Atlan klasická řada 137 (Německá obálka, 1. vydání)
© VPM KG.
Série:Atlan, svazek 137
Název:Smrt z Tsopanu
(Der Tod von Tsopan)
Autor:Ernst Vlcek
Cyklus:Na příkaz Lidstva / Druhý Atlan
« AT 135 • chronologicky • AT 139 »
Vydáno poprvé:20. května 1974
Vydáno v češtině: -
Čas děje: kolem roku 2000
Planeta ve víru antihmoty - národ stojí před zánikem
z Databáze Multiversa
Hlavní postavy románu:

Bard Mo - vůdce expedice na umírající planetu

Herad Gen - Skine, který se chce za každou cenu vyhnout smrti

Ana Schol a Eder Schol - důvěrníci Barda Moa

Palinga - mutantka

Spanoke Zok - vůdce skupiny fanatiků

Peckin Pah - kapitán »archy«

Před několika staletími:

Planeta Tsopan už dlouho není rájem. Skinové se ale sami podepsali na pomalém umírání svého domovského světa. Kvůli nerozvážným experimentům došlo k celosvětové katastrofě respektive k výronu antihmoty. Od té doby je Tsopan poset antihmotovými dírami, a vlákna z antihmoty se táhnou atmosférou. Skinové se rozdělili na polonáboženskou sektu a bezohlednou vraždící tlupu, které si říkají Skupiny přeživších. Existuje poutník, který je na cestě k osudné »arše«. Už jen několika z nich záleží na tom, zda se zachová poněkud fungující civilizace.

Skinský vědec Bard Mo je se čtrnáctičlennou expedicí na cestě z Xascatu do Vorsu. Galon Dha přitom sklouzne do díry z antihmoty a ukončí svůj život v mohutné explozi. Smutek zbylých třinácti Skinů netrvá dlouho, protože takové případy se na zanikajícím světě dějí každodenně. Účastníci expedice se spíše zabývají tím, aby si překontrolovali zásoby a kyslíkové rezervy, protože cesta do Vorsu je ještě dlouhá a obtížná.

Herad Gen není zrovna potěšen účelem cesty, kterým je pokus zachránit skinskou kulturu před zánikem. Radši by si zachránil život útěkem do vesmíru. Ačkoliv Bard Mo ho poučil o tom, že start s kosmickou lodí do atmosféry plné antihmotových vláken je nemožný, trvá Gen na svém, že by bylo lepší vyhledat jednu z tajemných arch a k Tsopanu ukázat záda.

V Chorwu se skupinka snaží podle starých map vypátrat Skupinku přeživších, která obývala rádiovou stanici, a žádají o doplnění zásob kyslíku.

Napětí mezi Bardem Mo a Heradem Genem narůstá. Gen přebírá stále víc velení nad skupinkou. Expedice je přemožena skupinkou osmnácti mutovaných Skinů pod vedením Palinga. Naprosto inteligentní mutant chce očekávanou kosmickou loď použít k útěku z Tsopanu. Před tím ale musí být eliminována posádka stanice. Boj skupiny Barda Moa s nestvůrami, které jsou všechny jen projekcí, které Palinga vyrábí posled svého ducha, je pozorován nebeskými útočníky.

Sedm členů expedice je nahrazeno mutanty. Dříve než vstoupí do podzemní stanice, musí odevzdat zbraně. Předstoupí před ně Erbant, velitel základny. Ke zděšení Herada Gena se jedná o mutanta.

Erbant s velitelem výzkumné lodi, která krouží kolem Tsopanu, vypracoval plán, jak dostat loď nepoškozenou na zem. Loď má na palubě 300‘000 maličkých gravitačních bomb, které mají být vystřeleny, aby umožnily lodi přistání respektive odlet. Přitažlivá síla bomb a záliba atmosférických antihmotových vláken se vázat na pohybující se hmotu, má otevřít průsek, kterým loď bez nebezpečí proletí.

Bard Mo, který jako se jako jediný ze skupiny může zdržovat u mutanta, zůstane sice skeptický, dává ale záměru dobrou šanci na úspěch. Přesto chce ale se svou skupinou zůstat na Tsopanu, aby mohl splnit důležitou misi. Mo prosí Erbanta o výstroj a zásoby kyslíku. Mutant vysvětlí vědci, že sice má mnoho technických přístrojů, ale žádné potraviny ani kyslík. Vzduch v základně, který nyní dýchá také Bard Mo a jeho druhové, je stejně jako celá atmosféra Tsopanu zamořen viry a bakteriemi. Po prvotním zděšení se Bard Mo rychle uklidní. Obává se, že kvůli mutaci, kterou by mohlo způsobit vdechnutí nakaženého vzduchu, nesplní svou misi. Vědec a jeho lidé mají mutantovi sloužit jako pokusné osoby, aby prozkoumal tělesné změny a eventuálně je mohl řídit. Proto mají mutant doprovodit na palubu kosmické lodi.

Bard Mo je odveden zpět ke svým druhům, kteří na něj hledí s opovržením, protože je Herad Gen proti němu pobouřil. Mo dokáže uvést na pravou míru skutečný stav věcí a upozorní Skiny na to, že původně se chtěl do základny vydat Herad Gen. Na žádost Barda Moa potvrdí Eder Schoi jeho podezření, že Herad Gen nemůže být zdravý. Domnívá se, že by to mohlo být v nakaženém vzduchu. Ztuhlý hrůzou zírají Skini na Barda Moa, který jim doporučí uzavřít si ochranné obleky.

Stále častěji dochází k výpadkům gravitace. Také nastává stále prudší zemětřesení. Bunkr se těžce otřásá a dochází k velkým škodám. Augmund se snaží zabránit Skinům kolem Barda Moa v útěku. Přitom mutanta zasáhne jedna střela z paprskometu a zabije ho. Moovi přátelé předběhnou ostatní mutanty. Chtějí utéct k přistávající kosmické lodi. Jen Arna a Eder Schoi zůstanou u vědce.

Kosmická loď pošle pomocný člun, který nabere přímý kurz na Barda Moa a oba Skiny. Země kolem nich začne praskat. Arna Schoi si o skálu poškodí ochranný oblek. Potom ztratí vědomí. Člun přistane a dva Skinové ve skafandrech pomůžou Moovi a Ederu Schoiovi odvést jeho družku na palubu. Erbant se myšlenkovými impulzy pokusí přimět astronauty k tomu, aby tři Skiny zatkli. Tento okamžik ale využije Bard Mo, aby převzal velení nad člunem.

Pod výzkumnickou lodí se rozlomí zem. Vznikne kráter z antihmoty, do kterého se loď pomalu propadá. Palinga, Herad Gen, jeden mutant a dva Moovi společníci dorazí k pomocnému člunu a začnou bušit do přepážky přechodové komory. Mo nechá vpust otevřít.

Pomocný člun odlétá na Moův rozkaz maximální rychlostí na sever. Astronauti vysílají neustále sondy, které normálně slouží k průzkumu cizích slunečních soustav. Tato tělesa přitahují antihmotová vlákna a zanikají v explozích. Skinům se podaří opustit nebezpečnou oblast. Povrch planety je postupně zaplavován antihmotou. Pilot přistane s člunem na náhorní plošině. Skinům se podaří doplnit zásoby, ale pak se objeví antihmotová vlákna a vyvolají explozi člunu.

Navzdory nepříznivé situaci je Bard Mo stále ještě ochotný pokračovat v cestě do Vorsu. Následují ho ale už jen Arna a Eder Shoiovi, Gworen Dau a Nehbor Win. Ostatní Skinové (Palinga, Herad Gen, Zewer, čtyři astronauti a další mutanti) chtějí hledat takzvanou »Archu«.

Cesta do Vorsu vede přes džungli ze zmutovaných rostlin. Zdravotní stav Arny Schoid se rychle zhoršuje. Gworen Dau je zabit krystalickými trny, které vystřelují rostliny. Rostliny kolem skupiny se dají do pohybu. Bard Mo začne nepřetržitě střílet do džungle. Nakonec se jim podaří uniknout z šíleného lesa. Potom se na skupinku čtyř Skinů snese nebezpečí ve formě stáda Houhtů. Na zvířata zaútočí antihmotová vlákna. Zemí otřesou detonace. Z Houhtů nezbyde vůbec nic.

Na okraji silnice, která vede skrz les přímo do Vorsu, najdou Skina, jehož tělo je poseté tetováním. Zaútočí na Barda Moa jednoduchým klackem. Společně se čtveřici Skinů podaří útočníka zneškodnit. Tetovaný ale nebyl sám. Jeho kumpáni přemůžou skupinu Barda Moa. Tetované vede Spanoke Zok. Ovládají oblast mezi Chorwem a Vorsem a ničí všechno, co připomíná dříve vysoce postavenou civilizaci Skinů. Jejich přednostním cílem jsou vědci. Tetovaní věří v boha antihmoty, který ukončí ničení planety, pokud zmizí poslední zbytky civilizace.

Také Palinga a Herad Gen dorazí k sídlu Tetovaných. Gen je vyslán jako vyzvědač. Tetovaní spoutali lidi Barda Moa a roztrhali jim ochranné obleky. Pomocí trnů jim vyrývají kresbu do kůže. Také Herad Gen je zajat a podroben stejné proceduře. Přitom Bard Mo zjistí, že u Gena již začala mutace. Z břicha mu vyrůstá chapadlo.

Bard Mo a jeho druhové mají být obětováni. Eder Shoi je sežrán rostlinou. Tři astronauti, kteří následovali Palingu, padli rovněž do rukou sektářům a zemřeli. Bard Mo dostane od umírajícího astronauta malý paprskomet.

Palinga bojuje mezitím proti krvežíznivým Houhtům. Herad Gen, jehož mutace stále postupuje, najde cestu k Palinze. Žena skočí na záda Houhtovi. Také Bard Mo a Arna Schoi jedou na Houhtovi. Palinga zamíří se zvířetem k »Arše«.

Ukáže se, že »Archa« je vrak kosmické lodi na zbytcích kosmodromu, který je protkán dírami s antihmotou. Hluboko uvnitř vraku naleznou technika Peckina Paha, převozníka »Archy«. »Archa« disponuje materiálním projektorem, který na způsob fiktivního transmiteru vyzařuje hmotu a bez přijímače ji může opět rematerializovat. Jedná se o prototyp, který byl postaven před příchodem katastrofy, aby mohl Skiny ve velkém počtu přemístit z Tsopanu. Cílem byla stanice na třetí planetě soustavy. Bard Mo pomůže Peckinu Pahovi při přípravě projektoru na vědomí. Vědec se domnívá, že všichni doposud vyzáření Skinové nedosáhli svého cíle, ale že se kvůli vzájemné interakci v hyperzáření přeměněné hmoty s antihmotovým zářením ztratili v hyperprostoru.

Bard Mo změní nastavení materiálního projektoru a převozníka omráčí. Potom se Skinové dematerializují a dostanou se do Vorsu. Tamní Tetovaní okamžitě zaútočí na Barda Moa a jeho čtyři kamarády. Arna Schoi je zasažena těžkým kyjem a padne mrtvá k zemi. Také Herad Gen padne za oběť sektářům Spanokeho Zoka.

Bard Mo, Palinga a Peckin Pah se dostanou do tajné hrobky, ve které umístěna část paměti z Xascatu. Mo chce vyvolat obsah vědomí z paměti a odvysílat ho do vesmíru. S pomocí své hmatové aury, která vykazuje dosah v řádu světelných let, může vytvořit kontakt s inteligentním živým tvorem a převzít jejího ducha.

Mo vyzáří vědomí jedno po druhém do různých vzdáleností a směrů. Vedle Pholketze, Wryvna, Z.P.T., Ok'Oppreppora, Vaulfosta, Xzettrata a Epeho je mezi nimi také vědomí jménem Atlan.

Tetovaní proniknou do hrobky a skolí Palingu. V okamžiku, kdy chce Spanoke Zok zabít Barda Moa, roztrhá antihmota planetu Tsopan. Národ Skinů je až na několik exemplářů, kteří se nacházeli v kosmické lodi a pozorovali zánik svého domova, vyhlazen.

Vyzářené obsahy vědomí začnou pátrat po vhodných inteligentních bytostech. Mezi nimi je také vědomí Krystalického prince Atlana.