V deset tisíc let starém impériu Merloath spojené národy se nacházejí v beznadějném boji proti Roachům, kteří bez znatelného důvodu přepadli galaxii Nanshui. Vůči silnějším zbraním invazorů, se kterými mohou ničit celé sluneční soustavy, nemohou národy Merloathu nic ekvivalentního postavit. Saskarové, Vesterové, Marabitové a mnoho dalších ras je Roachy, kteří Nanshui nazývají Queeneroch, téměř zcela vyhubeno. Mnoho Kospienů vztahuje jedinou naději k víře v boha Aachthora, který už tisíciletí působí jako ochrance jejich národa. Díky přísné bezpečností síti je centrum kospienské říše doposud invazory nezasáhnuto. Srdce impéria, svět Merloath, je transmitery spojen s 30 dalšími různými slunečními soustavami, ze kterých není žádná vzdálena dále než patnáct světelných let od hlavního světa a které jsou zase spojeny s až devadesát světelných let vzdálenými soustavami. Z těchto se uskutečňují kontakty s bezpočtem vnějších světů. Hermafroditní Kospienové jsou jako člověk velké bytosti se soudkovitým trupem a dvěma dlouhýma rukama a nohama. Jejich mozek se nachází v hrbolovité vyvýšenině na zádech, které se říká Strapo. Nad Noomem, otvorem pro příjem potravy, sedí na širokých ramenou hruškovitý multifunkční orgán Gollup. Tato malá hlava nosí nejen zrakový orgán Mirva a mluvidla, ale může také v bezpočtu jemných odstínech barvy vyjadřovat nálady a pocity, a doplňovat hlasitou řeč a občas jí i dokonce nahrazovat. Tato forma komunikace dělá z barev rozhodující element kospiecké kultury.

Na palubě školní lodi ATRIBA dorazí mladý Vestibor na Medoz, šestou planetu systému Cyrrim. Na platformách, které se vznáší v atmosféře amoniako-metanového světa, jsou ošetřováni a dojeni Medesové, obrovské, filigransky stavěné, polointeligentní balonovité bytosti, které absorbují pětidimenzionálně nabitý prach Medozu a trávením tak vytvářejí vysokojakostní 5D elementy. Když Roachové Medoz přepadnou a planetu zničí, patří Vestibor a jeho přítel Carlemo k několika Kospienům, kteří mohou uniknout.

Sdělení Eltera Gonmoicha, že jeho práce byla úspěšně ukončena, přivolá Vestibora poté k planetě Eenborn. Tam se musí ale Kospi dozvědět, že Gonmoich a jeho asistent Waust přišli o život při explozi laboratoře. Zpočátku reaguje skepticky na tvrzení bezpohlavního Tribola, že Gonmoichovi se skutečně podařilo vyrobit tajemnou antifrikční slitinu Alenant, která měla být podle legend před deseti tisíci lety stvořena v Uridiru. Carlemo, Tribol a Spere-Zon, kteří jako agenti imperiální rozvědky STUNTA explozi laboratoře vyšetřují, jsou zavražděni neznámým, který nakonec předstírá Vesiborovu smrt a mladého Kospiho unese na kosmickou loď. Na ledovém bouřlivém světě Lamnat, třetí planetě slunce Iktir mu oznámí stavitel Ashobar, před 27 lety zmizelý vědec, že byl vyvolený, aby sloužil jako stavitel pro Aachthora. Na orbitu kolem Lamnatu krouží jedno ze 14 stavenišť, které je tvořeno tajemným antifirikční slitinou, jehož milionkrát odstupňovaný stříbrný tón nazývají Kospiové »alenant«. Ashobar vypráví, že Gonmoich odmítnul se na úloze účastnit bez Wausta a proto spáchal sebevraždu. Aachthor, jehož charismatické sálání Kospieni asociují s černou barvou, přijme Vestibora na AACHTHOMU a ukáže mu vězení, ve kterým stojí sedm Roachů.

Vestibor se dozví, že Lenemat, zakladatel impéria Merloath rozštěpené říše Kospienů nespojil sám vlastní silou, ale byl podporován Aachthorem, který mu dal také instrukce neničit poražené protivníky, ale udělat si z nich přátele. Když Merloath po 500 letech ovládl celý Nanshui, začal Aachthor druhou etapu svého dlouhodobého plánu, pomáhal Uridiru potají vymyslet Alenant a pak nechal významné vědce a jejich spolupracovníky mizet a převést na čtrnáct planet, kde dostali příkaz vyrábět antifrikční slitinu a ve vesmíru z ní budovat velký útvar. S pomocí STUNTY zároveň mazal všechny stopy svého tajného záměru.

Poté co ho naučí, jak z mnoha světů Merloathského impéria pocházející suroviny šlechtit, hyperfyzikálně upravovat a nasycovat pětidimenzionálními impulzy určité frekvence a nakonec je v hyperpecích vypalovat v Alenant, přijme Vesibor od umírajícího stavitele Okory vedení staveniště Ormaniko. Na AACHTHOMU demonstruje Aachthor Kospiům, jak sedm vyhladovělých, kanibalských Roachů nechá proti sobě bojovat, aby nejsilnější pavoukovitou bytost vybral jako výchozí bod pro genetické experimenty. Aby Nanshui zachránil, chce eliminovat negativní vlastnosti Roachů a pozitivně je posílit.

Na Lamnatu vypráví Aachthor svému důvěrníkovi Ashobarovi, že svého stvořitele nezná, ale kdysi se probudil v nepopsatelné oblasti, kde mu neviditelné jsoucno mentálně sdělilo, že je vyvolený pro kosmickou misi2). Pak mu byly předány stavební plány lodi, kterou měl postavit a vzorec pro materiál, ze které měla být postavena. S AACHTHOMEM vyslán hledal pomocný národ, zbrousil velkou oblast vesmíru a nakonec dorazil do Nanshui, kde si z Kospienů udělal své služebníky. Aachthor informuje také, že při pokusu polapit jednu loď Roachů se dostal do pasti Arachnoidů. Nemohli sice AACHTHOMU ublížit, ale on tak poznal strategické schopnosti jen zdánlivě vztekem slepých nestvůr.

V přesvědčení, že záření Alenantu Roachy jako mistry páté dimenze přivede k nenahraditelným staveništím, popohání Aachthor své stavitele ke spěchu. Když Roachové později vpadnou do systému Tatall, může být v poslední minutě objekt Alenantu ze staveniště Mirgon a stavitel Tauscheon dostán do bezpečí. Ostatní Kospienové na Mirgonu zaniknou se svou planetou. Aachthor zachrání také Lamnat, Ormaniko, Isparan a deset dalších stavenišť s jejich staviteli, ke kterým patří vedle Ashobara a Vestibora také Kospieni Slirkam, Danshador, Eregito, Furshal, Kalin a Olam. Dříve než začne čtrnáct částí spojovat k obří lodi, vyšle impulz, kterým si vyžádá budoucí náklad. Přiblížení silného svazu Roachů přinutí ale Aachthora se stáhnou do malé galaxie nedaleko Nanshui. Uskladní objekty Alenantu na čtrnácti planetách jejího centra a uzavře ho transičním štítem3).