rostlinné ostrovy.

Kvůli dimenzionálním interakcím slunce Auroch-Maxo s obklopujícím oblakem docházelo k dalšímu utlumení vyzařování a přitahování dalšího kosmického prachu, takže teplota na planetách dále klesala. Oblak sice začal později sám zářit, ale již dříve se Rautakové rozhodli s pomocí generačních lodí vyhledat jinou sluneční soustavu. Nový pohon ale explodoval a zabil všech tři sta tisíc Rautaků na palubě.

Na základě Rautakských dat mohl SENECA sice vypočítat přibližnou dráhu Auroch-Maxo-55, planeta ale zůstává nadále nenalezená. Když zůstává už jen dvanáct hodin, obrací se Atlan s pomocí na Mondru Diamond a Deloriana, ale kojenec se nezdá s to reagovat. V centrále se ale objeví humanoidní stín. Když Atlan v naději, že znovu dojde ke zjevení, nechá SOL letět zpět přiblíží se činkovitá loď k S-Zentrantenu, jehož gigantickou velikost extramozek Arkonidana přirovnává ke Spórové lodi6), MATERII7), platformě Veslařů8) a OLD MANovi9). Před obrovským hvězdným válcem je na krátko zachycen sedm kilometrů dlouhý, kobaltově modrá válcová loď, jako ta, kterou používal Cairol První10) a Druhý11), pověřenec kosmokratů.

Devět hodin před vypršením lhůty se vytvoří v centrále SOL obraz ženského Rautaaka s tmavými vlasy, malými, plnými ústy, půvabným nosem a dvěma bronzovýma očima a řekne: »Byla jsem vyslána jako posel.«

Protože se mu nepodařilo vypátrat SOL, doporučí Mun-1 Karattasovi »cestu cti« a ten krátce na to spáchá sebevraždu.