Atlanova vlajková loď ATLANTISATLANTIS byla kulovitá loď o průměru 500 metrů a byla mnoho let kosmickou lodí Arkonidana Atlana, který ji pojmenoval po potopeném kontinentu Atlantis.
Tato čistě arkonidská konstrukce byla jediným exemplářem třídy TENDER a byla postavena v Orbanascholově loděnici. V oblasti rovníku dokovaly čtyři pomocné lodě o průměru 150 metrů, na pólech dvě kosmické lodi s průměrem 100 metrů. Posádku pro ATLANTIS a pomocné lodě tvořilo 1000 lidí.
Následující lodě této konstrukční řady se označují jako třída TERMON.
Vnější uspořádání pomocných lodí odpovídalo základní koncepci arkonidské vesmírné flotily v letech 1145 NGL až 1300 NGL. Loď 800 až 1500 metrových tříd (třída ZHYM-RANTON) toto uspořádání dodržovaly.
Historie
ATLANTIS byla vyvinuta v Orbanascholových loděnicích a 4. července 1170 NGL vstoupila do aktivní služby.
Pod velením velitelky Thety da Ariga se ATLANTIS v roce 1200 NGL účastnila zkoumání první Zóny smrti.
ATLANTIS se účastnila první expedice k Velké prázdnotě.
V roce 1209 NGL opustila Theta da Ariga velení lodě a vstoupila do politiky. Jejím následovníkem na postu velitele ATLANTIS byl Aktet Pfest.
16. února 1225 NGL odlétá Atlan s celkově rekonstruovanou ATLANTIS k hvězdokupě Omega Centauri. Na základě tam panujících hyperproudových front selhal metagravový pohon a hypervysílačky nedokázaly navázat spojení. Atlan zavelel k ústupu. Další průzkum Omega Centaury byl možný jen s pomocným člunem AT-TOSOMA, který disponoval transičním pohonem. Atlan s tímto pomocným člunem vyrazil s malou posádkou do hvězdokupy.
