V poslední době je na Caironu něco v nepořádku. Už staletí sice existuje nepřátelství mezi obyvateli skalních měst a nomády, omezovalo se ale jen na (příležitostně i úspěšné) nomádské obléhání skalních měst, poté co na jaře vyčerpali zásoby potravin. Teď je ale rané léto, nic je nenutí k loupežným výpravám. V současnosti to vypadá, jako by se všechny nomádské kmeny sbratřili a spustili válku proti obyvatelům měst. Vybaveni bývali pouze dýkami, železnými meči, oštěpy a příležitostně také luky a šípy, teď ale mají nomádi ocelové meče, ruční granáty, kulomety a další nástroje, které dalece převyšují schopnosti civilizace bathrů. Nekradou ale žádné potraviny a zboží, nýbrž jen kněze, žáky a kovové předměty.

Poslední loupežná výprava byla proti městu Bakholom, ve kterém byli také Atlan s Chipolem. Protože nomádi odvážejí kořist do údolí bohů, jehož situaci ale neznají, sledují nomády v bezpečné vzdálenosti. Atlan vnímá hřímající hukot, který se stále přibližuje. Jedná se o dusot všech možných stepních zvířat. Arkonidan a Daila prchnou ještě právě v čas do lesa, ztratí přitom ale svá jezdecká zvířata a téměř celou výstroj. Když je po všem, pokračují původním směrem dále. Najdou lehce poraněné zvíře, které se podobá tygrovi, je ale malé jako kočka; Chipol ho ošetří a dá mu jméno Fumsel.

Později narazí na udupané nomády, najdou u nich několik užitečných, neporušených předmětů. Najdou také tři Vleehy. Když se uloží k odpočinku a Chipol usne, přiblíží se dva nomádi, kteří rovněž přežili příval zvířat. Signalizují přátelství, vrhnout se ale na Atlana, který jednoho zabije, dostane ale od druhého ránu do hlavy. Když přijde k sobě, pozoruje, že druhého Chipol srazil kamenem k zemi. Má u sebe tajemně vypadající dýku, kterou si Atlan vezme k sobě. Následně pokračují dál, narazí na další nomády a jedou s nimi společně do Údolí bohů. Vydávávají se přitom za nomády, nepatří ale k žádnému kmenu. Dostanou radu se připojit k Takkaratovi, náčelníkovi Svobodných nomádů.

V Údolí bohů se nacházejí nejen nomádské stany, několik hotových prefabrikovaných domů jakož i jedna velká kovová kopule, která ihned probudí Atlanův zájem. Příchozí jsou předváděni před roboty, kterým nomádi říkají Oceloví muži. Atlan se hlásí u Takkarata, oba si jsou od počátku sympatické. Když si Chipol hraje s nalezenou dýkou, je napaden Chossophem, který ji považuje za vlastní. Jen Atlan dokáže zabránit tomu, aby si jí vzal. Chossoph, který sice vypadá jako Bathra, ale určitě není žádný nomád, ustoupí, je ale plný nenávisti a přísahá pomstu. Jeho motivy jsou neznámé, bez toho všechny kovové předměty musí být odevzdány, stejně jako dýka. Druhého dne všichni nomádi musí odevzdat své obětiny, přičemž Atlan odevzdá dýku, která po krátkém vzplanutí zmizí. Na oplátku dostanou Atlan a Chipol dva ruční granáty.

Druhého dne začne školení nomádů v zacházení s novými zbraněmi. Atlan a Chipol, kteří dobře vědí, jak s ručními granáty zacházet, se vyhnou tréninku. Dojde k novému střetnutí s Chossophem, který znovu přísahá pomstu. V noci se Atlan vyplíží ze stanu, aby prozkoumal kopuli. Takkarat ho pozoruje a podpoří ho, místo toho, aby ho prozradil. Označuje nové bohy nomádů za falešné bohy (false gods) a přeje si je poslat tam, odkud pocházejí. Kopulovitá budova je ale zcela prázdná. Oceloví muži si ale Atlana všimnou a začnou ho pronásledovat. Fumsel je nejdřív trochu rozptýlí, Takkarat mezi nimi potom ručními granáty vyvolá totální chaos, takže Arkonidan dokáže prchnout; nakonec ale Takkarat přijde o život.

Protože je místo náčelníka svobodných nyní volná, jsou vyhlášeny volby. Chossoph je jediný uchazeč, a protože podle pravidel nomádů nelze provést volbu, aniž by měl protivníka, musí si vybrat jediný kandidát soka pro souboj. Zvolí samozřejmě Atlana, který vůbec nestojí o to, stát se náčelníkem. Atlan se smíšenými pocity nastoupí do souboje a po krátkém boji, ve kterém nebude vážně ohrožen, ho Chossoph zasáhne pěstí do prsou. Vypadá to ale tak, jako by nový nomádský náčelník vrazil Atlanovi do prsou neviditelnou dýku. Chipol odvede svého těžce zraněného přítele do stanu.

Díky buněčnému aktivátoru se Atlan velmi rychle uzdraví, hraje ale nadále zraněného. V údolí je teď asi tisíc kněžských žáků, kteří jsou přinuceni vytvořit procesí, v jehož středu se nacházejí 30 krát 30 metrů velká nosítka, na kterých se mají nacházet bohové. Po procesí propadnou kněží letargii a vzdají se teorii harmonie ve prospěch uctívání nových bohů. Jak Atlan zjistí, neztratí přitom svoje Wahakú.

Atlan se znovu vytratí v noci ze stanu, aby prozkoumal kopuli. Je opět prázdná, až na nosítka, ve kterých ale není nic. Zachytí ale pach, který mu připadá známý, navzdory fotografické paměti ho ale nemůže identifikovat. Když se chce vrátit, spatří na stropu nosítek hrozen. Pak jako kdyby prozřel: Hyptonové! Najednou je Arkonidanovi jasné, že dosud učinil chybné závěry. Za ztrátou Wahakú jednotlivých kněžích mohl vězet Osvícený, ale za spojení nomádů, únosu kněžích a krádeží kovových předmětů mohou jedině Hyptonové. Dříve než je stačí zabít ručním granátem, otevřou se dveře a přiřítí se dovnitř Chossoph s paprskometem, který ale Hyptonům neublíží, protože o sekundu dříve obalili hrozen ochranným štítem. Atlan vytáhne Chossopha z kopule, vyvolá svými ručními granáty zmatek a vydá se s Chipolem, který mezitím sehnal dva Vleehy pryč z Údolí bohů. Chossophovi se podaří rovněž uniknout.