Algorriané

z Databáze Multiversa
Další informace o národu:
Domovská galaxie:dříve Xantharaan, současně Mléčná dráha
Domovská planeta:nyní žádná
Známé obydlené planety:
Tulacame, Tulacame 2, Devolter II, Arth Chichath
Algorriané
Algorriané
© VPM kg.

Algorriané jsou prastarý národ z planety Tulacame (později Tulacame 2), který stál po miliony let ve službě kosmokratů a později THOREGONu.

Fyzický vzhled

Vzezření Algorrianů připomíná lidským pozorovatelům kentaura, protože tělo Algorriana je zavalité, zadní část se podobá trupu koně se čtyřmi robustními končetinami. Horní část trupu je však podobnější tygru. Mají čtyři v rozporu s nohama slabé a kostnaté ruce a obratné článkovité dlaně, s nimiž mohou Algorriané provádět i jemnou práci. V průběhu dlouhého vývoje upravili kentauři svou genetickou výbavu tak, že si přidali pár červovitých výběžků pro velice jemnou práci. Tyto zvláštní končetiny vyrůstají z koutků úst.

Průměrná tělesná výška Algorriana činí 1,90 metru, délka je 2,30 metru. Celé tělo je pokryto srstí.

Charakter

Díky značnému stáří jejich národa, dlouhé činnosti ve jménu Vysokých mocností a v neposlední řadě vzhledem k obrovským technickým znalostem se považují za velice významné a nadřazené většině dalších bytostí. S tím se pojí značná a přímo proslulá arogance. Většina Algorrianů má navíc výbušný temperament a dosti agresivní povahu.

Algorriané mají zvlášť vyhraněný cit pro vyšší formy energie a vysokoenergetické agregáty. Jejich extrémně rozvinuté technické dovednosti se uplatní zejména v ovládání energetického potenciálu. Zvláštní nadaní Algorriané, schopní manipulace s hyperfyzikálním potenciálovým polem, jsou nazýváni potenciálovými architekty.

Charakteristickou se pro potenciálové architekty stala jejich často rušivá agresivita. Po boku jim proto musí stát vcítění schopní soukmenovci, kteří někdy disponují slabým psionickým nadáním. Tyto společníky označují Algorriané za fundamentální stabilizátory. Jejich úlohou je konejšivě ovlivňovat potenciálové architekty.

Dějiny

Původním domovem Algorrianů byla planeta Tulacame v galaxii Xantharaan. Po více než 1 milion let stály ve službě kosmokratům, pro něž mimo jiné vystavěli (resp. jejich potenciáloví architekti) soustavu časových studní.

Přibližně 20 milionů let před Kristem muselo dojít ke kontaktu Algorrianů se superinteligencí ARCHETIM, neboť se v jejím sídle, Clateaux časů, nalézali zakonzervovaní Algorriané coby žijící učebnice dějin.

Le Anyante a Curcaryen Varantir poznali Šoaaky jako pomocný národ superinteligence ARCHETIM. Další informace však Algorriané odmítli sdělit.

Ve Sluneční soustavě se roku 1331 NGL materializovali Šoaakové, kteří z mnoha jim předvedených národů poznali právě Algorriany. Trpěli ale amnézií, která jim znemožnila říct něco víc.

Když se začali technici odvracet od nekonečné služby kosmokratům, objevily se nad Tulacame tři kobaltově modré válcovité koráby a zmařily životy mnoha Algorrianů. Zbytek byl zotročen, domovských svět kentauřích bytostí obsadili kosmokratům sloužící okupanti. V následujících desetitisíciletích se počet Algorrianů neustále zmenšoval, až už nebyl jejich národ natolik početný, aby mohl realizovat velké zakázky Vysokých mocností. Byli tedy ponecháni svému osudu. Algorriané vytvořili obří habitat tvaru válce, pojmenovaný TULA („Naděje posledních pozůstalých“), na jehož palubě se zbývajících 100 000 přeživších vydalo z galaxie Xantharaan do Mahlstromu hvězd. V cíli se Algorriané usídlili na planetě Tulacame 2. Po krátké době tam narazili na Heliota, vyslance superinteligence THOREGON, která se rovněž shledávala na útěku před kosmokraty.

Společnými silami superinteligence a kentaurů se podařilo uskutečnit transfer hvězdokupy THOREGONu a algorrianské sluneční soustavy do PULZU, kde byli uprchlíci v Prvním Thoregonu v bezpečí před zásahem kosmokratů.

Po dlouhou dobu pak technici stáli ve službě této superinteligenci a vytvořili pro ni mnoho technických zázraků, zejména Most do nekonečna. Když odhalili velikášské plány šílené SI, odmítli jí nadále podporovat a zakonzervovali se i se svou planetou ve stázovém poli. Pouze několik málo Algorrianů zůstalo mimo stázi a usadilo se na planetě Arth Chichath. Avšak díky nucené pasivitě postupně vymřeli. THOREGON mezitím zabavil všechny kosmické lodi Algorrianů a kromě toho zmanipuloval stázové pole tak, že namísto zpomalení čas mnohonásobně urychlovalo. Díky tomu také Algorriané z Tulacame 2 velmi rychle vyhynuli. Roli Algorrianů coby techniků THOREGONu převzali níže vyvinutí a zdaleka ne tak schopní Mochichiové.

Milenci věků

Při prvních pokusech s časovou studnou došlo k závažné nehodě, který zahubila a vrhla do hyperprostoru šéfvědce Curcaryena Varantira a jeho fundamentální stabilizátorku Le Anyante.

Oba Algorriané však nezemřeli definitivně, ale po několika staletích se znovu narodili. Tento fakt si však uvědomili až po nějaké době. Tento cyklus smrti a narození se posléze stále opakoval. Dvojice, kterou zpočátku rozdělovala nenávist, k sobě během milionů let nalezla cestu a v budoucnu si Curcaryen Varantir a Le Anyante říkali Milenci věků.

Svůj výjimečný osud povětšinou drželi před svými soukmenovci v utajení. Zatímco Curcaryen Varantir nasazoval svůj technický génius, uklidňovala Le Anyante jeho vznětlivou mysl. Curcaryen Varantir se jako potenciálový architekt rozhodujícím způsobem podílel na konstrukci soustavy časových studní a stál v čele projektu Mostu do nekonečna.

Když Algorriané postupně vymřeli, zůstali nakonec už jen Milenci věků. Pro jistotu se zakonzervovali a nalezl a probudil je až Monkey. Bohužel museli konstatovat, že jsou posledními představiteli svého národa. Jelikož to předpověděla, uchovala v sobě Le Anyante mnoha Algorriany oplodněná vajíčka, aby mohla jednoho dne obnovit svůj lid. Oba poslední Algorriané se pak ukryli ve městě Aldarimme na planetě Arth Chichath.

Jak bylo zmíněno výše, v roce 1312 NGL nalezl Milence věků Oxtorňan Monkey. Krystalické rakve hibernovaných byly transportovány na SOL, kde se následně rozložily. Poznání, že byl jejich kdysi vyspělý lid téměř ztracen, způsobilo Milencům těžký šok. Následkem toho se oplodněná vajíčka v těle Le Anyante přesunula do její dělohy.

Postupně se mezi posádkou činkovité lodi a Algorriany vyvinula vzájemná úcta. Milenci věků podporovali Galaktiky při zkoumání METANU.

Milenci letěli po zničení THOREGONu se SOL do Mléčné dráhy a na planetě Devolter II nalezli novou vlast, kde se věnovali výchově nové generace Algorrianů.

Exil na Devolteru II

V dubnu 1332 NGL byl space jet Curcaryena Varantira a Le Anyanty zachráněn RICHARDem BURTONem, neboť na základě hyperimpedančního šoku zůstal v mezihvězdném prostoru bez howalgonia. Poté, co na Hayoku naložili howalgoniové hyperkrystaly, zmizeli Algorriané opět na svou utajenou planetu, kde již žili dva jejich potomci. Třetí dítě přišlo na svět na palubě PRAETORIE a tím se automaticky stalo občanem LSP – k Varantirově značné nelibosti (PR 2234).

Curcaryen Varantir podporoval v lednu 1345 NGL Mírojezdce Alasku Saedelaera a Kantirana při jejich pátrání po planetě Oaghonyr. Jako protislužbu obdržela Le Anyante povolení prostudovat a využít nádraží Mírojezdců na Devolteru II. Počet malých Algorrianů se již zvýšil na deset a Le Anyante znovu otěhotněla (PR 2344).

Na Oaghonyru deaktivoval Curcaryen Varantir energetické pole, které ochraňovalo před zánikem Clateaux časů. Potom navázal kontakt s inkarnací svého soukmenovce Fendérlena Kószondyra. Ten vytvořil společně s Curcaryenovým předkem Gorgerainem Varantirem pro ARCHETIM Vektorovou přilbu. Po této příhodě se Curcaryen vrátil na Devolter II (PR 2345).

Útěk z Devolteru II

V polovině roku 1345 NGL byli Algorriané evakuováni z Devolteru II, protože už tam po stvoření Dantyrena nebyli v bezpečí. TRAJAN je dopravil do Quintova centra, jehož část byla upravena do podoby savany Devolteru II. Jejich zvědavost způsobila v hlavním stanu Nového USO pořádný zmatek. Po smrti mladého Carzona Felvedira vyrazili do Charonova mračna, aby tam za pomoci Malcolma S. Daelliana pracovali z pověření Jádra na tajném projektu (PR 2357, PR 2361).

Známí Algorriané

  • Curcaryen Varantir, potenciálový architekt. Vynalezl časové studny a Most do nekonečna
  • Le Anyante, Varantirova fundamentální stabilizátorka a družka po mnoho životů
  • Dinn Anyan, Cele Jontia, Zann Voran, Nepha Ritnar, Gent Ryvan, Jola Nyan, Lo Tiran, Abcarine Dar, Hargh Dor, Cur Varlan: děti Le Anyanty (otcovství Curcaryena Varantira je nejisté)
  • Fendérlen Kószondyr, potenciálový architekt
  • Gorgerain Varantir, praotec Curcaryena Varantira
  • Carzon Felvedir, syn Le Anyanty, metalizátor