Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Série > Perry Rhodan > svazek 1976
hledat
Německá obálka (1. vydání)
© VPM KG.
Série:Perry Rhodan, svazek 1976
Název:Sluneční červi
(Die Sonnenwürmer)
Autor:Uwe Anton
Cyklus:Thoregon / MATERIA
Vydáno poprvé:6. července 1999
Vydáno v češtině: -
Čas děje: únor 1291 NGL
Pocházejí z Louipazu - jejich domovem je hvězdná poušť
Hlavní postavy románu:

Ronald Tekener - Smíšek vede operaci Sluneční trezor.

Verhaanda - Joridaer učiní významný objev.

Rha'a'beth - Sluneční červ prokáže svou nemilosrdnost.

Kooleas - Je posledním svého druhu.

Vincent Garron - Mutant získává důležité poznatky.

So'o'both - Guan a Var komunikuje.

Galaxie Chearth je ve své podstatě velmi mírumilovný hvězdný ostrov, kde jsou velké konflikty již po tisíciletí minulostí. S vodík dýchajícími Gharry žije v galaxii rovněž národ, který patří ke koalici Thoregon.

Této koalici, která se zasazuje o mír v kosmu, však hrozí obrovské nebezpečí – a napaden je i Chearth. Algiotští poutníci s 200 000 vesmírnými loděmi dobývají velké části hvězdného ostrova. Jejich cílem je otevřít takzvaný Sluneční trezor, gigantickou vesmírnou konstrukci v Chearthu, neboť věří, že je v něm vězněn jeden z jejich bohů.

Algiotští poutníci však nemohou vědět, jak je to ve skutečnosti: Ve Slunečním trezoru žijí Guan a Varové, sluneční červi. Pokud se dostanou ven, hrozí konec všech inteligentních bytostí v galaxii.

Protože Gharrové si s hrozbou sami neporadí, Mhogena, Pátý posel Thoregonu, vstoupí na Most do nekonečna a vydá se do Mléčné dráhy. Na Zemi a Arkonu hledá pomoc pro svůj lid. Dostane ji, ale tato podpora je jen slabá: z Mléčné dráhy se do Chearthu vydává pouhých jedenáct vesmírných lodí. Do boje se však pouští malá jednotka pod Atlanovým vedením.

Konflikt dosáhne nového vyvrcholení na jaře roku 1291 nového galaktického letopočtu: Galaktici proniknou do nitra Slunečního trezoru, aby navázali přímý kontakt s Guan a Vary. Jejich „partnery v rozhovorech“ jsou SLUNEČNÍ ČERVI...


16. února 1291 NGL opouští PYXIS koronu Skoghalu. Zatímco Vincent Garron komunikuje se So'o'bothem, převezme Sobothova osobnost opět kontrolu nad Avatarový tělem. Podporován psychologickými triky Ronalda Tekenera může Garron Sobotha 19. února ale znovu zapudit. Teké ve svém novém umělém těle trpí mutant achromatopsií. Dvě uzlovité lodě Norgo ro Yongse se ztratí při pátrání po PYXISu ve sluneční koroně. 22. února podnikne Scoctore, jehož vnímání reality se pomalu vytrácí, se svým YON A PAT a poslední uzlovitým křižníkem, proti radě jeho velitele Praga re Nolo, zaútočí na křižník GILGAMEŠE. PYXIS se brání svými trasformačními děli, které upravil ertruský šéf palby Elgor Rizz. Nejdříve exlosduje uzlovitá loď. O trasformační bombě, která se hned nato materializuje v centrále jeho vlajkové lodi, si Norgo ro Yong myslí, bezprostředně před tím než zemře, že vidí svého dlouho hlednaného boha Gaintanu. Galaktikové zachrání z vraku YON A PAT sedmnáct přeživších Tazolů2).

Krátce před bojem se podaří devíti slunečním červům opusti Skoghal. Až 25. února je šest z nich silovým polem Slunečního trezoru vráceno zpět na červené slunce.

Mezitím popisuje So'o'both Vincentu Garronovi vznik Guan a Var:

100.000 let v minulosti jsou Joridaerové vládnoucí životní formou v galaxii Louipaz. Pocházejí z Kalmarenů, jsou půl druhého metru velcí, mají chitinový pancíř, válcovité tělo a hlavy. Z břicha srdcovité formy vychází nalevo i napravo dva páry tykadlovitých nohou. Jsou zakončeni plochými chodidly, která jsou vybavena silnými přísavkami. Šest tykadlovitých rukou vychází z konce hlavy, na které jsou ústa s ostrými rohovitými rty a postraně jsou dvě velká talířovitá očka. V expanzí epoše si Joridaerové podrobili nejdříve 3412 planet, než se stáhli do ústraní. Jejich zájem se soustřeďoval na techniku genetických konstrukcí. Společně se svými klony, které označují jako smylové bratry, se mnoho Joridaerů vydává ve třpytících sférách do své galaxie.

Při jednom takovém letu objeví Verhaanda jaho smyslový bratr Xypon v kulovité hvězdokupě pouštní svět s pěti až šesti metrů dlouhými, rohovitými písečnými červy, které jsou s to nasát hyperenergii a ve formě záblesku jí opět vyzářit. Verhaanda v tom ihned pozná naději pro jeho národa. Použitím pouštních medůz jako návnady, chytí Joridaerové tři polointeligentní červy. S LHAMAAR, svou třpytící sférou, je převeze na joridašskou základnu na Ohmgarě.

Tam vyšlechtí Guanaar, přední genetický konstruktér Joridaerů, v průběhu následujících 120 let z červů Guany, kteří se vykazují větší inteligencí. Jejich dvace metrů dlouhé tělo má vnitřní vak, které může přijmout technické přístroje a joridanišského pasažéra. Hlavně mohou ale Guanové transitovat, a sloužit tak jako živoucí kosmická loď. Xypon pozná, že Guanové smyslové bratry vytlačují z jejich pozice partnerů Joridaerů, a rozhodne se společně s ostatními klony zničit výzkumné zařízení. Když ale naprogramování smyslových bratrů tomu zabrání, zabijí sami sebe. Po vzpouře smyslových bratrů zakáží Joridaerové klonování sebe samých. O přibližně šedesát tisíc let později je Rihaansa poslední Joridaerkou, kterou naklonovali. Joridaerové mezitím opustili své planety a žijí v těsné symbióze s Guany, kteří jsou nyní dlouzí už šedesát metrů. Mezi sebou se dorozumívají inteligentní organické kosmické lodě pomocí sledu impulsů vyšších dimenzí. Protože se ale někteří Guanové zbavují svých posádek a sluneční soustavy pak pomocí vydání energie mění v novy, usoudí Joridarové, jaké nebezpečí pro Louipaz představují. Aby mohli tomuto chybnému vývoji Guanů zabránit, začnou s »velkým pátráním« po původním světě červů. Po sedmdesáti letech objeví Rihaansa její smyslový bratr Haans konečně hledanou planetu. Před nimi ale k ní přiletí dvacet osm lodí válečných Yllopterů, kteří zažili, jak Guana zničili jedno slunce. Joridaerka nemůže zabránit, aby Yllopterové, kteří mají rudé obličeje se žlutými oky a černou srst, zničili původní svět nenáviděných červů atomovým požárem. Hned na to prožije Rihaansa, jak Rha'a'beth, její vlastní Guana, se proti ní vzepře. Guana, kterému Jodaerinka zatajila cíl velkého pátrání, jí a jejího smyslového bratra donutí vypít jed.

V následujících dvaceti tisících letech mutují Guanové stále více. Jejich přiblížení k hyperprostoru bude tak velké, že už vůbec nemohou vnímat normální prostor. Současně ztratí jejich původní schopnost myslet, a vypudí své chráněnce. Aby mohli získávat potřebnou energii a pak jí zase vydávat, a přitom se dělením rozmnožovat, napadají červi, které mezitím obyvatelé galaxie Louipaz nazvali Guan a Var, stále nová slunce. Posledním zabitým Joridaerem je nakonec Koolaas ve své živoucí kosmické lodi Yoba'a'teth.

25. února 1291 NGL oznámí So'o'both Garronovi konečně, že on se v Louipazu narodil jako jediný inteligentní mezi bezpočtem instinktem řízených Guan a Vary. Kvůli genetické paměti si teprve při kontaktu s mutantem uvědomil dějiny svého druhu. Hyperenergie sluncí Louipazu byla vyčerpaná, a proto sto tisíc Guan a Var následovalo vzdálený kosmický maják1) a tak se dostali do pasti Slunečního trezoru, jehož geometrii popisují jako nepřekonatelné štítové pole. Kvůli omezené energii Skoghalu se jejich počet rychle zredukuje na 25.000.

So'o'both zdůrazní, že teprve po rozhovoru s Garronem se dozvěděl, jakou spoušť v normální prostoru způsobili na hyperprostor zcela fixovaní Guan a Var. Zároveň ale podotkne, že možnost, mluvit s inteligentní bytostí, bylo pro něj takovým požitkem, že si terranského mutanta nechá po svůj deset tisíc let dlouhý život. Bezprostředně po tom oznámí So'o'both, že podléhá dlouho potlačovanému pudu k rozmnožování a ztrácí jako poslední Guan a Var svou inteligenci.

Mezitím se podaří třem slunečním červům, kteří naposledy Skoghal opustili, konečně uniknout ze Slunečního trezoru3).