Děla s konstantním rozptylem, krátce KNK, vysílají energii, kterou urychlují pomocí rourovitého hyperpole nad rychlost světla a bezztrátově jí přivedou k cílovému místu ve sdruženém stavu.
Princip fungování
Účinek má dvě fáze:
- hyperpole lokálně oslabí nepřátelský energetický štít
- sdružený zbraňový paprsek prorazí oslabený ochranný štít
Následkem je přesné poškození nepřátelské lodi.
Zbraň pracuje na dvou principech: mód konstantního rozptylu pro intervalová děla a termozářiče.
- Dostřel: po nástupu hyperimpedance max. 1 milion kilometrů
- Primární účinek: oslabení ochranného štítu, respektive proniknutí štítem skrze hyperpole
- Způsob účinku: KNK-mód umožňuje termozářičům nebo intervalovým dělům prorazit i velice silné pětidimenzionální štíty jako jsou například paratronové štíty. Děla vytvoří nejdříve nadsvětelné trubicové pole, které oslabí ochranný štít cílového objektu nebo ho zcela prorazí. Kromě toho pole zaostřuje paprsek tak, že beze ztrát dosáhne takřka bodově do cíle a prorazí štít. U cíle je energie uvolněna a je jí potřeba znatelně méně na prolomení štítu, než u ostatních zbraňových systémů.
Historie
KNK byla vyvinuta Lemury na Scimoru na konci války proti Haluťanům. Pozemšťané se s KNK-principem setkali poprvé roku 3580 na lemurské základně Porta-Pato. Tam nalezená kosmická loď PHARAO byla vybavena patnácti KNK-děly.
Zařízení Selphyr-Fataro BÁZE bylo vyvinuto Aphiliky Selphyrem a Fatarem, kteří zkombinovali princip transformačního děla a děla s konstantním rozptylem.