Atlan a Razamon se vydávají po stopách, které našli u kotviště DEEHDRA, k okraji Fyllnské pouště a dovnitř. Atlan se opět snaží vysvětlit Pthorovy podivnosti, když se během několika minut přesune z teplého a vlhkého travnatého podnebí obklopujícího Údolí ztracených duší do horkého a suchého pouštního vzduchu. V poušti nečekaně najdou něco, co vypadá téměř jako silnice; zpevněný písek, ale v podivných zákrutech a zákrutách, které protínají poušť. Atlan je nedůvěřivý, ale Razamonovo odhodlání pronásledovat stormocké nájezdníky převáží nad všemi Arkonidovými obavami. Jistě, po chvíli narazí na skupinu Technosů s vlakovými saněmi, v nichž Razamon tuší, že je Stormock. Podaří se jim zajmout dva Technosy a ostatní zahnat. Bílý sup je skutečně v saních, ale je ve špatném stavu a nemůže chodit ani létat.

Když Atlan vyslýchá zajatého Technosa, Gurnych ho tak přehnaně varuje před nedalekou oázou Teimabor, kde prý vládne krutý Stín Kullja, že se Atlan domnívá, že je odtamtud chtěli záměrně držet dál. Přesto nechává Technosa odejít. Jeho zvědavost je však podnícena a kromě toho oba dobrodruzi potřebují někde zůstat, než se Stormock zotaví. Vydali se tedy hledat Teimabor. Ve skutečnosti najdou oázu s mnoha studnami a rybníky. Dominují mu podivně deformované kovové konstrukce a po celém prostoru jsou rozesety četné skleněné koule, které slouží jako obytné prostory. V koulích jsou uvězněné bytosti, ale zdá se, že jsou mimo. Jedna z koulí je otevřená a podává se v ní jídlo. Než se přesunou do skleněné koule, Atlan se pokusí zničit zamykací mechanismus vchodu, ale není zcela přesvědčen o úspěchu svých pokusů. Přesto se nestane nic, co by mohli považovat za hrozbu.

Dokonce i druhý den dostávají jídlo a vše, co potřebují, nezjistitelným způsobem, aniž by se je někdo pokoušel chytit do pasti. Při toulkách po Teimaboru objeví zajatého bersekra Zollora, který si zřejmě nepamatuje svou minulost a neumí se ani vztekat. Všechny pokusy o kontakt s ostatními vězni jsou kvůli jejich stavu také neúspěšné a kromě občasného chichotání a stínových pohybů od Stínového Kulji nic neslyší ani nevidí.

Následující noc konečně odhalí, proč paní oázy se svými hosty nic neudělala: ukáže Atlantovi staveniště nedaleko pouště. Tam má být postaven kartaperátor, zbraň proti paratronovému štítu. Tento kartaperátor se staví v poušti Fylln kvůli ničivým vedlejším účinkům, které by pravděpodobně zničily Teimabor. Proto Stín Kullja chce, aby Atlan a Razamon zničili zbraň, a také dává Arkonidovi Siartu, zbraň, s níž by to mělo být možné. Na otázku, proč navzdory své zjevné síle nemůže tento úkol splnit sám, Atlan nedostane žádnou odpověď.

Druhý den ráno Atlan vypráví Razamonovi o svém zážitku. Berserker pak požaduje propuštění všech vězňů ze Stínového Kully, ale výsledek se mu nelíbí: zmatení vězni už nejsou schopni přežít ve světě. Zatímco si přátelé stále lámou hlavu nad tím, co mají dělat, objeví se trpaslík Sindro a nabídne jim pomoc. Pomocí flétny navede vězně zpět do koulí a také informuje přátele, že Stínová Kullja občas dostává záchvaty, během nichž je zranitelná. Pak opět zmizí. O chvíli později se v celé oáze ozve sténání a rozprostře se černá mlha, která je důkazem záchvatu Stínového Kulji. Přátelé nyní prohledají okolí věže, kam Atlan zavedla Paní z oázy, a Fenrir najde skrytý vchod do podzemní chodby. Najdou Stínovou Kulju, která je kvůli záchvatu bezbranná, ale nic s ní neudělají. Místo toho si vezmou jen mapu pouště a několik lahviček s lékem, který pomáhá proti Razamonově berserkerskému běsnění.

Poté chtějí oázu opustit, ale zjistí, že do ní mezitím vtrhl oddíl Technosů. Aby Atlan a Razamon ochránili zmatené ve skleněných koulích před Technosem, chtějí je zahnat, ale jejich vůdce Gurnych má u sebe smrtící energetickou zbraň, a tak jim nakonec nezbývá než ustoupit. Vyzvednou Stormocka a jeho vybavení z koule a stanou se svědky toho, jak Stínového Kulju, který se ještě plně nezotavil, aby mohl bránit jejich oázu, zabije Techno energetickým blasterem. Poté opustí oázu dříve, než je technici stihnou chytit. Přátelé se však nedočkají toho, že se Technos ze svého dobytí dlouho netěší. Zajatci mizí z koulí beze stopy, rostliny usychají a zdá se, že i voda teče stále slaběji. Nakonec se objeví světelný bod, který se přisaje k vůdci Technosu a rozšiřuje se, dokud ho zcela neobklopí. Každý, kdo se ho dotkne, je také zahalen září. Technosové bezhlavě prchají, a když se ohlédnou na okraj oázy, všechno je pryč, včetně Technosů ve světlici.

Atlan a Razamon už mezitím slyší, jak dělníci na stavbě buší kladivem. Razamon se o Stormocka nadále oddaně stará a zdá se, že se již plně zotavil. Nakonec se poprvé úspěšně pokusí o let. Razamon je potěšen a zavolá ho, ale ten neodpoví a odletí od skupiny. Když je jasné, že se pták nehodlá vrátit, Razamon se zhroutí.