5. ledna roku 430 NGL dosahuje viroloď TAŽNÝ PTÁK s Perry Rhodanem, Atlanem, Jenem Salikem, Fellmerem Lloydem, Rasem Čubajem, Geoffry Abelem Waringerem, Icho Tolotem a Guckym1) někým neznámým naprogramovaného cíle, který leží v kulovité hvězdokupě, 110000 světelných let před dvojitou galaxií Absantha-Gom/Absantha-Shad. V systému rudého slunce na jejím okraji narazí vironauti v ruce podobné stanici GANDALL2) na projekci Cappina Testareho. Byl kdysi jako fragment spojen s Alaskou Saedelaerem3) a jeho volání Rhodan4) následoval, aniž by ho poznal. Beztělný Testare patří k organizaci Síťochodců, kterou založil oduševnělý národ Kytomy5) Querioni6), a může se manifestovat na kterékoliv z pěti tisíc síťochodeckých stanic.

S metagravovým pohonem poháněnou, 70 metrů dlouhou, kapkovitou lodí TALSAMON7), která má vpředu kopulovitou vyvýšeninu a na zádi i přídi dva různě velké cylindrovité sokly, odveze Seadelaere Rhodana a jeho společníky do nitra kulové hvězdokupy, která se v jazyce Querionů nazývá Parakku (sídlo bohů) a jako tišinatá zóna je pro virolodě používající enerpsí-pohon nesjízná. Na Sabhalu, čtvrté planetě bílého slunce Moorga, se nachází centrála Síťochodců.

Vironauti se dozvědí, že Querioni už od šedých dob prehistorie používají k pohybu provazce psionické sítě. Před padesáti tisíci lety vedla v oblasti působení kosmonukleotidu DORIFER, vesmírné kouli o průměru 50 milionů kilometrů, ve které se nacházejí mocenské oblasti ID a ESTARTU, náhlá změna univerzální psionické konstanty8) k rozštěpení psionické sítě do preferenční provazce (které mohou používat jen Síťochodci) a na normální provazce (které používá enerpsí-pohon). Querioni založili organizaci Síťochodců9), aby nezávisle na kosmokratech bděli nad kosmonukleotidem DORIFER, jehož čtyřrozměrný otisk, Brána DORIFERU, se nachází jen 23000 světelných let od Parakku v intergalaktickém prostoru, a který je ohrožován, protože ve stejném období vzniknuvší Válečnický kult10) se svými kosmickými zázraky snaží vytvářet tišinaté zóny, které psionickou konstantu nadále zvyšují. Jako operační stanice slouží Síťochodcům pět tisíc stanic, které jsou vybudované na uzlových bodech preferenčních provazců.

Saedelaere oznámí Rhodanovi, Atlanovi a Salikovi, že není schopen splnit svůj slib stran odstranění Rytířské aury11), protože to lze udělat jen v Dómu Kesdšan12), který leží mimo oblast vlivu DORIFERU, tedy v galaxii Norgan-Tur, která je pro Síťochodce nedosažitelná.

Na Sabhalu se Rhodan opět potká s Gesil13). Jejich 15. září 429 NGL narozená dcerka Eirene je zakuklená v pórovitém, rohovitém pouzdře. Když Rhodan cizorodý útvar pln lásky vezme do náruče, roztrhne Eirene svůj ochranný pancíř. Její zpočátku silně vyhraněné parapsychické schopnosti postupně polevují.

Zatímco Rhodan, Atlan, Salik, Lloyd, Čubaj, Tolot a Gucky dostanou psionický imprint, který z nich udělá Síťochodce, Waringer to odmítne, protože nemá důvěru v chození po síti, které umožnila jen změna univerzální konstanty. Následně začne s vývojem vektorbariového Grigoroffova projektoru.

Icho Tolot se pokusí dostat se do M 8714), aby zjistil, zda se válečnický kult rozšířil také na jen čtyři miliony světelných let vzdálený domov jeho předků. 15. září 430 NGL se vrací s nepořízenou zpět, protože se mu nepodařilo přes psionickou síť proniknout do obří galaxie15). Současně Gucky proniká do Mléčné dráhy a naváže kontakt s NATHANEM16).

Dva měsíce po setkání s Rhodanem na Aquamarinu17) vstupuje Irmina Kotčistovová k Síťochodcům. Reginald Bull dá přednost tomu, jako svobodný vironaut spolupracovat se Síťochodci a být spojkou k jiným vironautům v Mléčné dráze. Atlan se po setkání s Volcayrem na Novém Mlironu18) nějakou dobu snaží s Elfahderem přesvědčit jeho národ o vykořisťování Permanentním konfliktem.

Pokus vybudovat na Světě sta sluncí19) síťochodeckou stanici20) je zastaven Stygianem. V reakci na to zřídí Sotho na posbijské planetě Upanišad. Mnoho Posbiů dá přednost službě pro Sotha, kvůli dramatickým projevům závislosti, které u nich vyvolá ošetření Anti-KM-sérem. Galaktikum je mezitím v první řadě podporováno Bluesany, kteří permanentní konflikt energicky odmítají. Stygian poskytne národnostní alianci sice formální nezávislost, požaduje ale, aby se rozepře neřešili diplomaticky, ale vojensky. Nepodaří se mu ale rozdmýchat galaktickou válku. Navzdory založení oficiálně ilegálního hnutí odporu Julianem Tifflorem, Galbraithem Deightonem, Homerem G. Adamsem, Sheelou Rogard a několika Síťochodci, které ale galaktikum a Kosmická hanza podporuje, podaří se Stygianovi 30. června 432 NGL odpálit psionický maják, který vyčnívá osm tisíc světelných let ven z Mléčné dráhy a vzdáleně se podobá válečnické pěsti. Je napájen černou dírou v centru Mléčné dráhy a kontrolován 12000 na strategicky důležitých bodech umístěnými vesmírnými pevnostmi. Přesné nastavení Gordického uzlu Mléčné dráhy, jak je maják jako třináctý zázrak ESTARTU nazván, provede pět Nakků, kteří Stygiana doprovázeli21). Gordický uzel, který se také označuje jako Stygijanská síť, odděluje Mléčnou dráhu od psionické sítě a zamezuje tak spolupráci Síťochodců s galaktickou skupinou odporu22).

15. září 435 NGL naláká Carfeš23) Rhodana, Atlana a Salika do MARQUOR-Station, která se nachází v bezprostřední blízkosti Planety Chyrybidijská siréna, kosmického zázraku galaxie Dhatabaar24). Zmocněnec kosmokratů zapřísáhne Rytíře Hlubiny, aby se zřekli Třetí cesty. Příklad ESTARTU, která si vyvinula filozofii Permanentního konfliktu, a proto se ze své údajné nezávislosti vyvíjela směrem k mocnosti chaosu, je důkazem, že je to špatná cesta. Rhodan, Atlan a Salik přesto jednohlasně odmítnou Carfešovu nabídku stát se z pověření kosmokratů strážci na DORIFEREM. Reginald Bull odejde 10. srpna následujícího od Síťochodců, Veth Leburina25) se jako Desotho vrátí k vesmírným nomádům a oznamuje, že ESTARTU svou mocenskou oblast opustila už před padesáti tisíci lety26).

Když Rhodan svou dceru na její desáté narozeni, 15. září 440 NGL27), vezme s sebou přes psionickou síť na Arlion, čtvrtou planetu slunce Heyssar v Siom Som, objeví se v ARLIOM-Station Carfeš, nazve Eirene jejím kosmokratickým jménem Idynyphe (věčná, která se narodila), vysvětlí, že jejím určením je stát se kosmokratkou, a tvrdí, že její matka pro ní potají sehnala buněčný aktivátor.

Ve skromné ceremonii psionického imprintování, ke kterému je potřeba pět síťochodců, mezi kterými musí být jeden Querione, se Eirene 15. září 445 NGL28) stává 483. plnohodnotnou členkou Chodců sítí29). K Síťochodcům, kteří šestnáctileté dívce udělí imprint, patří vedle Wyborta, jednoho z dvanácti po Laymonenově odchodu30) zbylých Querionů, Pailliaren31) Koroga, Ulupho32) Dhaq, Jen Salik a Obeah, 1.5 metru vysoký Daura z Dhatabaaru. Má polokulové, čtyřnohé tělo s chapadlovitýma rukama. Na rovněž polokulové hlavě se nacházejí tři oči, dýchací lamely a široká ústa se slabými rty.

Ve svém prvním samostatném skoku dosáhne Eirene o několik dní později planety Som-Ussad, kterou obývají degenerovaní a částečně zmutovaní Somerové, na okraji velké tišinaté zóny Siom Som. Fiload, trojoký náčelník Som-Ussadi, který obchoduje se zbožím vyvrhnutým na styku tišnaté zóny a psionické sítě, se jí pokusí omámit drogami. Rhodanova dcera ale znovu naváže mentální kontakt s Carfešem, který nad ní bdí, a zachrání se na Sabhalu.

Atlan, který se mezitím s DORIFERSKOU kapslí KARMINA33), svou síťochodeckou lodí, navštívil DORIFER, aby přišel na původ zvláštních signálů, hlásí, že uvnitř kosmonukleotidu panuje světelný rej a psiqové, psionické informační prvky, se zcela náhodně spojují a rozdělují. Najednou se jen několik světelných minut od brány DORIFERU materializuje 80 kilometrů dlouhý, 25 kilometrů široký a 18 kilometrů vysoký, temně rudě žhnoucí útvar s nepravidelným povrchem34). Perry Rhodan ho pojmenuje ŠPALEK (KLOTZ).

Kvůli zakřivení psionické sítě, kterou ŠPALEK svým silným psionickým vyzařováním vytváří, je Eirene při pokusu dostat se do stanice DORIFERU, přesunuta na Som-Ussad. Tam padne opět do rukou Filoada.

Perry Rhodan opustí Sabhal se síťochodeckou lodí, aby svou dceru našel.