svazek 1250

Thomas Ziegler

Die Raum-Zeit-Ingenieure

Časoprostoroví inženýři

vydáno: 1985    
čas děje: 429 NGL = 4016
Perry Rhodan 1250 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Setkání na okraji světa – jde o budoucnost Hlubiny
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Atlan, Jen Salik a Lethos-Terakdšan - Rytíři Hlubiny na Planině světla

Tabernákl z Holtu - "škatule" vydá všanc svá tajemství

Myzelhinn - poslední Časoprostoroví inženýr

Krart - Lord soudce honí Rytíře Hlubiny

Když tisíc kilometrů západně od Šedého horského hradu projdou skrze platinový průchod z oceli, stříbra, iridia, mědi, zlata, titanu, zinku, bronzu, bismutu, chrómu, uranu a zvláštních surovin se skládajícího hraničního valu, dostanou se Atlan, Jen Salik, Lethos-Terakdšan a Tabernákl z Holtu 1. února 429 NGL na Planinu světla, jejíž dno je tvořeno jasně zlatým, světelně tekoucím materiálem. Když je Tabernákl z Holtu Atlanem tázán na protiklady v jeho vyprávění, které podal v Kyberlandu1), přiznává, že toto vyprávění a výroky o Hlubinoplánu2) byly vylhané a že ve skutečnosti byl z Planiny světla vyhnán Časoprostorovými inženýry kvůli selhání. Kvůli obrazové záplave ze zuřící informační bouře je Tabernákl z Holtu nucen Rytíře Hlubiny teleportovat 2 miliony kilometrů hlouběji do Planiny světla k narudlé kvádrovité hoře o výšce 1000 metrů a délce strany 20 kilometrů. Jedná se o staveniště, se kterým Časoprostoroví inženýři v době stěhování národů3) chtěli čerpat energii z divokých zdrojů. Bezpočet živých tvorů zakonzervovaných ve sklem vyplněných horách kopce naznačuje náznak katastrofy, kterou tím způsobili. Na povrchu kopce narazí Rytíři na starou Hračkářku Loon, od které se dozvědí, že existuje více Holtů. Mezitím se Šedovliv, který sledoval z Hlubinozemě odtékající vitální energii a dorazil na Planinu Světla, přiblíží ke staveništi, a Lord soudce Krart zaútočí na Rytíře Hlubiny s gondolou. Sledován Šedovlivem se Tabernákl, který s ostatními Holty tvoří na transmiterových domech nezávislý nadsvětelný transportní systém, teleportuje s Rytíři v několika skocích k jednu světelnou hodinu od hraničního valu vzdálené gigantické pevnosti z královsky modré psionické energie, kterou Časoprostoroví inženýři označovali jako poslední baštu. Přitom projdou městem Zorrkosk, obrovským syntronickým simulátorem, který ale nesplnil očekávání svých konstruktérů, přes myslící moře, obrovské bývalé působiště Jaschemů4) a další cizorodá místa. V purpurovém energetickém moři, který pevnost odděluje od okolní Planiny světla, se mezitím nachází Suu Oon Hoo, kterého Časoprostoroví inženýři kvůli zradě národů Hlubinozemě prokleli. V oblasti Poslední bašty se klenou tisíce skleněných mostů a spojují Hlubinozemi s Horou stvoření, nepředstavitelným nahromaděním psionické energie, které kdysi sloužilo jako základ pro TRIICLE-9. V pevnosti žije z bývalých 150‘000 Časoprostorových inženýrů už jen Myzelhinn, Gurdengan, Boornhaal, Joiliin a Neusenyon. Jsou to metr velcí humanoidi s hnědou, vrásčitou kůží, štíhlýma rukama, krátkýma a křivýma nohama a nepřiměřeně velkou hlavou. Ve tváři dominují dvě velké, hnědé oči. Nos a ústa působí zakrněle. Pomocí rituálního tranzu jsou Časoprostoroví inženýři schopni vnímat trojrozměrnou síť Messengerů Morálního kódu. Jen informační echa, které Messengerové z TRIICLE-9 zanechali v jeho psionicky-materiálních základek, umožnili vznik Hlubinozemě. Pro vzestup k Vysoké bráně přijímají Časoprostoroví inženýři světelných vhled. Zatímco jim je zakázán přístup do informačního poolu, mohou Časoprostoroví inženýři manipulovat jeho Messengery a tak měnit prostorové zakřivení, ovládat látku a energii, ovlivňovat čas a tak žít věčně. Na základě shromážděných informací vytvoří Atlanův extramozek přehled historie Hlubinozemě:

Když po zmizení TRIICLE-95) a vzniku Negasféry6) začalo být jasné, že Ordobanova flotila psionické pole v přiměřeném čase nenajde, dali kosmokraté Časoprostorovým inženýrům příkaz vyrobit náhradu za TRIICLE-9. Po tisíciletí analýz a plánování vytvoří Časoprostoroví inženýři Jámu7) a spojí ji šestidimenzionálními tunely s Hlubinonádražími nainstalovaných do mnoha galaxií, přičemž jejich správu svěří nehumanoidním telepatům. Prvním Hlubinocelníkem7) se stává Narl Narlensot, který převezme řídící stanici Cortrans8). Jako pomocný národ Časoprostorových inženýrů vybudují Jaschemové4), nadaní technici a vědci, s High-Tech svých zadavatelů Hlubinozemi, kolo o průměru jednoho světelného roku, jehož pomyslný jižní pól leží bezprostředně pod Jámou, zatímco severní pól navazuje na Horu stvoření. Vznik Hlubinozemě způsobí zrychlené stárnutí galaxie Cor. Zvláštní fyzikální zákonitosti Hlubiny omezují třetí rozměr Hlubinozemě na 2312 metrů, což je Hlubinokonstanta. V dimenzionální bublině nad Hlubinokonstantou, v Neutrumu9), založí Jaschemové centrální život udržující zařízení Hlubinozemě. Příslušné regulační mechanismy, neboli Továrny, vzniknou v Kyberlandu4). V následujících tisíciletích budují Jaschemové bezpočet soběstačných ekosystémů pro očekávané další pomocné národy RZI, a izolují současně z pověření kosmokratů pod Jámou 7.7 milionů čtverečných kilometrů veliký areál pomocí zdi s formovací energie s psionickou komponentou, aby tak zabránili vniknutí agentů mocností chaosu. Kromě toho je v Jámě, která na základě kondiciování kosmokraty odmítá bytosti s negativním vědomím, usídlen Strážce Hlubiny7), cizorodé stvoření kosmokratů z ranného období vesmíru. Na severu Hlubinozemě založí RZI nevyčerpatelný sklad surovin, pozdější Hraniční val. Zatímco Jaschemové spojují jednotlivé oblasti Hlubinozemě pomocí systému miliard transmiterových dómů, přivolají Časoprostoroví inženýři Alaie, kteří mají vybudovat Starsen10), obytné a s Hlubinoškolou vybavené školící centrum pro jejich pomocné národy. Poznatek Alaiů, že Šedosíla, které někteří z nich brzy padnou za oběť11), je způsobena nepřítomností psionické energie, přiměje Časoprostorové inženýry vybudovat v centru Hlubinozemě Vagendu, první a jediný řízený zdroj Hlubinozemě, který je napojen přímo na psionickou síť normálního universa a celou Hlubinozemi pomocí systému kaveren zásobuje vitální energií.

Vedle jednotlivců jako Ufun Holt, který svého ducha rozštěpí na 150‘000 částí, které dá Časoprostorovým inženýrům k dispozici jako Hlubinotaxi, dorazí nyní Chrassové11), Irtipitové7), Ni Valové12) a mnoho dalších národů do Hlubinozemě. Tizidové13) v Zemi Mhuthan dostanou úkol hlídat mutační frekvenci Hlubinonárodů, měřit genetické hodnoty všech Hlubinoobyvatel, podporovat pozitivní mutace a hledat genetický ochranný faktor proti Šedovlivu. V symbióze žijící Alesterwanové a Zyrmiiové14) mají archivovat kulturní poklady všech Hlubinonárodů a založit tak základní kámen pro specifické Hlubinokultury. Protože Chrass Kerzl7) ve Starsenu objeví, že Hlubinovliv je aktivnější, než se předpokládalo, jsou Časoprostoroví inženýři na Planině světla nuceni přerušit přípravy pro velkou rekonstrukci a s pomocí Chylinů15) a Lla Ssannů založit síť zásobníků vitální energie. Přitom Chylinové přesunou do jednotlivých obrovských zásobníků přesně dávkované množství vitální energie. V Koruně Vagendy musí Lla Ssannové uložit mentální hodnoty všech Hlubinoobyvatel ve formě vědomých kopií.

Poté co tisíciletí provádějí na základě Lla Ssanny uložených dat výpočty, se Časoprostoroví inženýři pokusí Hlubinonárody, za použití hodnot určených Tizidy, za pomoci transmiterových domů tak přemístit, aby vzor jejich psionického vyzařování ve svém celku odpovídal informačnímu vzoru TRIICLE-93). Když se po desetiletích nedostaví žádný úspěch, cítí se být Časoprostoroví inženýři přinuceni k riskantní operaci, protože se bojí, že ztratí důvěru kosmokratů a šanci vyvinout se díky opravě Morálního kódu v superinteligenci, pokud Ordoban TRIICLE-9 najde dřív, než se jim rekonstrukce podaří. K úspoře času se rozhodnou využít potenciál jiných psionických polí Morálního kódu pomocí pomíjivých a nekontrolovatelných divokých zdrojů a vytvořit tak náhodně získaný informační vzor pomocí rozsáhlého stěhování národů, a následně u něj určit podobnost s hledaným vzorem TRIICLE-9. Ačkoliv migrace národů vede k roztříštění, konfliktům a civilizačnímu úpadku3) a excesivní využívání divokých zdrojů narušuje proudy vitální energie v kavernách a tak posiluje Šedovliv, provozují Časoprostoroví inženýři svou psionickou ruletu stále dál, dokud permanentně uvolňovaná psionická energie nedestabilizuje psionickou hmotu Hory stvoření a tak způsobí nenadálou erupci psionické energie. Katastrofa zničí polovinu všech stavenišť, těžce poškodí ostatní, změní Starsenskou stěnu z formovací energie a způsobí tak blokádu jejich portálových transmiterů, což izoluje obří město od Hlubinozemě, urychlí beztak připravovanou proměnu strážce Jámy, zpustoší Planinu světla a dočasně nad ní vyruší Hlubinokonstantu, takže je téměř deset tisíc Časoprostorových inženýrů vdechnuto Hlubinou. Pod vlivem tohoto neštěstí přeruší Časoprostoroví inženýři Velkou rekonstrukci, vydají tři Hlubinozákony16), zrekrutují Preestogky jako Exterminátory a stáhnou se do Poslední bašty.

Hlubinou vdechnutí Časoprostoroví inženýři se na různých místech Hlubinozemě vynoří jako Šedí Lordi. Jako první se vrací Krart, následují ho Tress, Ffrigh, Wraihk, Storklerk a Hjorrkenrott. Protože Šedí Lordi cíleně ruší proudy vitální energie, začíná se rozšiřovat Šedovliv. Ve Starsenu nastolí Geriokrati a Fraternitát kastovní systém10). Aby unikli potupě ze selhání, rozhodnou se Časoprostoroví inženýři vstoupit do duševního spojení s Horou stvoření a na základě v ní obsažených echách Messengerů z TRIICLE-9 vytvořit zcela nové psionické pole Morálního kódu. Když Jaschemové, plni zděšení kvůli blasphemii svých zadavatelů, hrozí opuštěním Hlubiny a informováním kosmokratů, zablokují RZI ve zkratové reakci Jámu a uzavřou spojení mezi Horou stvoření a Normálním universem. Společně s mnoha dalšími věrnými opustí Jaschemové poté Planinu světla. Zatímco si tisíc Časoprostorových inženýrů ponechá svou současnou formu, aby později mohli organizovat návrat Hlubinonárodů do normálního universa, vstoupí ostatní 139‘000 přes skleněné mosty do Hory stvoření. Psionicky materiální fundamenty se ale po jejich duchovním přístupu stanou znovu nestabilními. Psionická erupce strhne všech 139‘000 do Hlubiny a posílí pečeť, které uzavírají bránu k Normálnímu universu.

Šedí Lordi začnou v Hlubinozemi rozšiřovat svou moc a jako jádro své mocenské říše si u paty hraničního valu Země Ni vytvoří uzavřenou Šedou oblast, která následně obklopí celou Planinu světla. Jeden po druhém opouštějí Časoprostoroví inženýři ze zoufalství Poslední baštu a nechávají se nasát Hlubinou. Po dlouhé době vstoupí třicet z ještě zbylých pětatřiceti k bráně, zlomí pečeť, vyšlou volání o pomoc kosmokratům a nakonec jsou sami vdechnuti Hlubinou. Brzy poté projde Lethos-Terakdšan jako posel kosmokratů bránou, unikne pasti Šedých Lordů a prchne do Starsenské zdi17). Místo očekávané armády se ale objeví jen Atlan a Salik jako dva zvědi. Protože pět Časoprostorových inženýrů pochopí, že se návrat TRIICLE-9 a s tím spojený pád Hlubinozemě do normálního vesmíru, ve kterém útvar její velikosti nemůže existovat, bezprostředně blíží, vyvinou plán k záchraně Hlubinonárodů18).

Rytíři Hlubin, kteří při objevení Giffi Maraudera a Iruny z Bass-Thetu správně poznali, že bariéra mezi Hlubinou a normálním universem se díky aktivacím chronofosílií stala propustnou, žádají vysvětlení, ale Časoprostoroví inženýři je nutí ke spěchu. Zapustí Atlanův a Salikův buněčný aktivátor do prsou jejich majitelů, aby se tak, z vnějšku šedí, mohli stát členy Šedé komory, a RZI se poté nechají společně s Lethos-Terakdšanem a Holtem donést psionickou energií do Neutrumu. Když se Atlan a Salik podle pokynů Myzelhinna přiblíží k Hoře stvoření, rozlomí se skleněné mosty. Zatímco padají do Hlubiny a začínají chápat její dech, spatří Atlan nad sebou zděšením deformovanou tvář Perryho Rhodana19). Hlubinozemě a Hora stvoření se od sebe začnou vzdalovat. Krartova gondola zachytí oba zešedivěné Rytíře Hlubiny. Šedí Lordi splní svou nabídku a udělají z nich rovnoprávné Lordy soudce Šedé komory20).