Multiduplikátor

z Databáze Multiversa

Multiduplikátor byl přístroj, který byl prostřednictvím hyperkrystalů ve formě takzvaného strukturálního zkreslení schopen analyzovat atomární strukturu živých tvorů a tu uloží do atomových šablon. Později pak z atomové šablony mohlo být vytvořeno omezené množství identických živých tvorů, takzvaných Duplů nebo duplikantů. Dodatečně bylo (na rozkaz Agaii Thetin) za pomoci hypno-projektorů možné změnit duši vytvářených Duplů, podle toho, jak se Mistrům ostrovů dařilo.

Multiduplikátor byl postavem Selaronem Merotou na nejdříve bezejmenné druhé planetě slunce Luum, kterou později pokřtila Agaia Thetin na Tamanium, někdy kolem 24.000 let před Kristem. Stejně jako u buněčných aktivátorů MdI spočíval funkčním principem na hyperkrystalech nalezených na Tamaniu - tedy na takzvaném dechu stvoření, a stejně působilo vytváření Duplů negativně na množství vitální energie Lemurského národa.

Terranci brzy objevili jednu tajnou planetu MdI Multika, na které byl Multiduplikátor nainstalovaný. Na Multidonu byly vedle multiduplikátorů, které vyráběly živé tvory, nainstalovány taky takové, které uměli kopírovat kosmické lodě. Kromě toho byla každá flotila asi 700 kosmických lodí vybavena vždy třemi multiduplikátory. Jedna z duplikátorských lodí se jmenovala SUSAMA.

Během svých akcí v roce 24022404 bylo několik terranských mutantů, dvojčata Woolverova, André Noir, jakož i Gucky a Icho Tolot, okopírováno. Jejich paradary, které vznikly přirozeně a nebo byly způsobeny mutacemi vlivem atomové kontaminace, byly rovněž okopírovány.

Zduplikování Atlana na Quartě v roce 2400 bylo úspěšně zabráněno.

Hranice multiduplikátoru

Nebylo ale možné zachytit a okopírovat hyperfyzikální procesy v tělech. Proto se nepodařilo okopírovat centrální mor, kterým onemocnělo pět smrti zasvěcených agentů Terranců v zájmové oblasti Maahků.

Také nebylo možné duplikovat buněčné aktivátory, které pracovali na hyperúrovni. Dá se proto předpokládat, že žádný neměli ani duplikanti Mistrů ostrovů, protože by se každý musel vytvořit zvlášť. Kopie byly ale schopni žít jen po přiložení buněčného aktivátoru. V případě Ermigoy Meroty bylo zřejmé, že její kopie během krátké doby dohnala její skutečný věk a rozpadla se na prach. Jsou tu ale také protiklady: bylo možné vytvořit duplikanta nositele aktivátoru André Noira, který společně s duplikanty Guckyho a Tolota ohrožovali CREST III.

Ačkoliv se věřilo, že sebedestrukční impulz vyslaný po smrti Mirony Thetin zničil také všechny multiduplikátory, na tajných planetách se v průběhu následujících let našlo několik funkčních přístrojů.

Během krize s Rojem se vědci Waringerova týmu pokoušeli vytvořit primitivní multiduplikátor. Měl urychlit produkci GriIko-sítěk. Navzdory podpoře centrální plazmy a velké části zachráněných vědců se tohoto cíle nepodařilo dosáhnout.