S malou speciální lodí odlétá Višna do perforační zóny Koridoru hrůzy. Ta se se svými dimenzionálními ostrůvky nachází bezprostředně na semiperforované stěně. Když se Koridor zevnitř opustí, nepronikne se ale do dimenzionálního ostrova, ale do šedé mezizóny, která navenek tvoří samotný konstruktivní uzávěr Koridoru a je od normálního prostoru oddělena pouze hyperelastickou vrstvou. Teprve z této šedivé oblasti je možný přechod k ostrovu Karzitanů1). Tam panující jasnost je projevem energetických sil, které Koridor tvoří. Višna musí poznat, že lidstvo přestálo pět prvních pohrom. Kromě toho objeví v Chthonovi stín svého nepřítele2), kterého musí přemoci, aby Terru mohla zotročit. S pomoci Karzitana Nolowengrola, kterému se ukáže jako svůdná Karzitanka, zachrání odpadlická kosmokratka Voyde H'ota z meziprostoru Koridoru hrůzy. Je to 2.50 metru vysoká, silná bytost s černou kůží. Drápovité ruce jsou vybaveny přísavkami, které tvoru umožňují lezení po hladkých stěnách. Skoro bezkrká, srpkovitá, plochá hlava má na dolním vypoulení tlamu se dvěma řadami ostrých klínových zubů a na horní straně multismyslový orgán obalený kostní mřížkou. Višna slibuje hrůzu nahánějící bytosti svobodu a pošle ho 23. března 427 NGL v polomateriální formě k Zemi, aby tam na oplátku odstranil Chthona. Zatímco co Voyde H'ot čtyřrozměrný stín honí po zeměkouli, materializuje se stín opakovaně na krátko v různých postavách a je stále slabší. Chthon, který jasně cítí, že lovec mu v jeho semimateriální formě odebírá beztak už mizející síly a který nakonec může polapit jeho vědomí a pozřít ho, zas a znovu uniká. Když Voyde H'ot nakonec rezignuje a vrátí se k vnitřní stěně Koridoru hrůzy, sleduje ho Chthon a postaví se mu v perforační zóně, ve které mohou být oba materiální, k duelu. Chthonovi hrozí podlehnutí, ale Nolowengrol zasáhne a zabije Voyde H'ota, aby ho mohl spolknout. Když Karzitane zaútočí také na Chthona, zničí ostrov pomocí gravokamene.

Mezitím poradí Viroimpérium Višně spojit obě poslední pohromy. Obrovský, v ochranné auře zahalený shluk virů se vynoří nad Terrou, a brzy poté zachvátí Zemi epidemie infekční nemoci, takzvané Višniny horečky. Po patnácti hodinách vysoké horečky upadne nemocný do katatonické strnulosti, ze které se brzy, zdánlivě neporušený, probudí. Višnina horečka vyvolává ale u všech Terranců i mimozemšťanů biovirtuální přeprogramování jejich mozků, což vede k technomanickým efektům. Postižení začínají demontovat technická zařízení, aby z jejich součástí postavili obrovské stroje, jejichž funkce jím není jasná a které po dokončení nechají bez povšimnutí stát. Když se Chthon 10. dubna vrátí zpět na Zemi, radí útvar okamžitě zničit, ale ten se včas zahalí do neprostupné energetické sféry.