Menu
Navigace: Databáze Multiversa > Série > Atlan > svazek 205
hledat
Německá obálka (1. vydání)
© VPM KG.
Série:Atlan, svazek 205
Název:Měsíc bez jména
(Ein Mond ohne Namen)
Autor:Hans Kneifel
Cyklus:Hrdina z Arkonu / Vargani
« AT 204 • chronologicky • AT 206 »
Vydáno poprvé:1975
Vydáno v češtině: -
Čas děje: 10.498 da Ark
Krystalický princ na cestě do Yardenu - a pod vlivem emočního záření

Malá flotila Lopseggeru se řítí k soustavě Mithuradonk. Atlan a Crysalgira využijí dlouhého letu k tomu, aby se zotavili a nechali si zahojit rány.

Na Ofanstände, sedmé planetě, se má nacházet rozumná základna správců prázdnoty. Aby si dodali odvahu, šíří Lopseggerové na palubě své vlajkové lodi vůni Zakázaného koření, která do soustavy letí sama. Konzumace této drogy pomáhá kosmonautům neutralizovat destruktivní účinky záření vycházejícího ze základny. Koření je zbaví strachu ze vstupu do systému a návštěvy planety Ofanstände.

Za zdroj záření, které přináší zkázu, je označen kruhový kráter na povrchu o průměru deset kilometrů, ačkoli Lopseggiané nedokážou emise rozumně lokalizovat. Lopseggianská vlajková loď přistává poblíž kráteru. Dvě speciální vozidla se šesti obrovskými koly, osm mužů a dva Arkonidi jsou katapultováni. Když se výprava blíží ke kráteru, sbíhá se k vozidlům obrovský roj obřího hmyzu podobného vážkám. Lopseggery střílejí na roj z paprskových zbraní vozidel. Emoční záření z vnímající základny podněcuje zvířata k zuřivosti. Kluzáci jsou obklopeni hejny hmyzu. Neustálé šumění křídel se stává nesnesitelným. Vozidla začínají vjíždět do kráteru. Nakonec do bitvy zasáhne posádka hvězdné lodi a zničí obrovské množství hmyzu. Útok na obě klouzající vozidla ustává, protože postupují hlouběji do kráteru. Začíná se rozléhat strašidelné ticho. Světlo se ztlumí. Uprostřed kráteru je malé jezírko o průměru asi sto metrů, naplněné podivnou, vznášející se, černou, olejovitou tekutinou, která pohlcuje světlo, které na ni dopadá. Bublající hmota se pokouší vytvořit něco jako pseudopodie, ale nedaří se jí to. Za tímto účelem vydává pach rozkladu. Vyjde najevo, že základna vědomých byla přemístěna na jeden ze dvou měsíců planety. To však nemohlo být dávno.

Arkonidé a Lopseggerové se vracejí na hvězdnou loď. Atlan a Crysalgira se těší, že stráví noc venku. Klid je však narušen, když se na obloze objeví jeden ze dvou Ofanständesových měsíců, Měsíc beze jména. Z Měsíce se do kráteru šíří zářivý paprsek energie. Ocel s hlasitým zvukem začne vyvrhovat zeminu a srovnávat stěnu kráteru. Temné jezero je tak s velkou přesností pohřbeno. Vrhané kapky černé hmoty se rozptýlí do země. Když paprsek zhasne, nastane klid. Po kráteru ani po zbytcích bývalé základny už není ani stopy.

Druhý den ráno princezna upozorní Atana na podivný jev. Na místě, kde kdysi býval kráter, nyní roste tráva, kterou střídají květiny, keře a stromy. Atlan si je jistý, že za tento mimořádně rychlý růst může černá hmota.

Lopseggerové se obávají blížícího se příchodu Tejonthera a chtějí co nejdříve vyrazit na Měsíc. Dokonce i Germyr-HP, který zpočátku pociťuje velký strach z očekávané křižácké flotily Tejontherů, se nechá přesvědčit. Při přiblížení je spatřena malá stanice, která začne na loď střílet. Obranné pevnosti lze zničit lodními děly. Oddíl pod velením Karsihl-HP míří ke zničené stanici, která se skládá z několika krychlových prefabrikovaných budov spojených krátkými trubkami a stojících na deskových nohách. Lopseggerové najdou mrtvého Tejonthera a ve skříních dva těžké skafandry připravené k letu, které by se hodily pro Atlana a Crysalgira.

Dva Arkonidé a Karsihl-HP se vydají na průzkum kaňonu, kde se podle jejich podezření nachází základna vnímajících. Čím hlouběji se do řezu dostanou, tím je emotivní záření silnější. Zakázané koření jim pomáhá tento vliv potlačit.

Karsihl-HP značně trpí rostoucí radiací. Lopsegger však zůstává neústupný a nedá se přesvědčit, aby se vrátil na loď. Zvýšená emotivní radiace naznačuje, že se křižácká flotila brzy přiblíží, aby zde provedla korekci kurzu na další etapu cesty do Yardenu. Krátce před dosažením základny na dně kaňonu je účinek emotivního záření pro vůli Lopseggera ohromující. Hnán osudovou náladou, beznadějí a zoufalstvím mění směr a stoupá do vzduchu. Divoce mává a křičí, rozepíná si zapínání přilby skafandru. Vydechovaný vzduch vytváří efekt podobný raketovému motoru a urychluje stoupání. Karsihl-HP naráží do skalní stěny. Jakmile se zásoby vzduchu vyčerpají, Lopsegger se propadne na dno rokle a je pohřben skalním prachem. Karsihl-HP je v tuto chvíli již dávno mrtvý.

Germyr-HP se hlásí vysílačkou. Vzrušeně informuje Atlana a Crysalgira o tom, že se na okraji soustavy Mithuradonk objevila obrovská flotila Tejontherů. Když se dozví o Karsihlově smrti, Germyr-HP v panice nařídí okamžité vypuštění. Oba Arkonidé se zoufale snaží dostat k lodi včas. Diplomat však nechává přechodovou komoru zavřenou. Loď zrychlí a zmizí v černé tmě vesmíru.

Atlan a Crysalgira přece jen vidí šanci na přežití. Je pravděpodobné, že Tejonther vyhledá zničenou stanici, aby vyzvedl posádku. Cíl obou Arkonidů je tedy zřejmý. Když se blíží ke stavbám ve tvaru krychle, překvapivě na ně někdo střílí. Zdá se, že Tejonther zůstal mimo základnu, a proto zkázu přežil. Atlan se k němu přiblíží s rukama nad hlavou a naváže s ním rádiový kontakt. Křišťálový princ se nechá bez odporu odzbrojit. Crysalgira se opatrně přiblíží k Troomies-Dolovi. Tři osoby se uchýlí na stanici, která je provizorně uzavřena Tejontherem. Troomies-Dol pohřbil své tři zabité kamarády mimo základnu. Atlan požádá Tejonthera o pomoc. Na obří obrazovce se objeví křižácká flotila, která začíná obkličovat lodě Lopseggerů. Lopseggerovi nemají šanci. Jejich malá flotila je zničena. Dokonce i vlajková loď pod Germyr-HP je zničena.

Troomies-Dol chce přivolat loď, aby ho vyzvedla. Atlan vidí, že nastal čas jednat. Crysalgira si pomyslí totéž a hodí po Tejontherovi tvrdý předmět na hlavu. Vypukne zuřivý boj. Crysalgiře se podaří srazit Troomies-Dol.

Arkonidé doplní zásoby čerstvého vzduchu a znovu se vydají k základně vnímajících. Když vycházejí z přechodové komory stanice, jsou vytaženi vlečnými paprsky, přitaženi k létajícímu plavidlu a odvezeni do vleku. Mírně se usadí na malé plošině mezi základnou a kopulí vnímající základny. Dvě lodě Tejonther se vylodily. Kluzáky se katapultují a letí ke stanici. Atlan a Crysalgira pozorují čilý ruch v Tejontheru. Zanedlouho kluzáky opět vzlétnou a jsou propašovány dovnitř. Obě lodě opouštějí Měsíc beze jména.

Společníci se vracejí na stanici. Na obrazovce sledují, jak se flotila přeskupuje a připravuje k opuštění soustavy Mithuradonk.

Atlan a Crysalgira vidí šanci na záchranu pouze v senzitivní základně. Střela ve tvaru vejce se znovu objeví. Tentokrát vlečné paprsky odtáhnou Arkonidy na základnu. Emocionální záření náhle zhasne - znamení, že křižácká flotila je pryč. Když Atlan letí ke kopulové stanici, jeho letová jednotka se vypne. Crysalgira ho zachytí a zachrání ho před pádem. Přesto je náraz do země prudký. Křišťálovému princi a princezně se však nic nestalo. Zatímco Atlan začne hledat vchod do kopule, Crysalgira se vrátí na základnu, aby doplnila zásoby nových energetických článků. Když Arkonid nahradí Atlanův vyčerpaný energetický článek, křišťálový princ stále nenašel otvor ve zdánlivě bezproblémové kopuli. Crysalgira objeví ve skalní stěně kruhový otvor, který vede do šikmé chodby vedoucí dolů. Mihotavá ohnivá koule se k nim řítí, zastaví se a strhne Arkonidy za sebou. Atlan a Crysalgira se ocitnou ve víru víru. Jejich těly zmítají obrovské síly. Nesnesitelná bolest uvrhne Atana a princeznu do bezvědomí. Při posledních jasných myšlenkách se Atlan domnívá, že vidí galaxii, která se v ohnivé kouli točí šílenou rychlostí. Pak ho zahalí uklidňující temnota.

Tento článek vznikl strojovým překladem pomocí DeepL ze stránky »Ein_Mond_ohne_Namen« na německé Perrypedii (perrypedia.proc.org)