Arkonská flotila

z Databáze Multiversa

Přehled kosmických flotil Křišťálového impéria a Velkého impéria Arkonidanů.

Organizace arkonidské flotily

Veškeré vojenské jednotky arkonidské armády jsou organizované podle desítkového schématu. Ať už se jedná o kosmické lodě, bojové roboty nebo vojáky, je jejich počet organizován do kompletních operačních jednotek, který je vždy násobkem čísla 10. Například 4. Imperiální flotila se při útoku na Ertrus sestávala přesně z 32.000 bojových lodí (bez pomocných člunů jako Arkonjety, kosmické stíhačky a korvety).

Jako pojmy oficiální arkonidského vojenského žargonu existují:

  • Lakan – 10 bojových vozidel/vojáků/bojových robotů, odpovídá eskadře/oddílu
  • Rhagarn – 60 bojových vozidel/vojáků/bojových robotů, odpovídá švadroně/setnině

Hodnostní systém v arkonidské flotile

viz Arkonské hodnosti

Kosmická flotila za časů Metanových válek

Flotila Arkonu na počátku Metanových válek se sestávala z 260.000 jednotek různých typů kulovitých křižníků.

Na počátku války tvořili posádky těchto lodí jen Arkonidané z centrálního systému Arkon, od roku 10.511 da Ark museli být kvůli velkým ztrátám přijímáni do posádek i kolonisté.

Typy lodí

  • Přibližně 6% flotily tvořily na počátku války těžké 800 metrové bitevní lodi třídy MERRIT (původně arkonidská třída TUSSAN). Tito giganti mají trojnásobně odstupňovaný energetický ochranný štít, zrychlení 470 km/s2 a posádku 5000 mužů a žen. Nesou čtyři korvety Palmer a 120 kosmických stíhaček (dva kompletní Rhagarny stíhaček).
  • 17% tvořily 500 metrové bitevní křižníky třídy BURNSIDE (arkonská třída FUSUF). Lodě mají také trojnásobně odstupňovaní energetický štít, zrychlení 450 km/s2 a stejně jako třída MERRIT posádku 5000 mužů. Nesou jednu korvetu Palmer a 60 stíhaček (jeden kompletní Rhagarn).
  • Páteř flotily tvořili se 34% těžké křižníky KEARNY s průměrem 200 až 250 metrů. S dvojitě odstupňovaným energetickým štítem, zrychlením 480 km/s2 a posádkou 1800 mužů a žen měli dobře vyváženou výzbroj. Nemají žádné pomocné čluny.
  • Jako průzkumníci a vyloďovací plavidla se používali lehké křižníky typu THORBURN o průměru 100 metrů. Měli dvojnásobně odstupňovaný energetický štít, zrychlení 550 km/s2 a posádku 800 mužů.
  • Zbývající lodě patřili k různým konstrukčním typům: nosné lodi stíhaček jako křižníky Penrose, rychlé kurýrní lodě a privátní bojové lodě
  • V rámci posilování automatizace přišli na frontu brzy po začátku války 500 metrové bitevní křižníky třídy CASEY. Měli dvojnásobně odstupňovaný energetický štít, zrychlení 530 km/s2 a díky automatizaci posádku jen 600 mužů. Neměly žádné pomocné čluny.
  • 250 metrové těžké křižníky třídy MANSFIELD zůstaly vyhrazeny pro strážní flotilu systému Arkon. Měli jednoduchý ochranný štít, zrychlení 500 km/s2 a posádku 150 Arkonidanů. Neměli žádné pomocné čluny ani stíhačky.

Jako pomocné čluny v té době Arkonidané používali:

  • třída Palmer: 50 metrová kulovitá loď (vyvinuly se z ní později známé 60 metrové pomocné čluny), zrychlení 490 km/s2, dvojitě stupňovaný energetický štít, posádka 20 až 50 mužů, lehká paprsková děla. Zajímavé je, že pomocné čluny akonských bitevních křižníků měli také průměr 50 metrů.
  • Jednomístné stíhačky Stanly Baureihe, konstrukčně téměř shodné s těmi, které Perry Rhodan našel na Venuši. Stíhačky typu Lovec jsou dlouhé 15 metrů, zrychlení 570 km/s2.
  • Používání disků LEKA v této epoše bylo popsáno v sérii Atlan.
  • Zda se v této době používali Trojmístní ničitelé, nebo srovnatelné stroje, není známé.

Gardy

V roce 3792 da Ark vybral Zoltral I. 14. Lakan bitevních lodí pro svou osobní akci v bitvě o Holtrapal a propůjčil mu titul osobní gardy. Imperátor Ragnaari II. založil gardovní eskadru roku 6181 da Ark.

Za časů Atlanova otce Gonozala VII. se gardovní svazy sestávaly z následujících jednotek:

  • 1. a 2. peruť Imperátorské gardy, bitevní lodě
  • Eskadra Imperiální gardy, bitevní křižníky
  • Zvláštní eskadra TROMPON
  • Osobní imperátorova pěchota
  • Imperiální strážní oddíl

Eskadra Imperiální gardy měla jiný počet lodí než normální eskadry, patřilo k ní 350 lodí.

Ostatní flotily

V této době existovaly flotily Khasurnů a velkých obchodních firem. K nim patří ještě dva flotilní svazy, které regulovali logistiku staroarkonidanů, zásobovací flotila a Arkonský konvoj. Zásobovací flotila se skládá z 12.000 nákladních lodí s průměry 400 až 500 metrů, na 20.000 flotilních transportérů a 3600 tendrů. 22.000 lodí Arkonského konvoje zásobuje soustavu Arkon surovinami a zbožím.

Kosmická flotila mezi roky 296 a 3286

  • Superbitevní lodě třídy UNIVERSUM
    • průměr 1500 metrů. Koncem roku 2044 udával Atlan počet těchto lodí na více než 2000.
  • Bitevní loď třídy TUSSAN
    • 800 metrů v průměru. Používaly se jako velitelské nebo těžké bitevní lodě. Při maximálním vybavení pomocnými čluny platily za »strategické nosiče«, popřípadě jako »velké obrněné transportéry«, které pojaly až 8000 dodatečných mužů posádky.
    • Zrychlení 500 km/s2 při použití 18ti impulzních pohonů
    • Dvanáct teleskopických přistávacích podpěr
    • Čtyři až maximálně dvanáct 60 metrových kulovitých člunů (většinou se používali jako »ultralehké křižníky« při nasazení bitevní lodi jako »strategického nosiče«), posádka 600 mužů
    • 20 disků LEKA o maximálním průměru 50 metrů, 80 mužů
    • 120 jednomístných stíhaček (dva kompletní Rhagarny stíhaček), 120 mužů
    • 100 trojmístných ničitelů, 300 mužů
    • 30 létajících tanků, 90 mužů
    • 5000 bojových robotů
  • Bitevní křižníky třídy FUSUF
    • Tyto křižníky o průměru 500 metrů představovaly páteř arkonské flotily. Byla po nich poptávka: používali se jako »ozbrojené transportéry« třídy CARRACON nebo jako »redukované bitevní lodě«; dále se používali »redukované bitevní křižníky« o průměru jen 300 metrů.
    • Posádka: 600 mužů – z toho 380 pro pomocné čluny. Maximálně jich mohlo být až 5000, hlavní část potom patřila k pěchotě.
    • Zrychlení: 18 impulzních pohonných jednotek, 470 až 500 km/s2
    • Dvanáct teleskopických přistávacích podpěr
    • tři 60ti metrové pomocné čluny, 150 mužů
    • 20 disků LEKA o průměru maximálně 35 metrů, 80 mužů
    • 50 létajících tanků, 150 mužů
    • 1000 bojových robotů
  • Těžký křižník
    • Standardní průměr činil 200 metrů, existovaly ale také zvláštní formy o průměru 250 metrů. Těžké křižníky byly pokládány za univerzálně nenahraditelného »tahouna« flotily.
    • Posádka: 400 mužů, z toho 130 pro pomocné čluny, při transportu pěchoty až 1800 mužů
    • Zrychlení: 18 impulzních pohonných jednotek, 500 km/s2 (starší modely 450 km/s2)
    • Dvanáct teleskopických přistávacích podpěr
    • dva disky LEKA o maximálním průměru 30 metrů, 10 mužů
    • 30 jednomístných stíhaček: 30 mužů (loď se dala použít jen jako nosič, v tom případě bylo na palubě 60 stíhaček)
    • 30 létajících tanků, 90 mužů
    • 500 bojových robotů
  • Lehký křižník
    • Kulovitá loď o průměru 100 metrů. Její hlavní využití bylo pro průzkumné a kurýrní účely nebo jako taktická podpora bitevních křižníků.
    • Posádka 200 mužů, z toho 20 pro pomocné čluny
    • Zrychlení: 18 impulzních pohonných jednotek, 500 km/s2
    • 4 záchranné čluny
    • 5 jednomístných stíhaček, 5 mužů
    • 5 létajících tanků: 15 mužů
    • 100 bojových robotů
  • Kulovitá loď o průměru 60 metrů
    • Používala se jako pomocný člun větších lodí, částečně ale také jako »ultralehký křižník«. U pomocných člunů činil maximální dolet transičních agregátů byl 500 světelných let; v případě ultralehkých křižníků to bylo 100.000 světelných let. Jejich primární úlohou byl průzkum a kurýrní operace.
    • Posádka: 50 mužů, z toho 2 nebo 15 pro pomocné čluny
    • Zrychlení: 18 impulzních pohonných jednotek, 500 km/s2
    • 2 stíhačky nebo 5 létajících tanků
    • 20 bojových robotů
  • Disky LEKA
    • Existovaly v různých provedeních; zrychlení 550 km/s2; podle velikosti mohly mít na palubě až dva létající tanky.
  • Trojmístný ničitel
    • Torpédovitá forma, délka 20 metrů
    • Posádka: 3 muži (a 1 robot)
    • Zrychlení: 570 až 600 km/s2 (impulzní pohon)
    • Nehybně zabudovaný impulzní kanón nebo dezintegrátor, slabé ochranné štíty
    • Tyto čluny se daly přebudovat na jednomístné ničitele: hodnoty podobné jako trojmístné, ale místo dvou sedadel, robota a propustě v nich byl umístěn maličký transiční agregát (vydržel maximálně 100 světelných let, potom se musel kompletně vyměnit)
  • Jednomístná stíhačka
    • Torpédovitá forma, 15 metrů dlouhá
    • Zrychlení až 600 km/s2
    • Hlavní výzbroj: 1 palubní dělo, nehybně zabudované (používal se buď dezintegrátor, nebo impulzní dělo)

Kosmická flotila po 1200 NGL

Arkonské lodě v této době mají převážně tvar koule. U bojových lodí jsou děla umístěné na lafetách (normálně po trojicích), kromě toho nejsou zastoupena supertěžká pólová děla. Nejnovější generace válečných lodí se vyznačuje tím, že se dá vzájemně spojit několik lehkých a těžkých křižníků dohromady.

  • 100 metrový lehký křižník; žádné pomocné čluny; 200 členů posádky
  • 150 metrový těžký křižník
  • 200 metrový těžký křižník; třída DOR-KATI; žádné pomocné čluny; 50 až 200 členů posádky
  • 310 metrový nosný křižník; třída RAAL-MAT; nosná loď pro stíhačky a Arkonjety
  • 500 metrový tender-bitevní křižník; třída TERMON (4x150 metrové + 2x100 metrové křižníky); 700 mužů posádky
  • 800 metrový tender-bitevní loď; 8x150 metrové křižníky
  • 800 metrová vojenská nákladní loď; třída KEON-RHETOR
  • 800 metrová bitevní loď; třída KOBAN (20x60 metrových korvet), 500 členů posádky
  • 1500 metrový tender-superbitevní loď, třída ZHYM'RANTON (14x200 metrových křižníků), 1700 členů posádky
  • 1500 metrový Explorer, třída EPETRAN
  • 2400 metrová Ultrabitevní loď, třída GWALON, 5000 členů posádky