Atlan a Razamon byli orxeyským obchodníkem Gähamem Lastorem vysláni na obchodní misi do Wolterhavenu. Důrazně jim doporučil, aby necestovali po Cestě mocných, ale aby se vydali paralelní cestou. Poté, co jim Orxeya zmizí z dohledu, prozkoumají obě sedlové brašny svých yasselů, aby zjistili, jaké záhadné zboží vezou jako obchodní artikl. Jsou to kameny iluzí, jak oba zjistí vzápětí. Ti, kdo se do nich dívají, ztrácejí kontakt s realitou a vidí jen věci podivuhodné krásy. Osvobodí se od vlivu a jedou dál.

Krátce nato je však napadne roj hmyzu velikosti sršně. Jejich koně zpanikaří, shodí je a vrhnou se do Krvavé džungle. Protože ti měli naložené nejen krystaly, ale i příděly, museli oba dva znovu získat své jasy. Proto i oni vstupují do nebezpečné džungle. Po půlhodině prodírání se agresivní faunou a flórou najdou své koně - ovšem s podříznutými hrdly a bez sedlových brašen. Najdou stopy humanoidů a pronásledují je. Na mýtině najdou mladého Yaghta jménem Kälderspuur, kterého kmen vyhnal, protože při rituálu mužnosti projevil strach. Kälderspuur viděl, jak někteří Brangelnové zabili Yassely, a nabídne Arkonidovi a Berserkerovi, že je dovede do jejich vesnice výměnou za pomoc při hledání tajemného Ocelového zdroje. Chlapec si tam chce opatřit zbraň. S ním by mohl získat zpět respekt svého kmene. Přátelé souhlasí.

Díky chlapci se Atlan a Razamon dozvědí více o nebezpečích džungle a o tom, jak v ní přežít. Uniknou útoku prudce jedovatého střapatého červa a nakonec dorazí do vesnice nájezdníků, kteří právě slavnostně oslavují svůj úspěch a rozdělují si mezi sebou kameny iluzí. Zatímco většina vesnice leží pod vlivem kouzla krystalů, zaútočí náhle stádo dravých prasat, obrovských dravců, proti nimž by domorodci neměli šanci, ani kdyby je krystaly nerozptylovaly. Zvířata tak způsobí mezi obyvatelstvem spoušť a přežijí jen ženy a děti ve stromových chýších a několik mužů, kterým se podařilo včas utéct.

Po překonání šoku a znechucení využijí Atlan a Razamon chvíle a posbírají krystaly, které v nepořádku ještě najdou. Jedno z dravých prasat se však nepozorovaně vrátilo a při boji s ním je Kälderspuur těžce zraněn. Atlan a Razamon jsou v těžké situaci, dokud nezasáhne bojovník v ocelovém brnění, nezabije dravé prase a nezmizí zpět v krvavé džungli. Kälderspuur v tajemném rytíři poznává legendárního Porquetora. Ženy nájezdníků se o Yaght starají, jak nejlépe dovedou, a dávají Atlan a Razamonovi vodu a jídlo na cestu.

Při pátrání po vesnici Yaghts musí chránit sebe i těžce zraněného chlapce na nosítkách před různými nebezpečími džungle. Jen o vlásek uniknou útoku obřího pavouka, po němž se spustí prudký liják, který dlouhou mýtinu, po níž cestují, rychle promění v příval vody hluboký až deset metrů. Najdou útočiště na ostrově a druhý den voda z velké části opadne; jsou schopni pokračovat v pochodu, ale jsou zahnáni asi 20 km daleko a netuší, kde přesně se nacházejí. Rozhodnou se vydat na jihozápad, kde tuší Wolterhaven. Procházejí oblastí, která byla zbavena bludných mravenců, a poté jsou napadáni především skákajícími hady, dokud se nedostanou do oblasti, kde je cítit výrazný zápach sirné sloučeniny. Tato oblast se podobá kráteru o průměru asi jednoho kilometru, kde musí probíhat sopečná činnost, protože zde vyvěrají četné horké prameny. Okraj kráteru je posetý množstvím kovových předmětů, které připomínají konečné produkty silvestrovského lití olova. Takže Kälderspuur, který má blíž ke smrti než k životu, přece jen dosáhl ocelového pramene. Protože je to jeho nejvroucnější přání, Atlan a Razamon se vydají hledat předmět, který se podobá zbrani, ale neuspějí. Mají v úmyslu odejít, ale dojde k erupci, při níž se z vyvrženého kovového materiálu nevysvětlitelně vytvoří dvoubřitá sekera. Získávají sekeru a dávají ji chlapci chvíli před jeho smrtí.

Než se jim podaří odejít, zaútočí na ně pět lupičů, které považovali za konkurenty v boji o výrobky z ocelového pramene. Tři z nich je zabijí, zbylí dva utečou. Poté opustí Ocelový pramen a odnesou si s sebou Kälderspuurovo tělo a sekeru. Další noc stráví ve velké stromové jeskyni, kde mohou nerušeně spát několik hodin, dokud je za úsvitu nenapadne želva nůžková. Atlan je schopen zničit jedno z jeho očí, což ho donutí utéct, ale tekutina, která z něj uniká, je velmi žíravá. Během několika minut dostanou pekelně svědivou vyrážku na všech částech kůže, které s ní přišly do styku, a obličej jim otéká tak, že sotva vidí na oči. Mohou si očistit obličej posledním zbytkem vody a svědění a vyrážka během několika minut ustoupí, ale to je asi tak všechno, k čemu je to dobré. Bohužel se ocitnou v extrémně suché části Krvavé džungle a musí se vrátit k Ocelovému prameni, kde se v teplé vodě pořádně vykoupou. Nakonec pokračují dál a přenocují ve vyplavené jeskyni.

Druhý den ráno je probudí několik Yaghtů ozbrojených oštěpy. Landerkoor, vůdce lovecké skupiny, brzy zjistí, že ti dva nejsou mezi pěti dalazary, kteří je pronásledují. Atlan hlásí, že tři z nich zabili a že mrtvý Kälderspuur je stále v jeskyni spolu se sekerou z ocelového pramene. Jako zajatci jsou oba odvedeni do vesnice Yaghts a předvedeni před radu starších. Po poněkud vypjatém vyprávění jejich příběhu je Kälderspuur posmrtně uznán za plnohodnotného válečníka a na jeho počest se koná hostina, na níž jsou vzácnými hosty Atlan a Razamon. Jako poděkování za jejich službu je jejich kompletní vybavení opraveno a ošetřeno a jejich přátelé dostávají veškerou potřebnou péči. Poté jsou zásobeni dostatečným množstvím potravin a odvedeni domorodým oddílem zpět na okraj Krvavé džungle, přibližně na půli cesty mezi Orxeyou a Wolterhavenem. Bez velké naděje na nerušenou další cestu se přátelé opět vydali na cestu.