Série: | Atlan, svazek 341 |
---|---|
Název: | Karavana smrti |
(Die Todeskarawane) | |
Autor: | Horst Hoffmann |
Cyklus: | Král Atlantidy / Spercoidové |
« AT 340 • chronologicky • AT 342 » | |
Vydáno poprvé: | 1978 |
Vydáno v češtině: | - |
Jarsysova karavana táboří nedaleko planiny Jell-Cahrmere, kam je zakázáno vstupovat. Brangelnové, a zejména jejich špehové, trpí zákazem migrace, který jim uložili cizinci z hvězd. Nejvlivnější rodina karavany získala na svou stranu Kryanura, zástupce vůdce karavany, a zapojila ho do ďábelského plánu: současnému vůdci karavany Gfluurtovi byl do kaše na jídlo po několik dní přimíchán jed, který ho činí stále slabším, až zemře. Při vyšších dávkách také propadá jistému druhu šílenství, jako je tomu nyní, kdy se snaží nasednout na vedoucího býka uprostřed neklidného stáda a jet na něm. Ponkorn, ctižádostivý Brangel, navíc hází na vedoucího býka kameny, až se vrhne na Gfluurta a zraní ho. Kryanur ho zachrání a odvede do svého stanu, kde mu opět podá otrávenou živnou kaši. Je to podraz, který nikdo netuší, když starý Gfluurt bude po těchto zraněních žít jen pár dní. Starý vůdce karavany zasvětí Kryanura do posledních tajů spytenského vůdcovství a poté v klidu zemře.
Té noci dojde k velkému neštěstí: z nebe se na planinu Jell-Cahrmere snese něco obrovského. Rozpoutá se velký hluk, žár a četné blesky - na karavanu Jarsysů se snese nebývalá panika, při níž je více než čtvrtina všech Brangelnů ušlapána k smrti spajsky a hospodářská zvířata, připomínající obří prasata s mohutnými rohy, jsou zdecimována ještě více.
Než dojde ke katastrofě, Ponkorn se svým společníkem opustí tábor a vydá se na cestu ke karavaně Lhirrlů na pláni Coll-Herest. Doufá, že se mu je podaří přesvědčit, aby přešli do jiného letadla. V Jarsysu to pak hodlá použít jako argument, že jejich karavana by také neměla respektovat zákaz migrace. Když se setká se skupinou Lhirrlů, s hrůzou zjistí, že všichni přenášejí smrtelnou nemoc, kterou se nakazí i on a jeho společník. Ponkorn brzy umírá, jeho společník se ještě z posledních sil vrátí k Jarsyho karavaně, aby varoval své klany. Ale táhne s sebou smrt. Jeden po druhém se všichni Brangelové nakazí. Nejprve se jim na těle ve tvaru klobásy vytvoří puchýře a puchýřky, poté se rozpadnou a krvácejí. Nakažený je stále slabší, až po 1-2 dnech zemře. Nakazí se jím i spytle, ale u nich nemoc trvá mnohem déle.
Právě když si většina Brangelů začne všímat nemoci, přistane Atlan, Razamon, Thalia a Kolphyr se Zugorem nedaleko tábora. Jsou obviněni, zajati a svázáni. Krátce poté je Spytihněv odvleče na smrt. Kryanur mezitím pozoruje olověného býka, který byl ušetřen nemoci, když si všimne záře. I jeho se to dotkne a najednou pochopí hlas v hlavě, který mu říká, že vězni nemohou za zákaz migrace ani za mor. Ačkoli se mu nedaří popravě zabránit, vězni přežijí bez úhony, protože čtyři hlavní policisté odmítají utéct. Dokonce brání Atlantovu skupinu před Brangeln. Vtom se přímo do Kolphyra snese záře. Je to Wommser, jeho "syn". S jeho pomocí je Bera schopen výkladu a způsobí, že rozsudek je zrušen. Když první Brangelnové zemřou na mor, Atlan objeví protilátku. Jediný býk, který je vůči nemoci imunní, byl před několika dny omámen šípovým jedem. Rychle jím ošetří všechny dosud žijící Brangeln a Spyten a druhý den je po nemoci. Ale čtvrtina všech kočovníků se stala její obětí.
S Kryanurem jako novým vůdcem Karwanů se vydávají na planinu Purgh-Simz, známou také jako "Planina smrti". Brzy se dozvídají důvod: žije zde vražedná banda lupičů, karavana Purlotz, která během krátké doby zabije téměř všechny Brangelny otrávenými šípy. Čtyři cizinci je zajmou a nechají je hlídat jedovatými hady. Ve vhodnou chvíli se jim však podaří osvobodit se díky Kryanurově pomoci. Nový vůdce téměř vyhlazené karavany Jarsys zemře ihned poté na následky otravy a vyčerpání. Atlantovi a jeho přátelům se podaří uniknout z tábora banditů na čtyřech jezdeckých spitech a nejsou ani pronásledováni.