Hlavní slapový měnič byl mohutný komplex budov na severním pólu Merkuru. Komplex byl v letech 3434, 3460 a 1289 NGL zničen nepřáteli a pokaždé opět znovu postaven.
Struktura
Stanoviště hlavního slapového měniče bylo v blízkosti severního pólu uprostřed zóny pološera. Celou základnu tvoří areál o průměru sto kilometrů. Blok budov je umístěn jak nad zemí, tak především v podzemí. Hlavní řídící centrála leží asi osm set metrů pod povrchem, hlavní výpočetní centrála v hloubce asi dvanácti set metrů.
V roce 3459 byl doplněn časový modulátor hlavního slapového měniče. Jedná se o věž z Ynkelonium-Terkonitové slitiny o výšce 1800 metrů a průměru 350 metrů, jejíž komponenty obsahují časové modulátory.
Funkce
Hlavní slapový měnič je odpovědný za přenášení a zásobování energií Antitemporálního slapového pole, které obklopovalo celou Sluneční soustavu. Potřebná energie je získávána hypertronovým čerpadlem přímo ze slunce, pomocí STK-Howalgonia přeměněna v hyperenergeticky oscilující jednotky a přes parapropojovací vedení nadsvětelnou rychlostí přenášena na všechny planety sluneční soustavy a na všechny slapové satelity. Tam Antitemporální usměrňující konvertory vytvářejí ASP-pole.
Historie
V roce 3430 byl hlavní slapový měnič poprvé uveden do provozu. Celý komplex byl zničen v roce 3434, když energie, která vznikla při zničení cappinského satelitu smrti, přeskočila do hypertronového čerpadla. Po jeho znovupostavení byl v roce 3459 znovu uveden do provozu, aby chránil Sluneční soustavu před Lary. Také tentokrát byl komplex zničen, když se invazorům podařilo proniknout do soustavy.
Během invaze Tolkandů v roce 1289 NGL byl komplex zničen Atlanem.
Až do 14. století byla oblast nevyužitá, poté se na jeho místě zřídilo výzkumné středisko Merkur-Alfa.
