Holoinský sluneční pětiúhelník je v Andromedě ležící dálkový sluneční transmiter, tvořený pěticí modrobílých obřích sluncí. Náleží ke staré lemurské transportní síti.
Přehled
Transmiter představuje pět velkých modrobílých sluncí typu A9 Ia. Hvězdy mají 16násobek hmotnosti a 150násobek průměru Slunce, teplota na povrchu činí 7250 Kelvinů. Pentagonální konstelace má délku hrany 16,128 miliard kilometrů (asi 15 světelných hodin). Průměr transmiterového kruhu činí 27,44 miliard km.
Justovací planeta se nalézá 50 milionů kilometrů nad transmiterovou zónou a je uměle zakotvena. Osamělý, nerotující svět se vzhledem a složením atmosféry podobá Marsu. Atmosféru rudohnědé planety tvoří zejména dusík a oxid uhličitý, tlak u povrchu je 280 milibarů. Průměr činí 7080 kilometrů, gravitace 0,55 gravu. V rovníkové zóně se nalézá pět pyramidálních pětiúhelníků, vybudovaných v rozestupech 4448 kilometrů. Pyramidy stojí na dvanáct kilometrů měřícím podstavci. Aparaturu kontroluje staniční počítač HOL.
Z Holoinského pětiúhelníku je možné vytvořit spojení ke stanici Zhaklaan-Trio. V roce 1463 NGL je Holoinský sluneční pětiúhelník chráněn takzvaným časoprostorovým labyrintem, znemožňujícím vlet cizích kosmických lodí. Pokud se k transmiteru přiblíží plavidlo, pět sluncí emituje vlnu vysokofrekvenční hyperenergie. Tím je nepředvídatelně narušen a změněn okolní prostor, což nejen znemožní jakoukoli navigaci, ale též přímo ohrozí zasaženou loď.
Dějiny
Stavba transmiteru je datována na rok 6100 dha-Tamar (50 300 před Kristem). Asi půl století po dokončení upadl transmiter opět do zapomnění. Další záznam ve staniční pozitronice byl proveden až o 22 000 let později (28 600 dha-Tamar). Jsou zde informace o jednom či dvou do minulosti cestujících Mistrech ostrovů. K transmiteru se rovněž přiblížila plošina andromedských Pádlařů. Pádlaři nainstalovali časoprostorový labyrint, a sami se stali jeho první obětí. K poslednímu doloženému použití slunečního transmiteru došlo dle záznamů stanice v roce 2405 po Kristu.
Po hyperimpedancím šoku roku 1331 NGL se změnilo sladění jednotlivých sluncí. Tři z nich mají nadále identickou velikost, hmotnost, povrchovou teplotu a hyperemise, u dvou sluncí však byly zachyceny odchylky v hyperzáření a intenzitě gravitačního pole. Zůstala však zachována přesná geometrická konstelace.
Dne 30. ledna 1463 NGL převzal Atlan kompletní pravomoci nad pozitronikou stanice. Díky buněčnému aktivátoru byl identifikován jako Maghan.
Dne 21. února 1463 NGL kolem 09:00 terranijského standardního času byl Holoinský sluneční pětiúhelník zcela reaktivován Galaktiky. Následně bylo úspěšně navázáno spojení s transmiterem Zhaklaan-Trio.
