svazek 1471

Robert Feldhoff

Museum der Archäonten

Muzeum Archaontů

vydáno: 1989    
čas děje: kolem 2,8 milionu let př.n.l. - 2 miliony let př.n.l. / 1146 NGL = 4733
Perry Rhodan 1471 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Najdou cestu do Amagorty - a stanou se svědky věčnosti
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Perry Rhodan - Terranec jako svědek věčnosti

Atlan - Rhodanův přítel a průvodce

Gucky - Ilt loví Nakky

Valinet, Sailor a Ginnimar - trojice Vipertů získá nesmrtelnost

Donovan - poslední Eskuquel

Amagorta se ukáže být černou dírou v oblasti galaktického centra. Zatímco čtyři k tomuto účelu zkonstruované robotské lodě odchýlí deset hrbolovitých lodí Cantarů, které čekají pod akrečním diskem, pronikne space-jet TUCANA s Perry Rhodanem, Atlanem, Homerem G. Adamsem, Gucky, Degruumem, Shyrbaatem, Gavvalem a Ayshuponem, kterého Rhodan sledujíc spontánní vnuknutí následuje, počátkem května 1146 NGL do černé díry. V tomto mikrokosmu krouží dvě planety a obrovská, křížová stanice kolem singularity. Kosmická stanice, u které dokuje v ochraně štítu cizí kosmická loď, je opuštěná. Machra I, první planeta, je stále ještě pokrytá glazurovanou horninou po útoku Blesků z roku 465 NGL. Na Machra II objeví Rhodan a jeho průvodci pouze jedno velké město, jehož budovy jsou pečlivě vyklizené. V blízkosti se nachází halda s termonukleární struskou. Gucky zachytí mentální impulzy druhého Nakka, a Ayshupon ho varuje před hrozícím nebezpečím.

Uvnitř velké stupňovité pyramidy najde Rhodan kontrolní zařízení a aktivuje »Čtyři dny minulosti« nazvanou multivisions-show Viperta Valineta, ve které je vyprávěna historie Archaontů:

Před milionem let dorazilo město ze sto asteroidů velkých Eskuquelů (Neklidní) s kulovitými hlavami do systému rovněž humanoidních, ale o něco menších Vipertů, kteří ovládali mírumilovnou galaxii Maudaan. Téměř devadesát procent z dvanácti milionů Vipertů následovalo pozvání kočovných Eskuquelů a usadilo se v létajících městech. Přitom potkali Viperti Valinet, Ginnimar a Sailor, kteří se před mnoha tisíci lety náhodou setkali ve své kloboukové kolébce uprostřed sluneční korony, Eskuquela donovana a poznali, že je jako oni nesmrtelný a tak představuje rovněž prototyp budoucího vývoje jejich národa.

S poznáním, že oba pocházejí z V'Aupertirů1), se Vipertové a Eskuquelové spojili a dali si jméno Amarena (Národ). Díky genetickým optimalizacím měli jejich potomci přednosti obou národů. Dvacet tisíc let létala města Amarenů vesmírem a využívala díky progresivní technologii Eskuquelů Černé hvězdné cesty.

Když se na konci »Období migrace« začínala přidávat smyslová krize, dali Valinet, Ginnimar, Sailor a Donovan národu úkol vybudovat Maudaan, velký ostrov míru. Aby usmířeným národům mohli něco nabídnout, stavěli Amarena více než sto tisíc let dlouho síť Černých hvězdných cest a opatřovali černé díry řídícími stanicemi. Jako prvním dali stromovitým Nolosffům a Muuniům, bílošupinatým obojživelníkům, omezenou licenci pro pět tras jejich Hvězdných cest.

O dvě tisíciletí později skončila 10 tisíc let trvající válka mezi Nolosffy a Muunii. Další národy dostali licence a po čtyřiceti tisíciletích panoval v Maudaanu klid.

O sto tisíc let později dosahovala síť Černých hvězdných cest se sto miliony světelnými lety takového rozsahu, že čtyři sta asteroidních měst nestíhalo její údržbu. Rostoucí logistické problémy způsobovali nespokojenost národů třinácti galaxií ostrova míru, u Amarenů nastalo »Období moci«.

Po padesáti tisícich letech se Nolosffům spojeným s Muunii podařilo do asteroidních měst propašovat symbionty, které přebírali kontrolu nad Amarany. Také Sailor a Donovan padnou za oběť hlemýžďovitým bytostem. Zatímco nosí atrapu s vyzařováním pravého symbionta, zůstane Valinet a se Sailorem těhotná Ginnimar ušetřeni a přežijí kolektivní vraždu, které se nosiči symbiontů dopustí na pět tisících volných Amarenů v jejich městě. Teprve po letech si Valinet opatří mrtvého symbionta a vyvine toxický plyn, který šneky definitivně usmrtí. U Gannimar ale kvůli duševním útrapám dojde k potratu.

Ostrov míru se promění v mocné bojiště. Po pěti stech letech spojí Amareni v intergalaktické prázdnotě své asteroidní města do koncilu, rozhodnou se omezit bojové akce, zatímco všem národům odeberou licence k používání Černých hvězdných cest a změní černé díry opět v zóny smrti.

V následujících desetitisíciletích nastal u bezcílně vandrujících Amarenů čas rozkvětu techniky a nakonec narazili na havarovanou sextadimovou loď Hathorů2) Skhengris-Tina a Soleo-Nathose. Při tomto prvním setkání s vývojově stejně postavenou rasou poznali Amareni, že příliš vyhraněná orientace na technický pokrok musí vést k vymření národa.

Více než dvě stě tisíc let ale pokračoval u Amarenů, kteří si ponechali svá těla a v žádném případě se nechtěli stát superinteligencí, dál technický vývoj, dokud nenastalo »Období ducha«. Více než sto tisíc let se prosazovala tendence k odduševnění, a technika se stala druhořadou. Pomocí genetických manipulací si Amareni odstranili tělesné vady, zřekli se svých oděvů a vstřebávali všechno životu nezbytné v plynném stavu přes póry své nové sněhobílé a bezvlasé kůže. Jejich majestátní chůze připomínala obojživelníky, ruce byly ohebné, prsty jemné a dlouhé, rty se zdánlivě neustále usmívaly.

S rostoucí dlouhověkostí klesala v dalších desetitisíciletích touha po moci. Zároveň se u Amarenů probouzela touha po Amagortě, místu odloučení, poslednímu domovu. Po dlouhém hledání nalezli legendární černou díru v centrální oblasti vzdálené galaxie a vymazali její pozici (a také pozici sousedních galaxií) z map Černých hvězdných cest.

Zodpovědnost za síť Hvězdných cest předali Amareni národu Anoree, které sami nazývali Durr-aj-rajmscan nebo Machraban. Během padesáti let, ve kterých se Anoree připravovali na svou novou úlohu3), se Valinet, Ginnimar, Sailor a Donovan, kteří se u Amarenů nové generace stali cizími, rozhodli ukončit svůj život.

Deset let před definitivním stažením do Amagorty se Ginnimar a Valinetovi narodila dcerka, jejíž kloboukovitou kolébku měli Amareni při přechodu do Amagorty vzít s sebou. Valinet zanechal potomkovi jako kroniku svého národa »Čtyři dny minulosti«. Dříve než se Valinet, Sailor a Donovan zřídili do černé díry, dal Gannimar své novorozené dcerce, jejíž zevnějšek odpovídal novému typu Amarenů, jméno Iridora (naposledy narozená). Plán čtyř nesmrtelných přenést v okamžiku smrti své vědomosti a zkušenosti na dítě, ale ztroskotal.

Když Rhodan po skončení zprávy chce pokračovat ve zkoumání pyramidy, je zajat Nakkem Ermancluqem, který od svého pána dostal rozkaz Perry Rhodana zabít.