Colemayn utrpí nával bolesti, která opadne teprve, když si na hruď položí jako pěst velký, rudě se třpytící krystal1). Zná tento nával velice dobře a rovněž ví, jak ho překonat. Nejbližší obydlená hvězdná soustava, která leží na kurzu, je Bownuthenig, odkud věří, že získá bližší informace o Atlanově osudu. Během záchvatu se vynoří cizí kosmická loď ve formě zlatě se třpytící koule, pod kterou se nachází platforma. Colemayn okamžitě pocítí paniku. V hořečnatém spěchu vytáhne z batohu meč, který napřáhne jako na obranu před neznámou hrozbou, zatímco se nevyzpytatelný intelekt snaží číst v jeho nitru. Krátce na to kosmická loď opět zmizí.

Let do Bownuthenigu pokračuje a po přistání se Colemaynovi podaří získat několik hvězdných map. O Atlanovi ale žádný Bownuthenig neslyšel. Na základě odposlechnutých radiogramů si tram vybere nový cíl: Pjol-Kimorz. Jakýsi Halphar z BAŠTY-5 dal rozkaz, že jakési stavební stavební práce na této planetě musí plynule pokračovat. Protože tato planeta je jen 19 světelných let daleko, chce tam Colemayn pokračovat v pátrání.

Na Pjol-Kimorzu stojí Talkart, jeden ze dvou vedoucí ligridského projektu na vybudování základny, před záhadou. Již po páté někdo práci sabotoval; stromy byly vyvrácené, stroje poškozené, jedno energetické zařízení zmizelo beze stopy. Navzdory intenzivnímu pátrání se nenašlo ani ň. Jedna z mála myslitelných možností je ta, že práci sabotují tajemní Hyptoni, které ještě nikdo z přítomných neviděl, a před kterými má být tato základna držena v tajnosti. Věděc Ipolmen je se svým uměním v koncích, a jen díky tomu, že nebyli žádní zranění, dala se událost utajit před BAŠTOU-V.

NOČNÍ HON se za těchto nepříznivých okolností objeví nad Pjol-Kimorzem. Kvůli vypjaté atmosféře je považován za nepřátelskou loď a sestřelen, ačkoliv je Colemayn v rádiovém volání ujišťuje o své mírumilovnosti a několikrát zdůrazňuje, že nemá zbraně. Jak tramp, tak i Tuffelsyt přežijí pád relativně nezraněni, jsou ale zatčeni. Zatímco Pharsťan je držen v přísně střežené ubykaci, vyslýchá Ipolmen hvězdného trampa. Vědec mu vypráví o nevysvětlitelných nálezech, a Colemayn má podezření, co by mohlo být příčinou. Smí se podívat na záznamy a výsledky měření, a je si jistý, že může pomoct. Na oplátku požaduje, aby byl NOČNÍ HON opraven, on a Tuffelsyt propuštěni a aby se mu dostalo odpovědi na několik otázek. Velitel Talkart souhlasí, stejně jako Ipolmen.

Colemayn přijde na to, že další nehoda by se měla stát během hodiny. Ligridská kosmická loď, které velí Acalner a která měla být později skrytá v základně, je vyzvána ke startu, tábor je evakuován. Dojde k opětovnému, velkému zpustošení, při kterém je kromě jiného zničena i ubykace, ve které je zadržován Tuffelsyt. Když je po všem a Tuffelsyt je opět nalezen, vysvětlí Colemayn Ligridům příčinu. Syntran, slunce Pjol-Kimorzu, emituje hypermagnetické záření. Když se sedm měsíců dostane do určité konstelace, je záření svázáno a odkloněno v ničivém paprsku na povrch Pjol-Kimorzu. Počítačový model určí území, které bude postiženo v příští staletích. Pokud by Ligridové posunuli plánovanou stanici jen o několik stovek kilometrů, zůstala by před jevem v budoucnu ušetřená. Jak bylo dohodnuto, dostane Colemayn zpět svobodu; Tuffelsyt, který je stále ještě ve vzabě, protože po svém zmizení odmítl pomoci zraněnému Ligridovi, je odvede n na palubu mezitím opraveného NOČNÍHO HONU. Od Ipolmena dostane hvězdný tramp požadované informace o Atlanovi. Naposledy měl s lodí GHYLTIROON opustit planetu Nolien. Zatímco vědec Acalnera a Talkarta rozptýlí, uprchne Colemayn a Tuffelsyt z Pjol-Kimorzu.