Kalup, Arno Hieronym

z Databáze Multiversa
Informace o postavě:
Přezdívka:Muž na Měsíci
Datum narození:17. 4. 2050
Místo narození:Země
Úmrtí:2440 na Měsíci (zdánlivá), později vstup do ID
Výška:1, 90 m
Národ:Pozemšťané
Popis:kopulentní, vysoký muž
Tituly:Profesor, doktor, Nositel buněčného aktivátoru
Výskyt postavy v seriálu:
Poprvé v sérii Perry Rhodan:PR 100: Hvězda naděje
Naposledy v sérii Perry Rhodan:PR 399: Poplach pro Galaxii
Podrobná statistika výskytu postavy v sérii Perry Rhodan
graf výskytu postavy v seriálu

Profesor doktor Arno Kalup se narodil 17. dubna 2050.

Popis

1,90 metrů vysoký Kalup vzbuzoval na základě své obezity dojem obtloustlého křečka. Byl velmi temperamentní, vznětlivý a cholerický. Síla jeho hlasu by dělal čest i Epsalanovi. Před svými nadřízenými neměl příliš respekt, k Perrymu Rhodanovi se často choval značně neuctivě.

Životopis

V roce 2102 obdržel profesor doktor Arno Kalup svou první buněčnou sprchu, v roce 2326 potom buněčný aktivátor, čímž se stav relativně nesmrtelným.

Kalup byl geniálním hyperfyzikem, z druufských podkladů vyvinul pozemskou obdobu lineárního pohonu. Ohniskem jeho výzkumu byl přitom takzvaný kompenzační konvertor, který představoval nejdůležitější prvek pohonu. Po celá století byl tento kus techniky znám jako Kalupův konvertor, zkráceně Kalup. Až později konvertor vylepšil Geoffry Abel Waringer, takže se mu začalo říkat Waringer.

Nositel buněčného aktivátoru údajně zemřel v roce 2440 při pokusech s nově vyvinutým paratronovým konvertorem a dimetranzičním pohonem. Ve skutečnosti téměř zahynul při sabotáži. VeCoRat XaKuZeFToNaCiZ (Im), spolupracující s CONDOS VASACEM, se totiž prokradl do uzavřené části Měsíce a po odhalení spáchal sabotáž, jíž padl za oběť Arno Kalup.

Při nekontrolovaném roztržení struktury prostoru se Kalup a atentátník spojili. Záchranné komando proniklo do trosek paratronové haly a zjistilo, co se s Arno Kalupem stalo. Pravděpodobně díky vzájemnému působení mezi paratronovým polem a buněčným aktivátorem byl Kalup přeměněn v polohmotný, takřka materiální stín, v němž pronikavě svítil aktivátor. Kromě hyperfyzikální emise v ultravysokých frekvencích nebylo ze stínu zachyceno žádné vyzařování ani myšlenkové impulzy.

Arno Kalup byl oficiálně prohlášen za mrtvého a byl uspořádán státní pohřeb jeho ostatků, buněčný aktivátor byl pokládán za ztracený. V náhrobku byly umístěny četné zaměřovací aparatury, které měly sledovat další vývoj stínu. V průběhu let byl materiální stín stále transparentní a slabě svítil.

Geoffry Abel Waringer pokračoval v Kalupově výzkumu paratronové technologie. S pomocí Posbiů se mu nakonec podařil průlom v oboru a Pozemšťané získali paratrony ke svému použití.

Waringer odhalil, že efekt Kalupova odhmotnění se velice podobá situaci CRESTU IV v okamžiku, kdy byla odhozena do galaxie M 87. Rhodanův zeť dokázal tento efekt zrušit, a tak Kalupa opět materializoval. Hyperfyzik neměl žádné vzpomínky na dobu, po níž byl v podobě stínu.

Kalup byl sice oficiálně zpět, avšak tento stav neměl dlouhého trvání. Vědec se totiž nemohl pohybovat mimo oblast působení energetického dematerializačního pole. Byl tudíž uvězněn na Měsíci, neboť jen zde bylo potřebné pole k dispozici.

V budoucnu pracoval Kalup s Waringerem na dalším rozvoji paratronových technologií. Muž na Měsíci, jak se Kalupovi začalo říkat, se ovšem stále znovu rozpouštěl a spojoval, až pět set let po své nehodě zmizel docela.

Jako příčinu smrti konstatoval Mercantův nástupce Galbraith Deighton další nehodu s paratronem.