V kosmokratické stanici jsou Atlan, Jen Salik a Carfeš1) přijati Drulem Drulensotem, který své metrové, kulovité, zelené tělo, kolem jehož středu leží v hluboké dutině člověku podobné, červené oči, může posunovat kupředu skoky. Hlubinocelník vysvětlí příchozím telepaticky, že Hlubina, prostor pod prostorem, je n-dimenzionální vrstva, která Einsteinovo universum odděluje od ostatních časoprostorových kontinuí. Když zdůrazňuje, že tato vrstva, ve které je ukotvena také část Morálního kódu, je tenká a zranitelná, vzpomene si Atlan na překrývání Einsteinova prostoru s vesmírem Druufů2). Protože Jáma, samotná brána k Hlubině, neživou hmotu Vysočiny, jak je z pohledu Hlubiny nazýváno standardní universum, vyzáří pryč, musí si Atlan a Salik všechno svléct, dříve než budou 3. října 427 NGL v krystalických rakvích skrze šestidimenzionální tunel transportováni k 12000 kilometrů širokému a 6000 kilometrů hlubokému, šedivému, miskovitému útvaru. Pouze své buněčné aktivátory si smějí ponechat, protože ty jsou podle výroku Drulensota zásobníky vitální energie. Během transferu vypráví Hlubinocelník dějiny Hlubinozemě:

Protože mezera vniklá kvůli zmizení TRIICLE-93) nejenže posiluje mocnosti chaosu, ale ohrožuje také okolní psionická pole Morálního kódu, pověří kosmokraté krátce před přeměnou v superinteligenci stojící národ Časoprostorových inženýrů, kteří jsou schopni z kosmické protohmoty a energie hyperprostoru tvořit celé Mléčné dráhy, aby jako náhradu za TRIICLE-9 zkonstruovali kopii psionického pole před jeho mutací. Nejprve nainstalují Časoprostoroví inženýři Jámu na místě, na kterém TRIICLE-9 vyčníval ve formě hyperdimenzionální deformace do standardního universa3). Nakonec vybudují v Hlubině Hlubinozemi, obrovitý kruhovitý svět, jehož nesčetné krajiny mají nabídnout životní prostor pro miliardy bytostí, které Časoprostoroví inženýři potřebují jako pomocníky. Aby tyto pomocné síly vyškolili a přivykli je na životní podmínky v Hlubině, založí Časoprostoroví inženýři kolem zlaté věže Hlubinovýtahu Hlubinoškolu, jednou pyramidou tvořené zařízení o rozměrech Terranie. Kolem ní bude postaveno fantastické město Starsen, které má se svými různými čtvrtěmi poskytovat přístřeší pro žáky pyramidového zařízení a které pokrývá plochu, které odpovídá Austrálii. Časoprostoroví inženýři se usídlí na druhém konci Hlubinozemě v Planině světla, na jejímž okraji leží zlatě se jevící Hora stvoření4), základ TRIICLE-9, jehož psionická energie tvoří kotvu pro Frostrubin. Protože Hlubinokonstanta omezuje třetí rozměr Hlubinozemě na 2312 metrů, obklopí Časoprostoroví inženýři Starsen stejně tak vysokými zdmi z formovací energie, aby zabránili zmocněncům mocí chaosu, kterým by se podařilo projít skrze kontroly Jámy a přes kosmokraty nasazené, na mocnosti chaosu nastavené strážce Hlubiny, opustit město. Čtyři transmiterové brány Starsenu jsou kontrolovány z Planiny světla. Síť z bezpočtu, vždy světelnou sekundu od sebe vzdálených transmiterových dómů, tvoří transportní systém ohromné Hlubinozemě5).

Zatímco se Časoprostoroví inženýři věnují zdlouhavé rekonstrukci TRIICLE-9, dochází k nevysvětlitelným změnám Jámy a strážce, který stále více stěžuje zpáteční cestu z Hlubiny do Vysočiny. Dříve než dojde k totální blokádě, ukotví kosmokraté v Ordobanově podvědomí objemnou vizi Hlubinozemě6).

O bývalých vyzvědačích kosmokratů, z nichž poslední byli Jostore a Roster Roster, se nic dalšího neví. Podle informací Carfeše, který zůstal v Cortransu7), existuje u Hory stvoření druhý východ, který ale také nebyl velice dlouhou dobu použit.

Po příjezdu do Jámy jsou Atlan a Salik napadeni strážcem Hlubiny, černou, amorfní bytostí, ve které Terranec díky spontánně objeveným Rytířským vědomostem Hardena Coonora8) pozná Koa Shin, neorganizovaný, zaslepený život z pravěku vesmíru, který existuje nezávisle na on a noon-kvantech ze spórových lodí Mocných9) a který byl kosmokraty vybrán pro obranu proti protivníkům, kteří sami stojí mimo Morální kód. Koa Shin je schopen rozpustit svou oběť pomocí kontaktu s DNA, ale Drulensot včas Arkonidana a Terrance zachrání. Když je Atlan šokován arogancí kosmokratů, protože jeho a Salikova duše je jejich kontrolním systémem nemilosrdně prohledána, ukáže se, že Hlubinocelník je informován i o jeho pobytu za materiálními zdroji10). Nakonec oba obdrží Hlubinooblek a jedou transparentní, oválnou kabinou Hlubinovýtahu skrze několika kilometrovou šachtou, naplněnou chladnými plameny. Dříve než přistanou na střeše ruinami Hlubinoškoly obklopené věže, spatří Atlan ve vizi svého robota Rica a pomořskou kopuli11), Mironu Thetin a procitnutí prvních spáčů na Tamaniu12), Quintovo centrum, hlavní stan USO13), Magellanova mračna a Dvojkondiční14), Kyklopy15) a tváře mnoha svých přátel a nepřátel. Arkonidanův Armadoplamen zmizí.

V desítkách tisíc let izolace se ve Starsenu vyvinul pevný, hierarchický společenský systém16), do jehož kast jsou občasné rozdělováni při narozený podle neznámého mechanismu. Zatímco občané statutu jedna nemají žádná privilegia, mají občané se statutem dva přístup ke Starsenským dárcům, zlatým krychlím, které na mentální rozkaz vydávají potraviny a předměty každodenní potřeby. Občané statutu tři mohou využívat městský transportní systém, který na přání nechá materializovat letuschopné koule z formovací energie, a aktivovat městský obranný systém, který umožňuje projektovat krátkodobá ochranná pole. Občané statutu čtyři, kteří z větší části patří k národu ornithoidních Irtipitů a kterým je propůjčen přístup k život prodlužujícímu, zlatému Životnímu dómu, vládnou jako Geriokrati obrovskému městu. S pomocí Starsenského dárce mohou občané s vyšším statusem vydírat občany statutu jedna a učinit je na sobě závislými nebo si z nich udělat své věrné. Občané statutu dva mohou míst sto, statutu tři tisíc a občané statutu čtyři deset tisíc sobě věrných. Protivníci Geriokratie jsou Fraternité. Fratreové, páni bratrstva psioniků, hledají své adepty mezi občany statutu jedna a tvoří z nich triády, které se vždy skládají z telepata, telekineta a pyrokineta17). Před pěti Hlubinolety, v dubnu 427 NGL, se na okraji Starsenu objevil neznámý humanoid, Ocelový pán, který od té doby vysílá své Ocelové žoldnéře, kteří unášejí občany. Protože je schopen používat deseti tisíce let neaktivní transmiterovou bránu Starsenské zdi, patří mu status pět.

Bezprostředně po svém příjezdu musí Atlana a Salika občan statutu jedna Chulch osvobodit z poutacího pole. Chulch, jehož tělo připomínající obrovského křečka má bílý kožich, na šesti nohách se může bleskurychle pohybovat a který má dvě ruce s osmi rukama, žije už dvacet Hlubinolet jako plenitel ve staré Hlubinoškole18). Tři měsíce trvající Hlubinoroky jsou od sebe odděleny pětihodinovými fázemi temnoty, takzvaným Černočasem. Krátce před setkáním s Atlanem a Salikem objevil Chulch prastaré poselství jedhono občana, který opustil Starsen, aby vstoupil do služeb Vagendy, kterou označuje jako Řeku života19). Dorozumění s Chulchem je bezproblémové, protože Hlubinořeč se silně podobá Armadoslangu. Atlan, Salik a Chulch jsou napadeni triádou bratrstva, které plenitel právě unikl. Navíc se také Geriokrati pokusí Hulnana 2317 a Kalka 978 z pověření pána všech Geriokratů, v Životním dómu sídlícího Nejstaršího, získat do své moci. Oba Irtipiti mají tenké rudé čapí nohy, barevné peří, zakrnělá křídla na zádech jejich kulovitého trupu, dlouhý, svalnatý, bílý krk a hlavu velkou jako fotbalový míč s čapím zobákem a dvěma stříbrnýma očima. Ukáže se, že Arkonidan a Terranec jsou schopni ovládat městský dopravní systém a městskou obranu.

Aby si vytvořili mocenskou základnu, přijme Atlan a Rytíř Hlubiny nakonec výzvu občana statutu tři Ol On Nogona k boji o od něj ovládanou čtvrť Meykatender, do které vnikli. Zatímco Salik má vypátrat protivníka, vydají se Atlan a Chulch získat občany statutu jedna jako posilu, ale jejich transportní koule je psionickým vlivem navedena ke Krakenu20), sídlu Fraternitátu, které má sépiovitý tvar21).