Neznámý oválný robot obletuje CREST II, náhle ale zmizí. Tři dny na to jsou vyslány čtyři shifty, aby prověřily rychlost dematerializace hmoty Poweru. Se shiftem 4 narazí poručík Conrad Nosinsky přitom společně se seržantem Herbem Bryanem do dematerializačního trychtýře a zpozoruje oválného robota, který se marně snaží zpomalit dematerializační proces. Protože Nosinskyho měření ukazuje, že se zóna odhmotnění dostane ke stanovišti CRESTU II už za tři hodiny, je loď s nouzově opraveným pohonem přesunuta na jižní pól.

Jako člen majorem Bertem Hefrichem vedeného vědeckého štábu CRESTU II pronikne Nosinsky o několik dnů později se shiftem v ochraně silového pole do oranžového transportního paprsku, který způsobuje likvidaci planety Power a který svou energii zřejmě dostává ze sluncí Twinu. Pozemšťan se dostane do oblasti časové anomálie a je nakonec se svým shiftem přesunut do jedné ze 36 budov automatické stanice na Septimu, sedmé planety systému Twin. Nosinsky může uniknout ze zařízení, které řídí zkázu Poweru a začíná zkoumat planetu.

Následujícího dne, 27. srpna 2400, postoupí opravy tak daleko, že loď může Power opustit. Ve vesmíru hlavní sladmistr major Curt Bernhard ale zjistí, že všechny zásoby vody na palubě zmizely. Icho Tolotem vyvinutá teorie vysvětluje, že jako vedlejší účinek odhmotňovacího pole byla všechna voda v nádržích rozložena na kyslík a degenerovanou formu vodíku, který potom kvůli difúzi uniknul. Voda v organismech tím ale postižena nebyla. Protože až na Septim jsou všechny planety systému zahaleny do oranžového energetického pole, odletí CREST II k sedmé planetě. Septim se z vesmíru jeví jako lákavý modrozelený svět, při přistávací fázi se ale ukáže být suchou obří planetou. Když Nosinsky, jehož zásoby vody rovněž zmizely, dorazí na CREST II, je rozhodnuto, zničit jím objevenou elektrárnu, která je zodpovědná pro oranžový energetický štít. Odstraněním komplexu budov vypadne ale jen strukturální rozšíření štítu, který se tak zbarví ve světle zelený, pětidimenzionální štít1).