Hyperimpedance

z Databáze Multiversa

Hyperimpedance je odborný výraz pro hyperfyzikální odpor, který ovlivňuje účinnost hyperfyzikálních přístrojů a souvisí s hvězdnou hustotou. V intergalaktické prázdnotě je nízký, v galaktickém centru naopak vyšší.

Historie

1312 NGL

Poté, co kosmokrat Hismoom vyřídil superinteligenci THOREGON, sdělil Cairol III. 28. května 1312 NGL Perry Rhodanovi následující:

... vysoké mocnosti se rozhodly, život sám o sobě účinným způsobem omezit. Hyperfyzikální odpor se zvýší v celém universu. (PR 2199)

Protože mezi Vysoké mocnosti patří kosmokraté i chaotarchové, předpokládalo se, že kosmokraté zvýšili hyperimpedanci společně s chaotarchy, aby zabránili rozšiřování života, který se jim vymknul z rukou. V TRAIGOT 1982 se ale při prvních příznacích hyperimpedance spustil kosmokratický alarm, což jako původce zvyšování impedance implikuje kosmokraty. Účast chaotarchů na zvyšování se proto zdá nepravděpodobná.

Ještě v roce 1312 NGL prezentoval Perry Rhodan toto varování oficiálně před galaktikem. Zatímco Bostich I. varování nedbal, připravoval Perry Rhodan světy Ligy svobodných Pozemšťanů na zvyšování hyperimpedance. Jako cíle stanovil soběstačnost a starou techniku.

Liga svobodných Pozemšťanů informovala okolní galaxie Lokální skupiny a poslala dálkové expedice do mocenské oblasti ESTARTU a THERMIOCU, do M 87, Gruelfinu, DaGlauše a galaxií bývalého Thoregonu, jako bylo Plantagoo. Část dálkových expedic se nikdy nevrátila.

Spekuluje se, že agregáty stanic Oldtimerů na Hayoku zareagovaly už v roce 1312 NGL na zvyšující se hyperimpedanci, když se náhle ocitly pod zvýšenou zátěží.

1331 NGL

Po rapidním vzestupu v roce 1331 NGL vypadly stanice Oldtimerů a tak došlo ke zhroucení hyperkokonů do normálního prostoru.

Vlastní hyperšok se projevil v roce 1331 NGL. 7. září zaniklo hvězdné okno do Tradomu kvůli zvýšenému hyperodporu. Do té doby vývoj v Tradomu a Mléčné dráze postupoval stejně. Své konečné hodnoty dosáhla hyperimpedance v Mléčné dráze v noci z 10. na 11. září 1331 NGL.

Věřilo se, že hyperbouře ochabnou a potom, po zklidnění podmínek, se vývoj ustálí.

1332/3 NGL

Na přelomu let 1332 a 1333 NGL zjistil RICHARD BURTON při letu k Velkému Magellanovu mračnu, že hyperimpedance mezi Mléčnou dráhou a VMM je průměrně o 5% menší, než v Mléčné dráze. Nejmenší hodnota byla změřena asi 40‘000 LY od Navo-sever respektive 120‘000 světelných let od Slunce. O pět procent nižší hyperodpor mezi galaxiemi způsobuje také o 5% vyšší dosah Hawkových konvertorů.

1345 NGL

V hlubinách intergalaktického prostoru je hyperimpedance znatelně nižší. Při testech v bezprostřední blízkosti tří sluncí Nagigal-Trio, 938‘489 světelných let od centra Mléčné dráhy, umožňovaly pohony eskadry KombiTrans místo zrychlení 100 km/s2 až 150 km/s2.

1346 NGL

Když eskadra KombiTrans dorazila do Spektrálních ostrovních států, který se díky zkoseným štítům nacházeli v hyperkokonu, zjistila se v nich znatelně nižší hodnota hyperimpedance. Zůstává nejisté, zda je to kvůli hyperkokonu nebo poloze v intergalaktické prázdnotě. (PR 2393)

Zjistilo se, že hyperimpedance uvnitř hyperkavitace, která vznikne díky hyperproudovým generátorům ZEUT-80, je rovněž znatelně nižší než v normálním prostoru. (PR 2397)

Důsledky

Hyperimpedance se projevuje především v dolní oblasti hyperspektra. Přesto se primitivní technika v dolním frekvenčním rozsahu ukázala být relativně odolné, zatímco pokročilé technologie jako hypertropová čerpadla, metagrav nebo syntronika vypadly kompletně. Od počátky hyperšoku se stále více používají staré technologie jako pozitronika a lineární pohon.

Psionické fenomény, které obecně patří do UHF oblasti, se nezdají být hyperimpedancí postiženy. Pokročilejší technologie, jaké používají Oldtimerové nebo Mírojezdci, a které pracují v UHF oblasti, se také zdají být necitelné vůči zvyšování hyperimpedance.

Ukázalo se, že různé hyperkrystaly reagovaly na zvyšování hyperodporu různě. Rudý hyperkrystal Khalumvatt, dosud jen mírně efektivní, byl hyperodporem postižen jen sotva. Ka'Marentis Aktakul da Urengoll vyvinul díky použití Khalumvattu transportní technologii přizpůsobenou na zvýšenou hyperimpedanci. Slunečním čerpadlem napájeny situační transmiter dovoluje transport přes 250 světelných let s nadsvětelným faktorem jeden milion.

Známé důsledky zvýšené hyperimpedance

  • Krystalický štít se už nadále nedá udržet
  • Vzrůstající výskyt hyperbouří dosud nebývalé síly
  • Zvýšený výskyt Tryortanových jícnů jako následek hyperbouří
  • Selhání hyperkrystalů
  • Selhání syntroniky
  • Selhání okenních stanic v Tradomu a výpadek Hvězdného okna
  • Selhání hypertropových čerpadel
  • Selhání metagravu
  • Selhání PDP distančních děl a Paradimových pancéřových trhačů
  • Selhání hypertaktu na SOL kvůli nemožnosti dodávat dostatek energie
  • Silně snížená kapacita gravitrafových zásobníků
  • Redukovaný dosah a zvýšená chybovost transmiterů (chybovost nepostihuje klecové transmitery)
  • Redukovaný dosah transičního pohonu
  • Redukovaný dosah a kalibr transformačních děl
  • Redukovaný dosah intervalových děl a konstantních úderných děl
  • Silně redukovaný dosah hypervysílačů
  • Silně snížená maximální rychlost kosmických lodí
  • Snížená délka nadsvětelných etap u lineárního pohonu
  • Zmenšení poloprostorové hyperychlosti světla (teoreticky maximální dostupný lineární faktor) z téměř nekonečna na hodnotu 572‘666‘467
  • Nefunkčnost Arkonských bomb
  • Kotva, která držela PAN-THAU-RA, spórovou loď Mocného Bardioca, v jejím vězení mezi dimenzemi, povolila. Loowerům se jí tak podařilo dostat do normálního prostoru.
  • Výpadek čerpacích stanic pro hyperkokony, ve kterých ID 6‘999‘037 let před Kristem uvěznil 16 hvězdokup Mléčné dráhy, aby utlumil konflikt mezi Impériem Orbhona a Štítonoši z Jamondi. Během tří let (1331 až 1333 NGL) se dříve izolované oblasti zřítily zpět do normálního prostoru.
  • Na síle Kvartálů postavená technika Mírojezdců byla na základě včasného přizpůsobení dalekosáhle ochráněna vůči zvýšené hyperimpedanci. Nadsvětelný faktor byl nepatrně redukován a zvýšila se spotřeba hyperkrystalů. Transmiterové spojení mezi stanicemi Mírojezdců ale částečně vypadlo
  • Na Terminační kolonu působí hyperimpedance především ve formě zvýšené spotřeby hyperkrystalů. Traitanky létají standardně jen s nadsvětelným faktorem 5 milionů. Mohou ale dosáhnout až 15 milionů.
  • Tryortanové jícny v galaxiích lokální skupiny už nevyvrhují zachycenou hmotu v magnetické galaxii Ambriador.
  • Hvězdokupa Orellana byla Tryortanovým jícnem vytržena z galaxie Sporteph-Algir a přemístěna do systému Gulver-Duo.

Následky

1331/2 NGL

  • Zastaralá technika projevuje výrazné ztráty výkonu. Podsvětelné pohony dosahují zrychlení už jen 100 km/s2.
  • Transiční pohon má dosah jen 5 světelných let.
  • Transmitery pracují s chybovostí 50% a maximálním dosahem 5 světelných let. Pouze u krátkých skoků s řádově do několik set metrů je pravděpodobnost téměř nulová. Ferroni zjistili, že staré klecové transmitery stále ještě fungují.
  • Dosah hypervysílačů je redukován na 5 světelných let. Dosah hyperzaměřovačů je kupodivu vyšší.
  • U lineárního letu je maximální nadsvětelný faktor jen 1 milion a efektivní půl milionu s maximální délkou lineární etapy 50 světelných let. Dolet velkolodi HAWK-I činí 2500 světelných let.
  • Arkonidské situační transmitery napájené slunečními čerpadli mají dosah 2500 světelných let.
  • Několikráte stupňované paratronové štíty nelze vytvářet. Dosah transformačních děl je redukován na 1 milion kilometrů a maximální kalibr je 500 megatun namísto 6000 gigatun. Dosah intervalových děl a konstatních úderných děl činí jen milion kilometrů.

1344 NGL

  • Dolet velkolodi typu HAWK II činí 25‘000 světelných let s maximální lineární etapou 500 světelných let. Pro středně velké lodě je dosah 15‘000 LY a lineární etapa 250 LY. Pro malé lodě 7500 LY a lineární etapa 150 LY.
  • Arkonidské situační transmitery dosahují stále 2500 LY.
  • Na budovatelské konferenci národů roku 1344 NGL oznámí Perry Rhodan, že Liga svobodných Pozemšťanů vyvíjí slunečními čerpadly napájené klecové transmitery pro kosmickou dálkvou dopravu (projekt BACKDOOR). Omezení na maximální dosah 5 světelných let je překonáno, jak dosahuje LINIE 1 k systému Vega.
  • Hypervysílací reléové sondy tvořené Minor-Globy mají dosah až 150 světelných let.

Technika vyvinutá po zvýšení hyperimpedance

Pozemská

  • Mikro transiční hyperkonvertor – vysoce výkonné zdroje energie
  • Ultražirafa – měřící přístroj pro extrémě vysoké 5D frekvence
  • Lineární pohon typu Hawk II a Hawk II - vektorierbarové dvoj nebo trojobalové polové projektory po vzoru metagravu
  • Silně vylepšená sluneční čerpadla, nasazení čerpacích lodí typu RAINBOW a tendrů LORETTA flotily TERRANOVA.
  • Kantorův sextant – zmenšená a vylepšená verze Ultražirafy

Arkonské

  • Sluneční čerpadlo na Khalumvattové bázi
  • Situační transmiter na Khalumvattové bázi