svazek 1973

Rainer Castor

MATERIA

MATERIA

vydáno: 15.6.1999    
čas děje: 1291 NGL = 4878
Perry Rhodan 1973 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
z Databáze Multiversa
Ilustrace:
Perry Rhodan 1973 (Ilustrace 1)

Gucky, Blo Rakane a Monkey přežijí na plošině u jedné z věží, protože v okruhu dvouset kilometrů kolem MATERIE panuje normální časoprostorová struktura a skutečnost se kříží s ultrasilami singularity. Ve zvláštním okolí této »uklidněné zóny« zpozoruje Haluťan s Oxtorňanem světle šedavý rotační elipsoid, patrně sídlo hledané superinteligence.

Skulinou v jedné anténí šachtě dospějí oba s omráčeným myšobem do nitra kosmické továrny. Když se Gucky o tři hodiny později probere, potvrdí telepaticky přítomnost Shabazzy, Torr Samahose a Carilora druhého. Kromě toho pociťuje ještě další myšlenkové impulzy, teleportuje se do strojního sektoru MaTha 17-01 a narazí na Errantena Ki thaRao, který podobá Veslaři1). Errante, který chtěl sabotovat hyperprostorová čerpadla a přitom se dostal do nebezpečí, popíše Guckymu, Rakenemu a Mokeyovi »dávné tradice«, dějiny svého národa:

Erratové, »kosmičtí inženýři«, pocházejí ze splynutí primitivních humanoidů s fragmentem vědomí Porleyterů2), které se odtrhlo, když v Hathorjanu (Andromeda) zpozorovali Frostrubinem vyvolaný výbuch3). Když se Porleyterové stahovali4) a Hathor5) Terak Terakdschan6) zakládal řád Strážců, Rytíře Hlubiny7), dostali kosmičtí inženýři první objednávku od hathorských Rytířů8) a vytvořily velkou flotilu, základny, zbraňové systémy a mnoho dalšího. Ve svých obrovských loděnicich a plošinách putovali od galaxie ke galaxii. Nakonec přijalo osmdesát procent Errantenů velkou zakázku a postavili společně s třiceti pěti dalšími národy Roj9). Poté zduševnili společně s ostatními budovateli Roje a stali se Queriony10).

Ti, kteří později dostali znovu tělo, aby odrazily Supraheta11), se setkali s Hathorjanu s Erranteny, kteří mezitím v sousední galaxii Mléčné dráhy pracovali na obraně proti Hordám z Garbeše12). Proti těmto útočníkům bojovali v následující velké válce v Mléčné dráze Rytíř Hlubiny Armadan z Harpoonu13) společně s Petronieny, s »Galaktickými inženýry« vzešlými z tamních Querionů14), a v Hathorjanu Strážci světla15), Errantové a několik Querionů. Vzhledem k nouzi, která pro mnoho civilizací nastala, změnili Querioni Hathorjanu s podporou Kosmických inženýrů svůj tělesný tvar a stali se z nich neorganické hypernergetické kulovité bytosti, Sluneční inženýři16). Přeskupovali slunce na vytvoření silné obranné bariéry.

Obrana proti Hordám z Garbeše přetrhla spojení mezi oběma sousedními galaxiemi, a jak pro řád Rytířů Hlubiny tak pro Kosmické inženýry nastalo období zániku a degenerace. Sluneční inženýři zapoměli na svůj původ. Protože už nedostávali další objednávky od mocí řádu, vrátilo se mnoho Errantenů se svými loděnicemi do Hathorjanu. Tam došlo k invazi bytostí z jiného kontinua, kterou ze Strážců světla přežili jen Yuga a Marduk Lethos17) a padlo jim za obět také mnoho Kosmických inženýrů se svými loděnicemi. Část přeživších odvedl pryč malý humanoidní pověřenec kosmokratů18), aby z nich vyrostla nová generace Kosmických továrníků.

Skupina těchto Errantenů převzala údržbu MATERIE, dokud Torr Samaho nepřevzal velení nad továrnou a spoleně s Cairolem druhým nepřeváděli plnění úkolů stále více na roboty. Kosmičtí inženýři se nato stáhli do zastavěné zóny MATERIE a sledovali z povzdálí další vývoj, jako přestavbu SOL a odtažení Solánců19). Současně se začal jejich počet snižovat, protože se rodilo stále méně dětí.

Naposled se narodil Ki thaRao. Doufá, že hodnotu svého národa prokáže pomocí sabotážního aktu, který roboty přetíží a bude moci být opraven jen Erranty. Zpráva Ki thaRaose připomene Guckymu jeho vlastní setkání se Slunečními inženýry20) a Veslaři, potomky Errantů v Andromedě21).

Protože poškození MATERIE se jeví jako nepatrné, rozhodnou se tři Galaktikové a Kosmický inženýr, společně s ostaními 202 Erranty opustit továrnu. Ki thaRao, který jako Veslař může jako strukturální běžec procházet pevnými zdmi, se svým vždy připraveným nástrojem, Errantghomem, který ve ské příruční křížové formě připomíná staroegyptský symbol »anch«, postaví transportní kouli. Deset metrů velká, stříbrná bublina, může také prostupovat pevnou hmotou. Na žádost tří galaktiků pronikne koule na své cestě k útočisti Errantů v jednom Vakupressor-dómu, který slouží k získávání Ultimatních látek. Gucky, Rakane a Monkey jsou svědci, jak v šest kilometrů velké duté kouli, jsou chytány jednotlivé kvanty, což je doprovázeno prudkou světelnou reakcí. Ki thaRao oznámí, že se několik minut MATERIA zdrží poblíž centrální galaktické černé díry. Ve velkém kokonu z plastovací energie jsou ultimatní látky přeměňovány do malých kapslí o velikosti náprstku, ve kterých jsou transportovány za materiální zdroje.

Nakonec dosáhnou Ki thaRao a jeho tři průvodci ráno 19. ledna 1291 NGL Errantadhuru, skrytého životního ostrova Errantů v oblasti pozorovacího centra ReBeo 2973-12. Přesně jako podobné město Querionů u jezera Talsamon22) má město Kosmických inženýrů duši. Zatímco se Errantové druhého dne Errantové radí, zda mají opustit kosmickou továrnu, ponoří se MATERIA do černé díry. Továrna k tomu používá silně modifikovaný Drugun-konvertor, variantu přístroje, který pořívali Demontérové, aby Kosmické hrady Mocných přemístili do mikrokosmu23). Gucky, Blo Rakane a Monkey pozorují, jak MATERIA proniká na druhou stranu horizontu událostí ke světle šedému elipsoidu, který připomíná Poutníka, diskový svět superinteligence ID24).