Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Série > Perry Rhodan > svazek 1154
hledat
Německá obálka (1. vydání)
© VPM KG.
Série:Perry Rhodan, svazek 1154
Název:Útěk z Koridoru hrůzy
(Flucht aus dem Grauen Korridor)
Autor:Clark Darlton
Cyklus:Nekonečná Armada
Vydáno poprvé:1983
Vydáno v češtině: -
Čas děje: 427 NGL = 4014
Skok na EDEN II - Staromutanti jsou aktivní
Hlavní postavy románu:

Ernst Ellert - vědomí na cestách

Nanude - spolucestující Ernsta Ellerta

Reginald Bull - mluvčí Hanzy dostane dopis na rozloučenou

Balton Wyt - Ellertův průvodce na EDENU II

Harno - energetická bytost nechá Ellerta pohlédnout do budoucnosti

20. ledna 427 NGL objeví epidemiologická četa mrtvolu Merga Coolafeho1), který se stal obětí parazitické enklávy. V dopisu vyjádřil Ernst Ellert svůj záměr opustit mrtvé tělo a mimo Koridor hrůzy najít pomoc proti Višniným pohromám.

S cílem dostat se na EDEN II2) pronikne Ellert vnitřní stěnou Koridoru hrůzy a ocitne se v mezioblasti, ve které se zdržují polomateriální tvorové. Obsadí tělo dvojité medúzy, která se jmenuje Nadude a dozví se, že byla se svým národem unesena během dimenzionální bouře ze své planety. S tělem Nadude se Ellert dostane do jednoho s chapadlovitých armatur, pololátkových sacích nástavců, které přes neviditelnou stěnu meziprostoru získávají kořist, a dostanou se tak do oblasti velké jasnosti, ve které se majitelé sacích nástavců, bramborovití Karzitané, vznášejí na deset až patnácti metrových plošinách. Karzitané pocházejí sice z normálního vesmíru, ale ze světa, který přísluší k jedné izolované temporálně-paralelní dimenzi. Na útěku před gravitační bouří se dostali do blízkosti Koridoru hrůzy, poznali jeho příbuznost s vlastní dimenzí a usídlili se v mezizóně jeho stěn. S pomocí malého Karzitana překonají Ellert a Nanude nejzazší hranici Koridoru hrůzy a dostanou se do normálního universa3).

Při pátrání po domově Nanude přijde Ellert na to, že dvojité medúzy jsou potomky oněch medúzovitých bytostí, které potkal během svého prvního pádu do minulosti4), na počátku jejich vývoje, před sto tisíci lety. Ellert odvede Nanude k jejímu rodnému světu a vydá se na cestu na EDEN II. Přitom je veden telepatický voláním do ID vešlých mutantů5), kteří dočasně získali projektovaná těla. Na EDENU II vysvětlí Balton Wyt Ellertovi, který rovněž dostane tělo, že ID nemůže Zemi pomoci, protože superinteligence musí věnovat své síly jiným povinnostem. Uzří ale sedmi Višniných pohrom. Harno6) ukáže ale Ellertovi nejdříve to, co je na druhé straně materiálních zdrojů. Teletemporarier z toho ale pozná jen abstraktní vzory a nezřetelné tvary. Obrazy sedmi pohrom7) se okamžitě ponoří do Ellertova podvědomí. Jedno z Harnem nepozorovaně dodaných myšlenkových hesel ale způsobí, že Ellert na tuto událost zapomene, a vzpomene se až, když to bude nutné7). V kruhu staromutantů získá Ellert nakonec nové síly pro návrat na Zemi8).

Aby obešel Koridor hrůzy, musí Ellert projít temporálním polem, které ho dočasně přesune jeden milion let do minulosti. Na Zemi potká ranné lidi, najde poušť Gobi a nakonec ztratí vědomí, zatímco se ve slapovém poli vysokou rychlostí řítí do budoucnosti. 2. února 427 NGL se probudí ve známém prostředí a v důvěrně známém těle7).