JULES VERNEJULES VERNE je terranský spojený křižník podobný SOL, který je tvořen dvěma jednotkami třídy APOLLO a válcovitou střední částí s centrálním prstencovým zesílením.
Postaven byl v loděnici Aaron Quippo na Měsíci. Podle svého tvaru se také někdy nazývá činkovitý křižník. Kosmická loď byla nazvána podle francouzského spisovatel Julese Verna, který je považován za zakladatele science fiction.
Obsah (zobrazit) |
Všeobecně
Kulovité křižníky JV-1 a JV-2 měly být podle oficiálních vyjádření používány jako školní lodě. Posádka se měla údajně učit zacházet s technologiemi, které už za podmínek zvýšené hyperimpedance nefungují. Tyto funkce měla simulovat školní pozitronika.
Tyto falešné informace však mají složit jako zástěrka tajných projektů. Ve skutečnosti lodě byly plánovány jako nosiče pro kontextový měnič a cesty časem. Prostřednictvím kontextového skoku má být dosažena doba před dvaceti milióny let, když ARCHETIM provedla retroverzi negasféry Tare-Šarm.
Ve spojení s JV-Střed tvoří oba kulovité křižníky JV-1 a JV-2 – podobně jako SOL – činkovitou kosmickou loď JULES VERNE. Střední část je propojena přes prstence s dolními póly JV-1 a JV-2. Směr letu určuje JV-1, a proto se zdá, že JV-2 letí jakoby nazpět. Řídící centrála se nachází v JV-1. JV-2 a střední část mají jen kontrolní funkci, mohou ale JV-1 nahradit, pokud její centrála vypadne.
Poznámka: Toto uspořádání vychází z románu PR 2400 a odporuje grafickému znázornění Rainera Castora v jednom z jeho románů, kde je JV-2 horním a JV-1 dolním pólem připojena k JV-Střed.
JULES VERNE nemá žádnou centrální antigravovou šachtu, ale čtyři vertikální spojnice uvnitř kulových buněk, které jsou spojeny s centrální koulí. Střední částí se rovněž táhnou čtyři šachty, ty probíhají na periférii kolem milířů kontextového měniče.
Výstroj
JULES VERNE je na základě svého zamýšleného účelu vybaven špičkovou technikou z doby před zvýšením hyperimpedance. Mezi jinými disponuje syntronikou, metagravovými pohony, transformačními děly a dalšími podobnými zařízeními. Kromě toho je také vybaven technologiemi, které jdou používat i po hyperšoku. Nadstandardní impulzní pohony, biopozitronika a lineární konvertory. Jelikož je zde k dispozici jen málo místa pro všechny tyto agregáty, jsou výrazně menší než běžně používané přístroje ve třídě APOLLO. JULES VERNE má proto za podmínek aktuálního hyperfyzikálního odporu menší dosah ve srovnání s jinými loděmi této třídy.
Kontextový měnič je i s velínem umístěn ve válcovité střední části. Velín se nalézá v centru střední části nahoře na prstencovitém zesílení.
Technické údaje
| Posádka | 3500 osob, 12000 víceúčelových a 6000 bojových robotů
NEMO: počítačová síť z pěti soběstačných biopozitronicko-syntronických hybridních velkopočítačů |
| Struktura | činkový křižník na základě dvou jednotek třídy APOLLO
délka: 2400 m, průměr: 960 m (s prstencem), 800 m (bez prstence), objem: 686 mil. krychlových metrů, hmotnost: 188 mil. tun |
| Rozměry JV-1 a JV-2 | průměr: 960 m (s prstencem), 800 m (bez prstence), prstenec: 138,56 m
objem: 291,3 mil. krychlových metrů, hmotnost: 57 mil. tun |
| Rozměry JV-Střed | celková délka: 870 m, délka hlavního válce: 800 m, spojovací oblast 35 m vysoká, průměr: 480 m (s prstencem), 400 m (bez prstence), prstenec: 69,28 m
objem: 103,3 mil. krychlových metrů, hmotnost: 73,6 mil. tun |
| Pohon | protonovo-proudový motor, gravotronový pohon (podsvětelný faktor: 900 resp. 1120 km/s^2)
kompenzační konvertor Hawk II (2x4 kusy): 2,5 milionů světelných let (dohromady 20 milionů), transiční pohon (max. délka jednoho skoku: 35000 světelných let), metagravový nadsvětelný faktor: 85 milionů (v nouzi až 105 milionů), vektorovatelný Grigoroff nadsvětelný faktor: 200 milionů |
| Ofenzivní výzbroj | 3x20 transformačních děl (4000 Gt.), 3x10 podvětelných MVH (termopaprsek, dezintegrátor, paralyzátor), 3,30 nadsvětelných MVH (mód stálé bodové palby pro intervalové zářiče a termozářiče), 2x1 paratronový vrhač |
| Defenzivní výzbroj | tlumící štíty, energetické ochranné štíty, 5ti dimenzionální paratronový štít, 5ti dimenzionální HD-štít, stínový štít, mini-ASP, virtuální tvůrce (včetně antizaměřovacího konceptu LAURIN) |
| Zásobování energií | 3 (3x1) multi-hyperčerpadla (hypertrop, hypertron, permanentní čerpadlo), 15 (3x5) velkých gravitrafových zásobníků, 4 (2x2) Nug-Schwarzschildovy reaktory (vždy 3 reaktory), 15 (3x5) Daellianových milířů, mnoho termojaderných reaktorů |
| Pomocné čluny | 2x2 lehké křižníky (1 Solonium-hypertaktový křižník ze SOL, 1 stopovací křižník třídy JOURNEE, 2 lovecké křižníky třídy DIANA), pojmenované NAUTILUS I až IV, 2x6 korvety (třída PHOBOS), 2x2 SKARABOVÉ, 2x30 plus 20 Space-Jetů (40 třídy TSUNAMI, 40 třídy SPIRIT), 2x40 plus 20 Shiftů |
| Zvláštnosti | algorrianský kontextový měnič, Kantorův ultra-měřič (Kantorův sextant), poloprostorový stopař, hyperstopař, ASP hledač |
Poznámka: Údaje o útočných systémech a pomocných člunech se vztahují k oběma buňkám JULESE VERNA - JV-1 a JV-2 - i k JV-Střed.
Důležitá nebo známá místa na palubě
Je zde celkem 20 hlavních palub asi 40 metrové výšky, rozděleny jsou do osmi pater se standardní výškou 5 metrů.
JV-1 a JV-2
- Paluba 11-5 ubytovny
- Paluba 11-4 ubytovny
- Paluba 11-3 ubytovny centrální paluby
- Paluba 11-2 pohotovostní prostory
- Paluba 11-2 úroveň centrála galerie
- Paluba 11-1 úroveň centrála COMMAND
- Paluba 11-1 konferenční místnost
- Paluba 11-1 nouzová medostanice za centrálou
- Paluba 10-2 ubytovny
- Paluba 10-1 ubytovny
- Paluba 09-8 ubytovny
JV-Střed
- Paluba 11-6 úroveň centrála galerie
- Paluba 11-5 úroveň centrála COMMAND
- Paluba 10-8 konvertor-velín
Jules VernePosádka
- Velitel JULESE VERNA: plukovník Lanz Ahakin
- 1. důstojník: podplukovník Maeko Maatep, narozen na Měsíci
- 2. důstojník: major Xolco Shotoshima
- Velitelka JV-2: plukovník Loni Geleske, Ertrusanka
- Velitel JV-Střed: plukovník Porter Lasik
- Piloti JV-1
- Velitel oddělení radiokomunikace a zaměřování: podplukovník Lars Brock, Plophosan
- Zástupce: major Jodeen-Nuus, Ferron
- Velitel lodní obrany: podplukovník Hark Bunetta
- Zástupce: Casper Chirasello
- Velitel oddělení pozitroniky/syntroniky: kapitán Keizer
- Tutra Tizal, Dookie
- Šéfinženýr JV-1: Istorico, Aras
- Šéfinženýr JV-2: podplukovník Harland Parara
- Šéfinženýr JV-Střed: podplukovník Abaril Celon
- Velitel oddělení logistika/zásobování: major Boria Kawanao
- Šéf flotily pomocných člunů: Hilmar a Gorodin
- Šéflékař a vedoucí palubní kliniky: Gaelar Mafua
- Velitel útvaru pozemního vojska: podplukovník Hako Dagose, Ertrusan
- Misijní specialistka: kapitán Telar Iphtaal
- Materiálový fyzik: LeGuin
- Vědec: Parks Moojhtrem
- Technik: Sinti Malt
- Kuchařka v kantýně: Suimsa
- Velení Operace Tempus
- Vědecké velení Operace Tempus
- Všechny děti Le Anyante jsou také na palubě
- Norman, mazlíček Mondry Diamond
- seržant Lin Derrob a jeho symbiont Grobbel
- Dočasní černí pasažéři
- komandér Pothawk, Laosoor
- Limbox, Laossor
- Vizquegatomi »Viz«, Laosoor
- Ketschua, Laosoor
- Posádka pomocných člunů
- Šéfka korvetní flotily: podplukovník Asrid Sethmaer (JV-1-K1)
Historie
JULES VERNE byl smontován v lednu 1346 NGL v lunární loděnici Aaron Quippo. Jedná se o projekt NATHANA a EŠERA, o jehož vlastním účelu není informován ani sám Perry Rhodan. V lednu 1346 NGL byl překažen atentát agenta Koda Arielů na projekt od Avatarů EŠERA.
Až koncem února 1346 NGL dostane Perry Rhodan od Jádra informace o účelu využití lodi. Kontextový měnič je namontován 8. dubna, takže loď může 15. dubna vydat na Operaci Tempus. JULES VERNE dosáhne roku 20059813 př. Kr., ovšem dojde v souvislosti s kontextovým skokem a s ním spojenými efekty k výpadku mnoha zařízení a přístrojů na lodi. Mezi jinými je poškozen i kontextový měnič. JULES VERNE však musí prchnout do Oaghonyru, protože je posádka považována za zloděje Noční záře. Loď přiletí přímo do ARCHETIMOVY BAŠTY a je tím teleportována do vesmíru. Krátce předtím, než JULES VERNE dosáhne nadsvětelné rychlosti, dostane zásah, který těžce poškodí zčásti opravené palubní systémy. Jeden ze šesti prstencových modulů JV-2 je přitom prakticky vypařen, když vypadne paratronový konvertor. JULES VERNE se ukryje v zaměřovacím stínu slunce Gagot-Modrý.
Před útěkem lodi infiltrují JULESE VERNA tři Laosoorové (komandér Pothawk, Limbox a Vizquegatomi). Pothawk zavolá na pomoc mounterskou flotilu svého národa na pomoc, zatímco aktivuje několik parapolarizátorů. 30 mounterů obklíčí JULESE VERNA. Loď je obsazena a později zajata LAOMARKEM, kde ji používají jako donucovací prostředek, aby se Perry Rhodan vzal a zúčastnil mise CHEOS-TAI.
Uprostřed května je činkovitá loď opět volná, poté, co Laosoorové s podporou bojových robotů a pozemních vojsk JULESE VERNA osvobodí od vojsk chaosu. Loď se vydá do Tare-Šarmu a dosáhne jeho halu 15. října 1346 NGL palubního času. Dojde k prvnímu souboji s Terminační kolonou, při kterém loď zničí jeden traitank. 3. listopadu přijdou na palubu Sekundimové Pheriandurus a Tauzedaphelgas, aby je zachránili před STROJI kolony. Budou zachyceni v trubkách hangáru.
O něco později loď proletí Kanálem stvoření Sekundimů do Eledain-Cishon a dosáhne hyperkokonu INTAZO, kde se po zkoušce svědomí členů posádky Lanterny a po přímluvě Kamuko smí připojit k výpravě ZÁKONA, aniž by ale mohli sami jednat. Přesto však Galaktici zachrání posádku explodující kosmické lodi To s'amosa, ale i přesto Kamuko dále omezuje volnost pohybu JULESE VERNA. Činkovitá loď se odebírá do modulárního doku ANC 90 a je znovu ověřována Lanterny.
Po zmizení Perryho Rhodana počátkem prosince palubního času vymůže Mondra Diamond od Kamuko povolení, smět společně letět s bojovou flotilou Principy do Tare-Šarmu. Musí však souhlasit s instalací strážních sloupů, které loď zničí v případě obsazení nepřáteli. Po bitvě u Bi-Xotoring se JULES VERNE oddělí od flotily Kamuko, aby hledali Perryho Rhodana. Ztratí přitom orientaci a promešká schůzku s flotilou na konci prosince 1346 NGL palubního času. Terranci tedy již nemohou opustit Tare-Šarm. S použitím vektorové přilby může Alaska Saedelaere alespoň navigovat loď tak, že se setká s Cyprony. Když si vzhledem ke strážným sloupům získají u Terranců důvěru, doprovází loď do Tarquina, kde 12. ledna 1346 NGL palubního času dojde k opětovnému shledání s Perrym Rhodanem.
Nákres
Jules Verne- 1. Severní pól – děla JV-1 (JV-2 na jižním pólu)
- 2. Grigoroffův modul
- 3. Lovecký křižník třídy DIANA
- 4. Paratronový konvertor
- 5. Transiční pohon, nad ním na osách pólů se nachází mini-ATG
- 6. Virtuální tvůrce
- 7. Obytné zóny s hlavní centrálou a LPV-komponenty
- 8. Lineární konvertor HAWK-II
- 9. Gravotronový pohon
- 10. Impulzní pohon
- 11. Nugas modul s velkým trojreaktorem (až tři Nugas-paměťové koule dohromady)
- 12. Projektory VP (HÜ) štítu
- 13. Komponenty pro podporu života (spodní polovina), shora dolů podél osy pólu: úprava pitné vody, biorecyklace, teplárna, úprava atmosféry a další technické komponenty; k tomu patří stovky na lodi rozdělených tlakových a ostatních nádrží (atmosféra, pitná voda, potraviny atd.) rozmístěných tam, kde bylo místo.
- 14. Fúzní elektrárna
- 15. Protonovo-paprskový pohon, vzadu za ním: tři podpůrné masivní nádrže
- 16. Přístroje pro běžné ochranné štíty
- 17. Sekundární gravitrafové zásobníky
- 18. MVH podsvětelné dělo
- 19. Hangár Space-Jetů
- 20. Antigrav, nad ním čtyři hlavní výtahové šachty (přes antigrav je vidět hlavní gravitrafový zásobník kulovité buňky)
- 21. Projektory tlumícího štítu a tažného paprsku
- 22. MVH nadsvětelné dělo
- 23. Transformační trojdělo
- 24. 2. milíř algorrianského kontextového měniče
- 25. Multihyperčerpadlo (sluneční čerpadlo hypertron, hypertropové a permanentní čerpadlo)
- 26. Spojovací zařízení (válec pro mechanické sešroubování, mezi tím technika pro mezipropojovací pole)
- 27. Metagravový modul
- 28. Propusť pro křižníky
- 29. Hangár korvet
- 30. Projektory ochranných štítů
Nakreslil Andreas Weiß
