Na třech různých místech vesmíru jsou lidé ze Země zapleteni do událostí, které na první pohled nemají spolu nic společného.

Alaska Saedelaere se zase ocitl v galaxii Bröhnder, kde musel nejprve bojovat s tlupou pirátů a poté se spřátelil s Varkvašem, monstrózním mimozemšťanem. Alaskovým cílem je najít cestu zpět na Zemi, ale nejprve se setká se SBĚRAČI ŠROTU…

Alaska Saedelaere je s CANTEM na cestě k vraku trámového vřetena Čtvrtého posla Thoregonu. Cestou se musí opakovaně vypořádat s pěti potomky Raubyňana Varkvaše (Lanagh, Scheep, Kjaiup, Filibin a Orgelloc), kteří chtějí po minulých vraždách pirátů uspořádat další „jatka“. Zároveň zjišťuje, že jediný přeživší pirát, trpaslík Tumed, zřejmě spáchal sebevraždu. Aby si Kummerogova kůže zajistila vlastní přežití, nabízí Terranci svou bezpodmínečnou věrnost. V důsledku toho se kůže opakovaně pokouší oddělit od Saedelaereho, aby mu alespoň na krátkou dobu poskytla úplnou volnost pohybu. Tyto pokusy lze prodloužit na deset minut. Nositel buněčného aktivátoru si však uvědomuje, že i během odloučení cítí mentální spojení s kůží.

Varkvaš mezitím Alaskovi vypráví o svém zajetí:

Varkvašovy soukmenovce na domovské planetě Raubyn pravidelně loví Maoti, dvounohá stvoření s černou kůží, fazolovitou hlavou a výrazným břichem, aby je prodali a – většinou neúspěšně – rozmnožili. Jde jim o údajně o život prodlužující sekret likorak. Tito lovci jsou přitom odštěpenou skupinou Maotů, jimž se také říká bröhnderští Sběrači šrotu, protože mají zvláštní vlastnost – snaží se do svého vlastnictví získat předměty všeho druhu a to s až patologickou horlivostí. Poté, co co Maoti Varkvaše odvezli v černé zploštělé kulovité lodi, prodali ho Vznešenému fojtovi, jasně červenému kulovitému stvoření s dvaceti malými nohami. Ten se k unesenému Raubyňanovi choval slušně, dokud ho nezabili Vrazi z Bröhnderu. Ti pak Varkvaše odvezli na Klinker.

Dorota vycítí, že se ke galaxii Bröhnder blíží Cujandron, a náhle se jí vrátí paměť. Ukázalo se, že Dorota není totožná s palubním počítačem CANTU, ale představuje pouze jeho vegaonickou komponentu. Jejím národem byli Bröhnderští nomádi, mezi nimiž byla jamlan nagasa, čili vrchní válečný rada. Její lid byl téměř vyhlazen ve válce před tisíci lety. Pouze několika tisícům jedinců se podařilo zachránit se jako vegaonické komponenty v cizích počítačových systémech. Náčelník nomádů a nejdůležitější komponenta sloučení (Cujandron) je na cestě do Hnízda, které bude místem spojení společenství Ysperayů.

Krátce poté dorazí CANT k místu na okraji Bröhnderu, kde se vznáší poškozené trámové vřeteno. Musí sledovat, jak vesmírnou loď vyprostí a odvezou Maoti. Dorota však vycítí, že v jedné z lodí sběračů šrotu zdržuje vegaonická komponenta Ukaia. Díky tomu může CANT sledovat lodě na hlavní svět Maotů, planetu Maotock. Saedelaere nechá Dorotu nepozorovaně přistát s lodí na smetišti města Yiliton poblíž trámového vřetena.

Společně s Raubyňany se Terranec nechá přenést na loď Čtvrtého posla Thoregonu pomocí distančního skokanu CANTU, zařízení podobného fiktivnímu transmiteru. Tam se setkají s Buckem, červeným půlkulatým robotem o velikosti půl metru, který postupně opravuje poškozené vřeteno. Na nástěnném panelu Saedelaere objeví šestiúhelníkový vzor podobný plástvi. To mu připomene podobný objekt, který se objevil hluboko pod Kummerogovým chrámem na Trokanu těsně předtím, než se ze země vynořil Hřibový dóm. Podaří se mu navázat kontakt s Jednotkou čtyři, palubním počítačem. Ta klasifikuje Terrance jako neautorizovaného a neprozradí žádné důležité informace kromě jména lodi (THOREGON ČTYŘI).

Dorota mezitím navázala rádiový kontakt s několika Cuji (náměstky nebo státními tajemníky). Toho si ovšem všimli Maoti a objevili tak CANT. Poté, co se Saedelaere a jeho společníci distančním skokanem vzdálí od THOREGONU ČTYŘI, vydá nejvyšší lord Yilitonu ultimátum, podle kterého musí do sedmi hodin opustit loď a vzdát se. Současně je CANT na své pozici zachycen poutacími poli.