Už nějakou dobu je lidstvo zapleteno do konfliktu kosmických rozměrů – aniž by většina Terranců věděla, kde leží fronty. Na jedné straně stojí koalice Thoregon, mírumilovné sdružení národů ze šesti různých galaxií.

Jedenáct lodí má zachránit celou galaxii. To zní beznadějně. Ale Atlan, nesmrtelný Arkonidan, chce riskovat a vydává se s flotilou na pochod – začíná LET DO CHEARTHU...

Během letu do Chearthu simuluje Myles Kantor se svými spolupracovníky v centrálním modulu GILGAMEŠE1) Sluneční trezor, který je tvořen 61 slunci, nachází se na severní straně Chearthu odvrácené od Mléčné dráhy, a který tvoří dva světelné měsíce velkou kouli a v okruhu tří světelných let ovlivňuje všechny přístroje pracující na pětidimenzionální bázi. Simulací hyperpole, které Guan a Vary, sto metrů dlouhé, červům podobné energetické bytosti2), vězní v centru trezoru u rudého veleobra Skoghal, mají být hyperprostorový rezonátor a další pětidimenzionální agregáty GILGAMEŠE naladěny na podmínky cílové galaxie. Přitom jsou různě silné hyperzářiče Slunečního trezoru reprezentovány khalumvattem, kyassosem, losolem a dalšími hyperkrystaly.

17. září 1290 NGL je mikrotechnička Irma LaMashová, členka Kantorova týmu, pohlcena hyperprostorovým propadem, které vytvořil ještě stále bezvědomý Vincent Garron. Když chce Ronald Tekener ze svého KENNONU přestoupit do modulu VINAU3) Dao-Lin-H'ay, je také polapen propadem, který nakonec spolkne i Atlana. Arkonidan přirovnává hyperprostorovou bublinu k deltaprostoru Baolin-Ndaů4), arzenálům Časové policie5), a kobce mutanta Boyta Margora6). Jeho extramozek usoudí, že to byl šum hyperprostoru, který Vincent Garron považoval za hlas Quotora7). Když Garron procitne, zapřísahá ho Tuyula Azyk nejdříve marně, aby se vzdal víry v Quotora, a aby Atlana, Tekenera a Irmu LaMashovou propustil z jejich vězení. Teprve, když po jeden a půl dni začne docházet zásoba kyslíku, hyperprostorový propad se samovolně rozpustí. Vincent Garron, který už znovu nechce škodit lidem, uprchne pomocí teleportace. Poté, co se celé dny skrývá v hyperprostorovém propadu, objeví se ale znovu 28. září. Tuyula Azyk trvá na tom, že Smrtící mutant je nevinný, protože své zločiny spáchal ve víře v Quotora.

V hvězdokupě Agiulon, patnáct tisíc světelných let od hala Chearthu, zachrání wlačidský velitel8) Ganzetta se svou osm set metrů dlouhou chřtánovou lodí DARTANA datové paměti kurýrního člunu, který byl sestřelen šípovou lodí Tazolů, významného národa Algiotských poutníků. Se svými tři tisíci pětisty bojovými loděmi odlétá Wlačid k pět kilometrů velké kosmické stanici Algiotů, která má podle informací z datových pamětí vzniknout tisíc pět set světelných let severně od Slunečního trezoru. Tam sice způsobí invazorům značné ztráty, ale sám ztratí dvě třetiny loďstva. Nakonec ho přinutí k ústupu rozkaz wlačidského flotilního velitele admirála Granšoka.

12. listopadu 1290 NGL dosáhne GILGAMEŠ jižního okraje 75 000 světelných let dlouhé spirální galaxie Chearth. V mezerách mezi moduly nositelů aktivátorů jsou vedle sto metrových křižníků a korvet připevněno pět set space jetů. Když GILGAMEŠ přispěchá na pomoc amanitské lodi9), je přepaden algiotickou uzlovou lodí, která je tvořena dvěma propletenými, tři sta metrů dlouhými prstenci. Galaktici odvrátí útočníky a zachrání jediného přeživšího Amanita - Bruna-z-vlhké-země. Poté, co je tato houbovitá bytost převezena ke svému domovskému světu, druhé planetě jedné sluneční soustavy na jihu Chearthu, dosáhne GILGAMEŠ 14. listopadu soustavy Ranggan, která je vzdálena 13 000 světelných let od Slunečního trezoru na galaktické severní straně. Čtvrtá planeta systému, plynový obr Akthon, byla kdysi zvolena za vlast Gharrů, a jeho čtvrtá planeta Ingars je dnes centrálním světem Wlačidů. I zde jsou v hyperéteru zachycovány výzvy Algiotských poutníků, které každého v sinjuilu, jazyce Chearthu, vyzývají, aby se vzdal nevíry, následoval učení vznešených scoctorů, a "vstoupil do říše Icchta a Nachta, Ramsoh a Xiona, Vaariho a Kalchama, obrátil se ke Gaintanovi a sklidil tak věčný život".

Společně s vědcem Boran Skarrosem, epsalanským šéfem palby Korom Misurem, hyperfyzikem Ambrasem a šéfmedikem Julio Manganou přilétají Atlan a Ronald Tekener na planetu Ingars, kde se bude konat konference národů Cheartu. Mhogena zde potká svého přítele, Gharra Amithusu, který působí jako protektor čtvrté planety Rangganu. Stejně jako Pátý posel je Amithuso silným psireflektorem a vykazuje tělesný nedostatek, zmrzačenou levici. Proti vůdčím Algiotům jsou ale jeho síly neúčinné, jak zjistí během nebezpečné akce ve vraku nepřátelské lodi.

Vedle Gharrů, Wlačidů, Amanitů a zástupců jiných národů se na konferenci objeví také Vlačisové, Heivové a Gramsové. Malí, liškám podobní Vlačisové jsou adaptovaní Wlašidové, kteří vládnou hvězdné říši mezi Slunečním trezorem a galaktickým centrem, a která obsahuje tři sta systémů. Jejich domovinou je žluté slunce Sharjam. Na severní straně Chearthu žijící, půl druhého metru velcí Heivové, jsou vedle Gharrů a Wlačidů nejvýraznějším národem této galaxie. Humanoidní Gramsové připomínají čtyřruké paviány. Kvůli pětidimenzionálním zvláštnostem svého centrálního souhvězdí kdysi zmutovali a vysílali proti všem nedospělým živým tvorům nenávistné záření, dokud je neusmířili Gharrové.

Kapitán Cartageňanů10), jejichž domovský svět byl zničen Algioty11), nahlíží na Galaktiky nejprve s nedůvěrou, protože se podobají relativně malým, bezvlasým Tazolům, hlavnímu národu Algiotských poutníků. Hlavní slovo mezi Tazoly mají podle všeho vznešení scoctorové, kteří mezi invazory zřejmě vykonávají absolutní moc. Lodě Tazolů vykazují šípovitou formu. Ve vraku rozstřílené uzlové lodi byli objeveni tři metry velcí, čtyřrucí obři s polokulovitou hlavou, postavy s letovými blánami, skoro 1.30 vysoké ještěrovité bytosti s předimenzovanou hlavou, jakož i další, méně inteligentní, ale v boji velice vytrvalí reptiloidi vysocí dva metry12). Velká část z dvou set tisíc lodí Algiotiských poutníků zakotvila v okruhu padesáti světelných let od Slunečního trezoru a zmocnila se tam všech slunečních soustav. Přitom byl také zničen domovský svět Cartageňanů.

Při konferenci se objeví Ganzetta a otevřeně kritizuje admirála Granšoka, jehož rozkaz k ústupu považuje za taktickou chybu. Admirál flotily, který je rovněž protektorem Ingaru, podřízeného ostře napomene. Atlanovi ale imponuje Wlačidova kuráž, a pro jeho nádhernou hřívu mu dá přezdívku "Stříbrný vlk".

19. listopadu dosáhne deset lodí Maahků13) jižního okraje Chearthu. Během rokování padne rozhodnutí zpět dobýt Thagarum, hlavní řídící centrálu Slunečního trezoru14). Zatímco sjednocená flotila Chearťerů má za úkol odlákat klamným útokem Algiotiské poutníky z thagarumského sektoru, GILGAMEŠ a deset maahkských jednotek, které chce Mhogena doprovázet s osmisetmetrovým gharrským válcovitým křižníkem QUANTHUZ, má obsadit metanový svět a s ním i Hřib. Ganzetta, který byl prozatím na základě služební nekázně zbaven velením nad svým svazem, nabídne Atlanovi, že ho se svou DARTANOU podpoří. Arkonidan souhlasí...