M 3

z Databáze Multiversa
M 3
M 3
© NASA

M 3 neboli NGC 5272 je kulovitá hvězdokupa, která se nachází v halu Mléčné dráhy, asi 35‘000 světelných let od Země.

Hvězdokupa obsahuje asi pět set tisíc sluncí, ze kterých neobyčejně vysoké procento představují hvězdy proměnlivé. Kromě toho jsou v M 3 pozorována temná mračna. Průměr hvězdokupy činí necelých 250 světelných let. V jádru hvězdokupy je střední vzdálenost hvězd skoro půl světelného roku, poblíž centra klesá na několik světelných týdnů.

Porleyti se v M 3 pomocí psionického zaměřovacího a hyperbariového ochranného systému chránili proti vetřelcům:

  • telepatické senzory, které zaměřovaly přiblížení cizí bytosti a ovládaly obranné systémy. Pokud se jednalo o pověřence kosmokratů (Rytíř Hlubiny, ...), pustily ho dál.
  • další systémy četly data z pozitronik vlétnuvších lodí. Porleyti používali 12 bitový kód. 10 bitů obsahovalo data, zbytek sloužil k autentifikaci a autorizaci. Pokud autorizační bity a telepatické senzory označily vetřelce jako oprávněné, byla porleytská data v lodních počítačích tímto systémem dekódována a změněna. Tímto způsobem se mělo ulehčit hledání letové trasy.
  • k ničení vlétnuvších lodí sloužil hyperbariový projektor. Ten mohl na libovolném místě M 3 pomocí hyperbarií vytvořit dvě černé díry. Každá měla hmotnost 50 sluncí a stály ve vzdálenosti 1 km od sebe. Podle toho, jak obě černé díry kroužily kolem sebe, mohly do libovolného směru vysílat gravitační vlny. Další variantu tvořilo vytváření energetických trychtýřů u cizích lodí, na jehož druhém konci ležela singularita.
  • hlouběji ve hvězdokupě docházelo k efektu, který u nositelů aktivátorů vytvářel nevoli a bolest.
  • poblíž konzervovaných předmětů, do kterých se Porleyti integrovali, docházelo k těžkému fyzickému vyčerpání mutantů.

Historie

Do M 3 se stáhli Porleyti, poté co vystoupili z aktivní služby pro kosmokraty.

Arkonidané zjistili při jejím průzkumu, že M 3 je tvořena výhradně prastarými hvězdami II. populace, a zanechali proto dalšího zkoumání. Zejména potom, co byly všechny jejich lodě zničeny tajemnými gravitačními jevy. Ostatní národy dostaly od Arkonidanů rovněž tyto pesimistické zprávy a tak M 3 nebyla nikdy pořádně prozkoumána.

V květnu 425 NGL odstartoval Perry Rhodan s lodí DAN PICOT a větším svazem do M 3, aby našel Porleyty. Byl objeven důmyslný obranný systém Porleytů. Jen díky rytířské auře Perryho Rhodana a Jena Salika se jim vlet podařil. Obranné systémy ukázaly směr k jedné sluneční soustavě. Tamní planeta byla pojmenovaná EMšen. Na jejím povrchu zachitili Gucky a Fellmer Lloyd nepochopitelné, pohybující se telepatické vzory. Byla tam vybudována výzkumná stanice.

Expedice našla jeden 150 metrů vysoký, černý bazaltový monolit a amoniakové jezero. Oba objekty nezvětrávaly. Projevovaly cosi na způsob pudu sebezáchovy. Po pár dnech zaútočily domorodé EM-houby na stanici. Protože se nic zajímavého nedozvědli a chtěli zabránit masakru mezi zvířaty, stáhli se Terranci pryč.

Poté DAN PICOT odletěl k planetě Vulkan. Tam byl objeven kuželovitý vulkán, který nezvětrával. Gucky zabránil občanské válce mezi domorodými Maringy.

Ve stejném období dorazili dva darghetští materiální sugestoři Sagus-Rhet a Kerma-Jo do M 3. Kvůli neznámému vlivu se jejich kosmická loď zřítila na druhou planetu žlutého slunce v centru hvězdokupy. Našli tam pozůstatky atomového zamoření, které způsobili domorodci z povrchu planety. Kolem 5000 před Kristem tam došlo k biologickému útoku. Větší část domorodců zemřela, zbytek zmutoval k nepoznání.

Na této planetě objevili Dargheti stanici Porleytů. Spatřili muzeální napodobeniny mnoha předmětů, mezi jinými bezzvučnou pěst, kompletně ze železa. Krátce na to našli stázové zařízení pro porleytská náhradní těla. Dargheti se rozhodli transferovat svá vědomí do těchto těl, aby se v úzkých chodbách mohli lépe pohybovat.

DAN PICOT zaměřil explozi darghetské lodi a odletěl 8. června k planetě, která byla pokřtěna Impuls II. Expedice našla dva stromy, který byly neznámým způsobem zakonzervováné a staré asi 1 milion let. V místě dopadu našli dva trosečníky, kteří vypadali jako obrovští koryši a vzali je na palubu. Během startu se tvářili mrtvě a svými paradary zničili mnoho lodních systémů (hypervysílač a nadsvětelný pohon). DAN PICOT musel nouzově přistát na planetě Vorař. Našel tam palác ruin a čtyři primitivní jeřábová zařízení, která byla zakonzervována. Když space-jet prozkoumával okolí, aktivovala se podzemní děla a definitivně zničila DANA PICOTA. S pomocným člunem byla část posádky evakuována na RAKAL WOOLVER. Zbytek musel čekat několik dní na záchranu.

S lodí TRAGER se expedice vrátila zpět na EMšen. Monolit a amoniakové jezero byly znovu prozkoumány a Terranci se stáhli dřív, než EM-améby mohli zaútočit. Nakonec odletěli na Impuls II. Ve stejné době zkoumali planetu oba Dargheti. Byli v nesnázích: Seth-Apophis reprezentovala dobro, současně ale nutila Darghety k ničení. Vytvořili si tedy hypnoblok, aby zamezili násilným chybným interpretacím. Během duchovního boje, ve kterém Seth-Apophis na tento blok zaútočila, pochopili Dargheti pojem lež. Obnovili hypnoblok a dokázali se dlouhodobě ochránit před převzetím skrze Seth-Apophis. Rozhodli se připojit k Terrancům.

Na Klatau podnikli Dargheti první pokus, jak osvobodit Porleyty ze zakonzervovaných předmětů. Na planetě Orsafal byl zřízena sběrná stanice pro osvobozené Porleyty. Ukázalo se, že z 70‘000 zakonzervovaných Porleytů jich přežilo jen 2000. Vyžádali si transportní loď z Nového Moragan-Pordhu, kerá nikdy nedorazila. Museli je tam tedy odvézt Terranci.

...