Atlan, Tekener a Dao-Lin-H'ay se znaží o přežití Kaghoula a zachrání jeho družku Ismegh z rukou kanibalů. Úlomkovitě si vůdce oddílu vzpomíná na objevy uvnitř hory.

Mezitím pozoruje Perry a Michael Rhodanovi s Kantorem, kteří rovněž dorazili na Coral, v ochraně deflektorů, jak se jiní Corraxové navzdory neustálým neúspěchům zas a znovu pokoušejí v moři sklízené chaluhy sekretem svých ústních žláz proměnit v živnou půdu pro chutné rostliny. Až na Corraxe a chaluhy nevykazuje Coral žádný život. Ukáže se, že Corraxové, kteří byli dosud považováni za obyvatele země, jsou obojživelní.

Alaska Saedelaere, Mila a Nadja Vandemar a Voltago se vydají k jednomu z obou moderně působících měst. Protože dvojčata ale odmítnou se účastnit experimentu kyberklona, stáhnou se tento zpět. Saedelaere a jeho průvodkyně objeví ve městě tupé, dekadentní Corraxe, kteří si s technikou, která je obklopuje, nemohou nic počít. Když se oddíly vrátí pozemní oddíly do lodí, je zjištěno, že Ismeghino tělo obsahuje obrovské zhoubné bujení, protože Kaghoulem oplodněné vajíčko se začalo špatně vyvíjet. Pokaždé, když se obou Corraxů dotknou, mají nositelé aktivátorů pocit, jako kdyby dostali elektrickou ránu, a cítí ledový mráz. Telepati Gucky a Dao-Lin-H'ay trpí stále více cizorodým vyzařováním ještěrkovitých bytostí.

Aby rozluštili záhadu rozporuplné civilizace, naváží nositelé aktivátoru nakonec kontakt s Corraxy. Ti reagují na setkání s cizími astronauty s nápadným klidem. Alghour, chaluhový farmář, vysvětluje Perry Rhodanovi, že po celosvětové katastrofě asi vymřel život na Coralu a vzkvétající, kosmické lety ovládající stát Corraxů se rozpadl. Skupina Reginalda Bulla pronikne do v hlubinách moře skryté lodě Corraxů a Atlanův tým navštíví podmořské kopulovité město, ze které Kaghoul a ostatní horníci pocházejí. Teprve když jsou Corraxy označeni za nepřátele a ničitele »skutečného života«, poznají galaktikové, že obyvatelé Coralu jsou pseudoživotem Abruse1).

Zatímco Corraxové na nositele aktivátoru nekompromisně zaútočí, vynoří se opět Voltago a podnikne společně s dvojčaty Vandemarovými pokus rozluštit tajemství chameleóních molekul1). Přitom se ukáže, že se dvojčata nyní mohou vzdálit o víc než 900 metrů a své schopnosti provozovat na větší vzdálenost. Nakonec galaktikové opustí Coral.

Vyhodnocení všech pozorování a měření udává, že pseudo-Corraxové byli asi před 500 lety odvezeni do systému Purpur, aby svou vyšší inteligencí a kosmickými loděmi fungovali jako pátá kolona Abruse. Kromě toho měli příkaz hledat v hlubinách Coralu skrytou základnu tajemného, zaniklého prehistorického národa Arresa2). Pseudoživot Corraxů a jejich chaluhy zahubili veškeré pravé organizmy Coralu. Že chameleónské molekuly musí vzory, které při svém stvoření dostaly, neustále znovu vyvolávat a nejsou schopny žádného vývoje nebo adaptace, vedlo k jednorozměrnému, nekreativnímu myšlení a sterilitě Corraxů a způsobili také degeneraci abrusských bytostí3).

20. prosince 1217 NGL se rejnokovité lodě vydají zpět do systému Aariam, aby Ayindie informovali o nových objevech.