Horor

z Databáze Multiversa
Astronomická data:
Vzdálenost od Mléčné dráhy:900‘000 LY
Vzdálenost od Twinu:300‘000 LY
Vzdálenost od Andromedy:550‘000 LY
Průměr:13‘812 km
Doba rotace:nerotuje
Obyvatelé planety:
Zdánliví zabijáci, Pseudové, Guruové, Eskiové

Horor (lemursky Dri'ir-Trio) je sluneční transmiter v intergalaktické prázdnotě mezi Andromedou a Mléčnou dráhou. Horor sloužil, stejně jako Twin, Mistrům ostrovů jako past. Vzdálenost od Mléčné dráhy činila asi 900‘000 světelných let, od Andromedy kolem 550‘000 světelných let a od soustavy Twin asi 300‘000 světelných let. Trojice žlutých sluncí typu G1 tvořila srdce transmiteru a obíhala kolem centrálního dutosvěta jako krajní body rovnostranného trojúhelníku ve vzdálenosti 95 milionů kilometrů.

Planeta o průměru 13‘812 kilometrů byla umělého původu. Neměla žádnou vlastní rotaci. Uvnitř se nachází centrální dutina o průměru 7800 kilometrů. Skalní krusta mezi jednotlivými podlažími byla tlustá 100 až 200 kilometrů. Volný prostor podlaží měl výšku 800 až 1000 kilometrů. Jednotlivé skalní pylony a celá horská pohoří jednotlivé skalní krusty spojovaly a staraly se o nutnou stabilitu planety. Dvě šachty u severního a jižního pólu procházely všemi krustami a podlažími. Sloužily jako vstup pro zmocněnce MdI a byly blokovány silnými energetickými štíty. Štíty byly napájeny velkoelektrárnou na severním pólu Hororu. Pro případ selhání reaktoru byl připraven náhradní generátor na jižním pólu.

Materializační pole slunečního transmiteru se nacházelo uvnitř centrální dutiny planety. Pověřenci MdI mohli dutinu opustit bez nebezpečí pomocí šachet. Cizí lodě ale padly do pasti a její posádky museli bojovat proti systému pastí a proti pomocným národům Mistrů ostrovů.

Energetické jádro

Energetické jádro je 500 metrové umělé slunce v centru Hororu. Svou energii jádro získává ze tří hvězd slunečního transmiteru. Slouží mnoha živým tvorům Hororu jako primární zdroj energie. Přes důmyslně postavený systém světlovodů bylo světlo rozvedeno do všech poschodí Hororu.

Uvnitř jádra žijí Pseudové. Jsou energetičtí paraziti, které nepřátelským kosmickým lodím odčerpávají energii a předávají ji energetickému jádru. Hyperfyzikálním vedlejším efektem záření jádra je to, že přitahuje teleportaci, a teleportéři tedy nejsou schopni použít své schopnosti.

Krajina vnitřního povrchu koule je skalnatá, neživá pustina. Trvalé záření energetického jádra se stará o stejnoměrnou teplotu 45°C. Složení vzduchu a gravitace je podobná pozemskému normálu. Bezvodá poušť je bez jakéhokoliv organického života. Šachta k další úrovni je skrytá 1000 km vysokým pohořím. Jediná známá struktura na povrchu je justační stanice slunečního transmiteru. Silný štít zabraňuje vniknutí neoprávněných osob.

Zelené patro

Další úroveň dutosvěta se jevila v sytém, svěžím tónu. Konstantní teplota 32°C a hojnost vody umožňovala podivuhodný rozvoj flóry a fauny. Široké planiny, husté lesy a rozptýlená zeleň pokrývaly celou krajinu. Horské masivy sloužily jako opěrné pilíře pro další patra. Teleportace nebyla v zelené zóně možná, protože blízkost energetického jádra přitahovala skoky.

Tato úroveň je kontrolována Gury. Žijí v obrovském pevnostním městě Tata. Jejich paranormální nadání přerušuje jakékoliv atomové reakce. Všechny přístroje fungující na základě štěpení jader nebo jaderné fúze, jsou nefunkční. Stejně tak jsou zneutralizovány paraschopnosti, které s podobnými procesy souvisí. Další schopností Gurů je v určitém prostoru v krátkém době srazit na -70°C, což má po výpadku energetických zdrojů smrtící následky. Led, který extrémní mráz vyvolává, má rovněž zelenou barvu. Gurové využívají svůj dar na obranu Tata proti Eskiům a pro blokování přechodu do dalšího patra. Nehmotná psionická fronta blokuje vstup.

Národ Gurů sem Mistři ostrovů nasadili jako strážce zeleného patra a usídlili je sem po dokončení dutosvěta. Pocházejí z neznámé planety v Andromedě.

V době příletu CRESTU II bojovali Gurové už desetiletí proti pronikajícím Eskiům. Eskiové byli pevně rozhodnuti násilně dobýt další životní prostor, protože chtěli prchnout před Modrými vládci. Guruové ale svými paraschopnostmi dokázali zabránit každé atomové reakci. Donutili tak Eskie k přímé ofenzívě bez použití atomových zbraní. Právě zde probíhal 73. útok na skalní pevnost Tata.

Rudé patro

Rudé patro je pochmurný svět. Je dokonale ponořený do rudého světla a dominují mu vysoká pohoří.

Ve městě Kraa zde žijí Eskiové. Jsou bezpodmínečně podřízení Modrým vládcům. To jsou tři gigantické, kulaté robotské stanice, které v celém patře hlídkují. Když kontrolní stanice ohlásí přiblížení nepřátelské lodi, vytvoří stanice trojúhelníkovou formaci, v jejímž středu se nachází nepřátelská loď. S pomocí svých silových polí jí rozpohybují a začnou jí vrhat. Narůstajícím zrychlením má být posádka zabita.

Eskiové musí v intervalu 40 hodin platit tribut ve výši pěti Eskiů Modrým vládcům. Ti využívají biomasu obětí jako základní prostředek pro jejich nepřetržitě se smršťující mozkovou hmotu.

Žluté patro

Žluté patro, zcela bez vegetace, je pro lidi noční můrou. Jen ruiny, pouště a atomové záření svědčí o bývalých obyvatelích.

Termonukleární holocaust přežili jen Zdánliví zabijáci. Jsou vůči záření imunní. Očekávají návrat starých "Pánů", bezemotivních Myslitelů, aby jim opět mohli sloužit a oprostit se od emocí. Posádka CRESTU II je nejprve bláhově považována za Pány. Když poznají svůj omyl, chtějí Zdánliví zabijáci pomocí nenávistných pocitů vyslat do boje proti "Horním", kteří kdysi vyhubili jejich pány.

Povrch

Povrch se jeví jako rovný, osamělý a bezútěšný. Jen ojediněle se dá rozpoznat malý vodní zdroj. Žádná vyvýšenina není větší než 12 metrů. Důvodem pro tuto iluzi je potenciální kompresor. Kompletní krajina podléhá jeho působení a je tisícinásobně zmenšená. Zmenšenému pozorovateli se svět potom jeví jinak. Z potůčků a kaluží jsou řeky až 6 kilometrů široké a obrovské oceány. Dokonce i nejmenší vyvýšeniny narostou do obrovských rozměrů. Povrch se zdá být podobný zemi a přímo láká k procházce.

Historie

Historie Hororu začíná s budováním slunečního transmiteru Slunečními inženýry před asi 20‘000 lety. Přesný čas dokončení Dri'ir-Trios a jeho přeměnu v systém pastí nebyl známý.

CREST II se rematerializoval v říjnu 2400 v energetickém jádru. Jako první past se ukázalo energetické pole. Loď byla urychlována jako v synchrotronu a nucena obíhat kolem energetického jádra. Cílem akce bylo vytvořit dostatečný tlak, aby posádka zemřela a loď se pak roztříštila o povrch vnitřní koule.

Rekonfigurace silového pole osvobodila loď. Proti útočícím Pseudům nebyl zpočátku žádný obranný prostředek. Jako účinná zbraň se později ukázal silný hluk. Po odražení Pseudů nalezla posádka vstup na další úroveň.

Při průzkumu Zelené sféry, dalšího patra, narazil CREST II na blokační pole Gurů. Bez možnosti získávat energii astronauti uvízli. Když pak začala teplota klesat na -70°C, rozhodli se k zoufalému činu. V rámci Operace Eskymák táhli členové posádky za neskutečného vypětí dvě shifty z oblasti působení pole a vyřadili jeho průvodce pomocí narkotizačních děl. Vstupu na další rovinu ale bránilo psionické silové pole Gurů. Protože jím nebylo možné proniknout, prostřílela si loď díru ve stropě.

Modří vládci tam zahalili nepřátelský CREST II do tlumícího pole a vytvořili kolem něj trojúhelník. Kvůli silnému působení odstředivých sil je eliminována téměř celá posádka. Několika členů se pod velením Perryho Rhodana podaří uniknout v pulci.

Naváží spojení s Eskii a díky Guckyho telepatickým schopnostem naruší jejich pseudonáboženské uctívání Modrých vládců. Trojice z nich poté zastoupí Eskie v roli tributu a nechají se transportovat do Modrých vládců. Podaří se jim zevnitř zničit robotské stanice.

V dalším patře považují Zdánliví zabijáci posádku CRESTU II za znovu se navrátivší Pány a zaplaví je pocity štěstí. Ta už potom není schopna samovolně uvažovat a začne nenávidět "Horní", kteroužto představu jim Zdánliví zabijáci vnutí.

Jen Guckymu, Icho Tolotovi a Melbaru Kasomovi se podaří zachránit se před jejich neblahým působením. Naváží kontakt s Hajo Kulim - Zdánlivým zabijákem, který poznal pravdu: nevrátili se zpět Páni, ale cizinci. Pomůže trojici cizinců přesvědčit své druhy o omylu. Nakonec se je díky Guckyho výhružce, že nasadí smrtící plicní vibrátor (smyšlená zbraň), podaří přimět k opuštění lodi. CREST II pokračuje v další cestě.

Po vyletění z posledního patra je CREST II zpočátku neobtěžován. Atlan a Icho Tolot opustí loď se space-jetem pilotovaným Miko Shenonem, aby čekali na přílet ANDROTESTU II. Vlajková loď se při průzkumu povrchu dostane do oblasti působení potenciálového kompresoru a je zmenšena. Posádka ztratí vědomí. Na základě efektů na molekulární úrovni selžou všechny elektrárny na fúzní bázi. Loď se zřítí.

Později se Atlanovi a Tolotovi podaří CREST II najít. Dosednou s lodí v její blízkosti a o chvíli později se dostanou pod vliv kompresoru.

V průběhu průzkumu nejbližšího okolí dojde při zkušebním letu se zastaralými F-913 G k bojům proti zdejším obyvatelům sídlícím ve horské pevnosti Llalag.

Po neúspěšné akci proti potencionálnímu kompresoru na jižním pólu Hororu je vlajková loď a posádka ANDROTESTU II vzata na palubu kosmické pevnosti Maahků a opustí s ní soustavu. Když je CREST II s pevností přenesena Horroským transmiterem, získá znovu původní velikost.